Banner

Slavoj Žižek píše o filmu

Email Tisk

lacrim200Slovinský filozof Slavoj Žižek bývá jednou považován za (neo)marxistu či přímo (neo)komunistu, zabředávajícího do psychoanalytických výkladů, jindy je mu vyčítáno laciné pozérství. Přesto jej časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších myslitelů dneška. Každopádně vzbuzuje pozornost a polemiky. Zabývá se nejrůznějšími aspekty současného světa a stranou pozornosti nezůstává ani pop-kultura včetně filmu. Pohyblivým obrázkům věnoval knihu LACRIMAE RERUM.

 

 

Váhavému čtenáři, jenž sotva tuší, co si má pod takovým názvem představit, bych napověděl, že filmový dokument, který na jejím základě vznikl a v němž Žižek coby svérázný, nicméně vášnivý komentátor vystupuje, se nazývá mnohem atraktivněji - Perverzní průvodce filmem. Psali jsme o něm ZDE http://www.kultura21.cz/film/2658-perverzni-prvodce-filmem-odhaluje-zasuta-oekavani-a-sny

Žižek, český překladatel Radovan Baroš, autorka předmluvy Petra Hanáková i nakladatelství AMU jsou zjevně přesvědčeni, že latinským slovům názvu každý rozumí. Žižek si je vypůjčil z první knihy Vergiliovy Aeneidy (Sunt lacrimae rerum et mentem mortalia tangunt...) a odkazují k bezmeznému hoři, kdy i věci mohou ronit slzy. Je pravda, že některé filmy skutečně donutí lkát, ať již proto, že nás - mistrně vyprávěny - dojmou či ohromí, nebo naopak kvůli jejich naprostému nezvládnutí. Žižek ovšem probírá takové stálice filmového nebe jako Kieślowského, Hitchcocka, Tarkovského nebo Lynche.

A klade si ustavičně tutéž otázku: jak se jim podařilo, aby své publikum zanechávaly v němém úžasu? Nedomýšlí ovšem, že i kdysi uctívané filmařské ikony stárnou a síla jejich děl přece jen vyprchala, což se týká zejména Hitchcocka, v menší míře rovněž Lynche i Tarkovského, leckdy zápolící se samoúčelnou, protože vyprázdněnou (přímo snobskou?) hlubokomyslností. Snad jedině Krzysztof Kiešlowski vypovídá stále aktuálně a stejně citlivě jako před desítkami let, zajisté i díky výrazové prostotě a tomu, že nepředstíral "vysoké umění".

Žižek nejenže probírá jednotlivé autory a jejich filmy, vytahuje si dílčí motivy a zkoumá možné pohnutky postav, ale také s nemenším zalíbením načrtává souvislosti vedoucí napříč filmovým světem, dokonce i vně jeho hranic. O Tarkovského filmovém světě tvrdí, že je extrémně maskulinní, determinovaný protikladem žena/matka. Dovozuje, že Tarkovskij sexuálně aktivní, provokativní ženu zavrhuje jako neautentickou hysterickou bytost, která přichází o to, co je v ní nejcennější, totiž o duchovní postatu svého bytí.

lacrim3

 

Naproti tomu u Kieślowského, jenž otevřeně přiznával biblickou inspiraci, zjišťuje, jak se původně mužský prvek zabydlující televizní seriál Dekalog překlápí v ženskou dominantu, ovládající triptych Tři barvy - jako kdyby krutého a nelítostného Boha ze Starého zákona nahradila novozákonní všespasitelná Láska.

Nemohl jsem se zbavit podezření, že české vydání Lacrimae rerum - oproti polskému, které jsem doposud používal - je ochuzené, neúplné. A skutečně: hned úvodní oddíl věnovaný Kieślowskému je zkrácený téměř na polovinu (ze šesti kapitol jsou zařazeny jen tři poslední). A v závěrečné studii zasvěcené zpodobnění sexu (Od vznešenosti k směšnosti: sexuální akt ve filmu) chybí její zakončení, zhruba deset stránek textu. Až v tiráži se dočteme, že Radovan Baroš nejen překládal, ale také vybíral z anglického originálu, co přeloží. Bohužel tu schází vysvětlení, proč postupoval tak, jak postupoval.

Doplním ještě, že postrádám rejstřík jmenný i předmětový, který by usnadnil orientaci v textu - nemluvě o tom, že nanejvýš vhodné by bylo i přiložení výše zmíněného dokumentu Perverzní průvodce filmem. Žižek odborně psaná zamyšlení totiž rozpouští v poutavém, daleko srozumitelnějším a hlavně názornějším verbálním výkladu, který se opírá o množství ukázek z probíraných děl. Škoda, že nakladatelstvím stále nedochází, že text o filmu by měl doprovázet i film samotný.

 
Slavoj Žižek: Lacrimae rerum. Kieślowski, Hitchcock, Tarkovskij, Lynch.
Vybral a z anglického originálu přeložil Radovan Baroš. Předmluvu napsala Petra Hanáková.
Vydala Akademie múzických umění, Praha 2015. 288 stran.

Hodnocení: 90%

https://www.namu.cz/item.php?item=285

( 0 hlasů )

Foto: kniha,  www.hr.wikipedia.org



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Soudní drama Nevědomý svědek: vtip a spravedlnost pro černého muže

nevedomy svedek Gianrico CarofiglioChutnou lehkou jednohubkou na jedno (nejen) prázdninové odpoledne je novinka nakladatelství Host Brno, Nevědomý svědek, z pera Itala Gianrica Carofiglia. Kniha v...

Divadlo

Mime Fest přiveze do Poličky mistry klasické pantomimy, nový cirkus i divoké balkánské rytmy

mime200Hvězdy světové pantomimy a klaunérie Michael Trautman, skupina Okidok nebo Bodecker & Neander zavítají do Poličky, kde 14. září odstartuje týdenní mezinárodní festival pantomimy Mime Fest. Ten nabídne přes dvacet představení pro děti a dospělé, odborné wo...

Film

Krvavý boj za skotskou svobodu

statecne srdceTěžký historický film Statečné srdce (1995) ztvárňuje něco, co je v období každé krize velmi aktuální. I když zabíjet není právě nejlepší řešení, můžeme se podívat, jak se daly řešit podobné problémy kdysi dávno.

...