Reklama
Banner

Hladová Adéla se vrací. Nově digitalizovaný film přichází znovu do kin.

Email Tisk

adela 200Legendární komedie scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela se po téměř čtyřiceti letech vrací do kin. Nestárnoucí film se představí v digitalizované podobě. Restaurování snímku provedené v maďarských laboratořích Magyar Nemzeti Filmalap zaštítil odborně i organizačně Národní filmový archiv v Praze, finančně je podpořil Island, Lichtenštejnsko a Norsko a Ministerstvo kultury České republiky. Masožravou Adélu v její původní kráse i lesku tak uvidí diváci už 14. listopadu v pražském kině Lucerna. Film bude poté k dispozici pro distribuci v kinech, v televizi a na filmových festivalech, chystá se i jeho vydání na DVD a Blu-ray.

 

 

„Moc se těším na to, až film znovu uvidím tak, jako se kdysi promítal v kinech,“ říká čestný host obnovené premiéry, herečka Naďa Konvalinková, která ve slavné komedii ztvárnila naivní Květušku. Naďa Konvalinková dodnes vzpomíná na svoje herecké kolegy i vtipně napsané dialogy, které tandem Brdečka-Lipský dopilovával přímo na place. „Mnoho výborných herců a hereček, kteří si ve filmu zahráli, už tady není a zrestaurování filmu je způsob, jak tomuto dílu i jim zachovat nesmrtelnost,“ říká Konvalinková.

Mžik s Babočkou minerál
Právě slavná scéna, v níž Květuška s dědečkem chytají motýly a horlivé děvče si babočku admirál roztomile plete s babočkou minerál a babočkou jenerál, patřila při restaurování k vůbec nejkritičtějším místům. „Začátek třetího dílu právě se zmíněnou scénou lovu motýlů byl velmi poškozený a chybělo v něm celkem 11 okének – na plátně je to sice jen mžik, ale smyslem restaurování  je uvést film v co nejautentičtější podobě. A to se díky odbornému výzkumu v NFA i díky perfektní spolupráci s maďarskými partnery také povedlo,“ říká ředitel Národního filmového archivu  Michal Bregant. Podle něj jde při digitalizaci o to, aby restaurátoři pomocí nejmodernější techniky citlivě odstranili nečistoty a poškození, která materiál časem utrpěl, a znovu navrátili jeho původní podobu. Software přitom ale nesmí setřít typické znaky, jako je třeba hrubší obrazové zrno, slepky nebo vpisky na konci jednotlivých dílů, které ke starším filmům patří a dodávají jim i nezaměnitelné kouzlo.

adela 01

 

Špalíček, Adelheid i Tři oříšky pro Popelku
Jak dále uvádí Michal Bregant, po Adéle se už brzy dočká restaurování dalších devět filmů, jejichž obnova bude dokončena do března 2016. „Hotové jsou už oba snímky Pavla Juráčka Případ pro začínajícího kata a Postava k podpírání,
které do kin uvedeme v příštím roce. Pracujeme také na Trnkově Špalíčku, který diváci poprvé uvidí v restaurované verzi na třeboňském Anifilmu. Obnovenou premiéru dramatu Františka Vláčila Adelheid slavnostně uvede brněnské kino Scala a celý projekt zakončí digitalizovaná verze Starců na chmelu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti,“ vypočítává Bregant.

adela 02

 

Obnovenou premiéru bude mít i v Norsku velmi oblíbená „vánoční pohádka“ Tři oříšky pro Popelku: slavnostní projekce se chystá 14. prosince v Oslo a doplní ji i odborný česko-norský seminář věnovaný úspěchům tohoto snímku v zahraničí.  „Na celý digitalizační projekt - dosud největší v historii české kinematografie - byla vypsána otevřená mezinárodní soutěž, což vychází ze zákona o veřejných zakázkách a je to i podmínkou pro udělení EHP fondů. Celkem čtrnáct celovečerních programů z českého filmového dědictví se tak dostane k divákům i díky významné podpoře Islandu, Lichtenštejnska a Norska,“  dodává Michal Bregant. Projekt za celkem 26,5 milionů korun dofinancovalo Ministerstvo kultury ČR, technicky se na něm podílí sdružení CESNET a své know-how poskytla také Norská národní knihovna.  

