Začne další ročník FEBIOFESTU

Začne další ročník FEBIOFESTU

Tisk

FebiofestUž po šestadvacáté si diváci v Praze (a následně v dalších čtrnácti městech naší republiky) mohou vychutnat olbřímí přehlídku filmů nazvanou FEBIOFEST, spíše jen z prestižních důvodů opatřenou soutěží prvotin, aby se mohla honosněji zvát festivalem. V hlavním městě se pořádá ve dnech 21. až 29. března a zahrnuje jak předpremiéry distribučních filmů, tak projekce děl, která v tuzemských kinech (o televizích nemluvě) sotva spatříme.

 

Kromě soutěžní sekce nazvané Nová Evropa se můžeme těšit na rozsáhlé průřezy národními kinematografiemi (asijskými, americkými, ale také balkánskými či skandinávskými), na mimořádně oblíbenou sekci předpremiér, také na nová, byť někdy už bohužel slabší díla starých osvědčených mistrů. Unikátní program pak nabídne dokumentární sekce, dokonce nebudou chybět ani kulinářské hody inspirované právě filmem. Fanoušci se mohou těšit i na proslulé snímky starší a staré, nyní nově restaurované a digitalizované. Zde jsou zastoupeny tituly vskutku legendární: Vymítač ďábla, Nebe nad Berlínem, Smrt v Benátkách, Zběsilost v srdci. Žánrově i vypravěčským uchopením se různí, avšak spojuje je mistrovsky zvládnuté režijní řemeslo, které je povýšilo nad běžný spotřební produkt.

Zasloužené pocty se tu dočkají slavní umělci: svými nejvýznamnějšími díly se představí jak tuzemská Jiřina Bohdalová (jež zazáří v politické tragikomedii Ucho), tak ze zahraničí Bille August, přední dánský režisér, jenž v minulosti uspěl na významných světových festivalech i v oscarovém klání (mám na mysli díla jako Pelle dobyvatel nebo S nejlepšími úmysly – podle Bergmanova scénáře, který před lety vyšel i česky pod názvem Dobrá vůle), nebo Peter Fonda, proslavený zejména Bezstarostnou jízdou. Tento pamětihodný rebelantský „motocyklový“ snímek spaříme po rovném půlstoletí, které uplynulo od jeho vzniku. Pokud bych měl sepsat nějaké tipy, doporučil bych zájemce, aby se orientovali právě tímto směrem. Věřím, že díla prověřená časem (a v několika případech u nás dokonale neznámá) zaujmou i dnes, jakkoli postrádají tak obvyklý klipový rytmus a už vůbec nepočítající s diváckou mentalitou blízkou dospívajícímu puberťákovi.

Febiofest 1

ybrat nějaký spolehlivý bonbónek z ostatní, řekněme současné tvorby, je ovšem tvrdý oříšek. Můžeme předpokládat, že distribuční předpremiéry budou spadat mezi lehce stravitelnou duchovní stravu – jako třeba Gentleman s pistolí, údajně poslední film Roberta Redforda v jeho herecké kariéře. Lze se samozřejmě orientovat podle osvědčených jmen, jenže jejich nositelé jsou už pány (eventuálně dámami) notně zestárlými, takže jejich volba se přirozeně stává sázkou do loterie.

Svými provokujícími náhledy na selhávající společnost mě vždy zaujal kanadský režisér Denys Arcand, avšak opravdu netuším, co lze očekávat od jeho nejnovějšího díla Pád amerického impéria. Je na něm zvláštní to, že se nazývá úplně stejně jako jeho film natočený před třiceti lety (a u nás kdysi uvedený jen v televizi). Podle všeho však oba stejně nazvané filmy nemají po dějové stránce nic společného, i když jakýmsi pojítkem se nepochybně stává opět režisérův zájem o krizové jevy ve společnosti a jejich tragikomické nazírání.

Febiofest

Pak bych ještě upozornil na dva řekněme výlučné počiny, které slibují pozoruhodnou podívanou. Polodokumentární snímek Mrtví a ti druzí, natočený v brazilsko-portugalské koprodukci, dává nahlédnout do života jihoamerických indiánských kmenů, zvláště pak do jejich magického vnímání světa. Sugestivitě jistě napomůže i autentická domorodá mluva. Musím zmínit i unikátní střihový dokument Nikdy nezestárnou, sestavený ze stařičkých filmových materiálů pořízených v zákopech, i mimo ně, během první světové války. Zpracoval jej režisér Peter Jackson, českému publiku dobře známý z takových hitů jako Pán prstenů nebo Hobit. Dávným záběrům, zpřítomňujícím hrůzné okamžiky i chvíle odpočinku, vdechl nový život (a jistě i naléhavost), když je vyčistil, restauroval a především obarvil. S využitím nejmodernější techniky dosáhl úžasného výsledku: barvy nejsou ani řvavé, ani omšelé, použité záběry ohromují svou autenticitou, jako kdyby takový vzhled získaly už tehdy.

Možná, že v obsáhlé nabídce se skrývají další skvosty, jenže ty neobjevíme jinak, než že se na titul, který nás aspoň podle popisku zaujal, vypravíme. Podobá se to však sázce do loterie: možná nalezneme malý či větší poklad, ale s nesrovnatelně větší pravděpodobností narazíme na nějakou do sebe zahleděnou, nekomunikující hloupost. Byť musím připustit, že i takové produkty své obdivovatele nejspíš také naleznou…

www.febiofest.cz
Foto: Febiofest


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

9. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

9 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Malé zamyšlení nad Jedním světem 2012
ImageKaždoročně pořádaná přehlídka filmů Jeden svět (letos ve dnech 6.-15. března) dokládá urputný, mnohotvárný boj o prosazení i dodržování základních lidských práv kdekoli na světě. Pro českého diváka má hlavně ten význam...

Literatura

Příběh květinářky s temnou minulostí se uzavírá! Aneb Rudá jako oheň

ruda jako ohen200V březnu se uzavřel kruh se sérií Vanitas od rakouské autorky Ursuly Poznanski, když nám nakladatelství Kalibr vydalo závěrečný díl trilogie s názvem Rudá jako oheň. Očekávajte návrat do jámy lvové a nebezpečnou hru s osudem – kdo bud...

Divadlo

V Činoherním klubu straší! Divadlo uvede v české premiéře westendový hit 2:22 – DUCHAŘSKÝ PŘÍBĚH

duch1Činoherní klub zahájí novou sezónu premiérou světově úspěšné hry britského dramatika Dannyho Robinse 2:22 – DUCHAŘSKÝ PŘÍBĚH v režii Braňa Holička. Vztahový thriller od autora populárních a oceňovaných podcastů BBC UNCANNY a THE BA...

Film

Eva Zaoralová se na celý život zasnoubila s filmem

altJe neuvěřitelné, že stále činorodá Eva Zaoralová (případně též Hepnerová), překladatelka, filmová publicistka a dlouhou dobu také umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu, se letos dožívá osmdesáti let. Na její poč...