Na nedávno skončeném karlovarském filmovém festivalu se uváděl film, který se dotýkal fanatismu – a přestože se vztahoval k náboženství, určitě lze jeho poselství vnímat jako univerzální. „Karlovarské“ pojmenování varovného snímku MUČEDNÍK, natočeného ruským režisérem Kirillem Serebrennikovem, sice neodpovídá ruskému originálu Ученик / Učenik (Učedník), avšak divadelní předobraz, režírovaný v moskevském Gogolově centru rovněž Serebrennikovem, si lépe pohrává s významy pojmenování. Tam zvolený název (M)ученик / (M)učenik totiž kolísá mezi dvěma jakoby vzájemně propojenými významy - jednak odkazuje k mučednictví, jednak k biblickému výkladu učedníka jako Ježíšova následovníka, jehož často očekával také mučednický úděl.

 

Námět režisér našel ve hře německého dramatika Maria von Mayenburga, jenž prozkoumával odvrácenou tvář vyhroceného náboženského cítění, pro jaké existuje výstižné české slovo - tmářství. Zatímco on svůj příběh vystavěl na konfliktu s rozumářsky strohým protestantstvím, ruská filmová verze komunikuje s pravoslavím. Společný rys však snadno nalezneme: oficiální představitelé církve by i takto radikální ovečku rádi začlenili do svých řad, pokud by byla ochotna se umravnit a přestat útočit i proti nim.

Příběh pojednává o studentu střední školy Veniaminu Južinovi (Pjotr Skvorcov), jehož omámí bible natolik, že vyžaduje, aby ji všichni kolem něho chápali doslovně (proto se ocitne v konfliktu zejména s profesorkou biologie, jež přednáší Darwinovu vývojovou teorii), aby každý doslovně plnil její předpisy. Všude vidí mravní zhoubu, spiknutí židů i přehlížení božích ponaučení, která neustále cituje z kapesní bible (v obraze pak vidíme odkaz na konkrétní místo Starého i Nového zákona).

Příběh ukazuje, jak škola se poznenáhlu - najmě zásluhou "politicky korektní" ředitelky - přizpůsobuje jeho nátlaku. Začne to třeba tím, že dívky přestanou na plavání nosit vyzývavé bikini a nahradí je jednodílnými plavkami. Napomínána a ostouzena je v posledku profesorka biologie (Viktorija Isakovová), která jediná vzdoruje, i když dokonce také jejím kolegům připadají užívané výukové postupy příliš extrémní (třeba v souvislosti se sexuální výchovou).

Jeho charismatu či spíše výstřední umanutosti však pozvolna podléhá i zprvu nic nechápající Veniaminova matka (Julija Augová), rozvedená žena s prostým uvažováním, obětavě zvládající tři zaměstnání, aby vydělala dost peněz, a počíná se jej až hystericky zastávat, ačkoli nedlouho předtím ji varoval, že pro svůj hříšný život bude také zatracena a čekají ji muka pekelná.

Příběh ukazuje, jak nesmiřitelným hlásáním "svatých pravd" se rozhořívá demagogická tyranie, která se nezastaví ani před křivým osočením, ani před vraždou. Avšak učitelčiny protiargumenty rovněž převzaté z bible odmítá jako ďábelské mámení, dokonce začne chystat její zabití při fingované dopravní nehodě, kdy by jí měly selhat brzdy na motocyklu.

Zato doopravdy ubije svého jediného následovatele, zchromlého třídního otloukánka s kratší nohou (Alexandr Gorčilin), kterému se (marně) snaží zázrakem odstranit vadu. Jenže v něm odhalí děsivého hříšníka - jeho objímání a polibky si vyloží (možná oprávněně) jako projev homosexuality, kterou, ve shodě se přikázáními Starého zákona, nelze trestat jinak než smrtí. Přitom Veniamin s oblibou hlásá, že je ochoten položit i život za své pojetí víry, stát se mučedníkem, i když ve skutečnosti se ze všeho nejvíce považuje za trestající ruku Boží, která dopadne na největší hříšníky, to jest hlavně ty, které vnímá jako ohrožení sebe sama.

Mučedníka však viním ze zbytečné tezovitosti a zjednodušování. Není totiž ani v nejmenším osvětleno, jak se titulní hrdina vlastně radikalizoval, když četbu bible pochopil jako jediný zdroj veškeré moudrosti a rozhodl se podle ní jednat. Přitom některé motivy vyznávají působivě: když si Veniamin stlouká dřevěný kříž, dlouho netušíme, co s ním hodlá učinit a kam jej nese. Bohužel ani Skvorcov, jenž jej ztělesňuje, nijak nezdůvodnil Veniaminův niterný obrat k bezbřehému, zcela nesnášenlivému fanatismu, zaznamenává toliko jeho aktuální podobu. Načrtává spíše jen postavu provokujícího spratka, možná se ocitnuvšího na hranici psychiatrické diagnózy – nebo přejímá myšlení středověkého inkvizitora.

Veniamin se vyžívá v okázalých provokacích, až ztrácí jakékoli zábrany, schopen předstírat jinou tvář, než jakou skutečně vládne. Narůstající hrůznost jeho počínání, na které spolužáci reagují spíše výsměchem či sexuální nabídkou (poté, co se ve třídě svlékne donaha na protest proti výuce sexuálních praktik, případně pobíhá v opičím převlečení, aby tak podpořil dogma o stvoření světa v šesti dnech), nachází svůj odraz i ve stále drsnější hudbě. Závěrečné titulky provází skupina Laibach s hřmící skladbou God Is God. Film byl natáčen v přístavním městě Kaliningradu a pobřežní vlnolamy v něm zaujímají důležitou obrazovou roli.

Učedník (Učenik)
Rusko 2016, 118 minut
Scénář a režie: Kirill Serebrennikov
Námět: Marius von Mayenburg
Kamera: Vladislav Opeljanc
Hudba: Ilja Děmuckij
Hrají: Pjotr Skvorcov, Julija Augová, Viktorija Isakovová, Alexandra Revenková, Alexandr Gorčilin, Anton Vasiljev, Nikolaj Roščin, Světlana Bragarniková, Irina Rudnickaja

Světová premiéra: 13. května 2016 na festivalu v Cannes
Premiéra v Rusku: 13. října 2016

Hodnocení: 70%

Foto: www.kinopoisk.ru, www.filmpro.ru   

www.kviff.com/cs/program/film/4619734-mucednik/ 

( 0 hlasů )

< Předchozí		Další >