Na plátna českých kin vstupuje dojemný příběh, který se věnuje osudu velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí Jana Masaryka. Dějová linie se opírá o diplomatickou kariéru a napínavý životní osud bohéma s duševní chorobou. V nechtěné roli bojuje za své ideály a češství. Jan, s tak trochu pankáčským vystupováním, se nachází v pozici proti zákeřné taktice agresora. Nemůže vyhrát, ale pokusí se o to.

 

Příběh se odehrává v době těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech, kdy vrcholí Masarykova (Karel Roden) diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Vedle historických událostí snímek vyobrazuje Masarykův osobní život. Život charismatického, ale zároveň duševně nemocného sebedestruktivního muže, se sklonem k  drogám.

Při příležitosti uvedení filmu vychází kniha Jan Masaryk – pravdivý příběh, jejímž autorem je historik Pavel Kosatík a Michal Kolář.

„Nevycházel jsem z úžasu, když jsem viděl, kolik toho Masaryk dokázal vypít za jediný večer nebo kolik večerů po sobě, aniž si pokazil svůj elegantní vzhled anebo aniž se mu zkalil normálně jasný, pronikavý pohled jeho očí,“ vzpomínal později John O. Crane. (z knihy Jan Masaryk – pravdivý příběh)

Pravdou je, že snímek začíná poněkud rozvlekle a v tomto duchu, což ne všichni diváci očekávají – šňupání kokainu, divoké večírky, sex. O Masarykově jediné a oficiální manželce Frances Crane-Leatherbeetové není ve filmu ani zmínka, ale za to se zde objevuje famme fatale: spisovatelka Marcie Davenportová. A během prvních minut jistě upoutá vášnivý sex s Evou Herzigovou.

Co to je češství. Co to je hrdinství? Co to je politik a jaké má úkoly?
Prostřednictvím rozhovorů s německým psychiatrem dr. Steinem, který vede sanatorium v New Jersey, se vracíme do doby politických šarvátek, které postupoval československý idealista ve svém marném boji. Postava Jana Masaryka má v sobě neustále vnitřní konflikt. Nebyl člověkem, který se hodil do politiky. Tížilo ho, že se po něm chtějí velké věci, a přitom to byl velmi křehký člověk, který by se stal raději umělcem. Dostal mimořádně těžký úkol, aniž by o něj nějak stál. V rozhovorech s dr. Steinem na klinice se přiznává k tomu, že jeho zesnulý bratr by se rolí popasoval mnohem lépe. Ale bohužel, neměl na výběr.

Film působí po herecké stránce velmi profesionálně. Jen je škoda kratších dialogů mezi Masarykem a Edvardem Benešem (Oldřich Kaiser). A na rozdíl od boxerských zápasů a šňupání lajn, by si postava prezidenta Beneše zasloužila více prostoru. Na druhou stranu je potěšující, že film není celý česky, ale dodržuje jazykovou logiku. Tedy scény, které se odehrávají v Londýně nebo v New Jersey jsou v angličtině.
 
Dále oceňuji, že se scénáristi se oprostili od otázky Masarykovy nevyjasněné smrti a s tím souvisejícími konspiračními teoriemi. Snímek se týká jen určité epizody Masarykova bytí a nesnaží se o zachycení celého životopisu, což by působilo překombinovaně a hekticky.

Film Masaryk byl uveden v hlavním programu Berlinale 2017 (sekce Berlinale Special). Získal 14 nominací na výroční ceny ČFTA Český lev 2016. Zároveň je třetím celovečerním filmem Julia Ševčíka. Jeho předchozí snímky Restart (2005) a Normal (2009) byly uvedeny na řadě mezinárodních festivalů. Film Normal získal Cenu za nejlepší režii na MFF v Šanghaji v roce 2009.

Zajímá vás, která je nejkurióznější rekvizita z celého filmu?
Vany s plachtami v blázinci, které se musely nechat ušít.

Masaryk                                                  
Premiéra:  9. 3. 2017
Produkce: Česká republika, Slovensko
Žánr: historické drama
Stopáž: 113 min
Produkce: InFilm Praha a Rudolf Biermann
Režie: Julius Ševčík
Scénář: Petr Kolečko, Alex Konigsmark, Julius Ševčík
Kamera: Martin Štrba
Hudba: Michal Lorenc a Kryštof Marek
Hrají: Karel Roden, Oldřich Kaiser, Arly Jover, Hanns Zischler, Eva Herzigová, Jiří Vyorálek a další
Hodnocení: 90 %

< Předchozí		Další >