Právě otevřená mezinárodní soutěž společně s velmi dobře uchovanými filmovými materiály, kterým NFA věnuje systematickou odbornou péči už od roku 1943, vedly nakonec k tomu, že se podařilo část původně plánovaných prostředků na digitalizaci ušetřit. A z nich se v NFA rozhodli financovat digitalizaci dalších čtyř titulů z celkem dvou stovek významných českých filmů vybraných k postupnému digitalizování dvěma komisemi Ministerstva kultury ČR. V digitální premiéře se tak v příštím roce objeví další klasické filmy: Bílá nemoc, Krakatit, Poslušně hlásím i černobílá sci-fi Ikarie XB 1, o kterou je už nyní zájem i v zahraničí.

adela 06

 

www.nfa.cz
www.eea.nfa.cz

Víte, že…

Digitalizovaná verze filmu Adéla ještě nevečeřela bude nyní v kinech znovu uvedena v "maskovaném" formátu 1:1,66, který se dříve používal pro filmy, u nichž se předpokládala divácká úspěšnost. Diváci, kteří na komedii zvyklí hlavně z televize v užším formátu 1:1,37, tak znovu uvidí, jak to filmu v této podobě sluší.

Po třinácti letech od natočení parodie Limonádový Joe se dvěma uznávanými krasavicemi českého filmu obsadil režisér Oldřich Lipský do hlavních ženských rolí znovu Květu Fialovou a Olgu Schoberovou. Protože sexbombu Schoberovou stárnutí netěšilo zdaleka tak, jako Květu Fialovou, byl toto její předposlední film. I kvůli zámořskému sňatku s americkým producentem se pak ze světa filmu a z veřejného života stáhla.

Slovenský herec Michal Dočolomanský excelující v roli amerického detektiva Nicka Cartera se stal později oblíbeným představitelem fešáků v mnoha českých filmech. Zde ho nadaboval František Němec, jeho ústy ale v českém filmu mluvil také Ladislav Županič nebo Ladislav Frej.

adela 07

 

Titulní hrdinku filmu – masožravou květinu Adélu – vytvořil vynikající výtvarník a režisér Jan Švankmajer. Tvůrce, který se do té doby věnoval animovanému a dokumentárnímu filmu, tu poprvé významně ovlivnil výtvarné pojetí celovečerního hraného filmu jiného kolegy.

Product placement byl době vzniku filmu prakticky neznámým pojmem nejen u nás, ale i v zahraničí. Dlouhá sekvence putování Nicka Cartera a komisaře Ledviny v podání Rudolfa Hrušínského po pražských restauracích a pivnicích a jejich nadšené ódy na české pivo a taliány však i dnes působí jako dokonalá reklama.

Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“, jejíž tóny ve filmu spolehlivě vydráždí jinak klidnou květinu k vražedné akci, napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová. Autorem hudby však není Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž bývá skladba mylně připisována, ale německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770-1851).


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Pavel Stehlík – Do Temnoty

Do temnoty 200Kniha Do Temnoty není jen, jak titulní stránka napovídá, zpovědí českého vojáka v Afghánistánu, ale statečnou bitvou s těžkou bezmocí a umíráním po návratu domů. Autor seznamuje čtenáře se svojí životní cestou hovorovým až slangovým style...

Stroboskopický Eugen Oněgin
ImageJiž několikrát jsme na našich stránkách uveřejňovali pozvánky na představení Komorní opery Hudební fakulty JAMU v Brně. Tentokrát jsem se vydala na premiéru velkolepého a nejdražší...
Petr Zelenka dokončuje kontroverzní „Ztraceni v Mnichově“

Ztraceni v Mnichove 200Trojnásobný  držitel Českého lva, režisér Petr Zelenka ( Knoflíkáři, Rok ďábla, Karamazovi) , dokončuje svůj nejnovější film „Ztraceni v Mnichově“, jehož příprava trvala pě...

In This Moment zanechá krvavou stopu

In This MomentIn This Moment - poměrně mladičká kapela působící na metalové palubovce někdy od roku 2005 se stihla za svou hudební kariéru vytáhnout mezi přední sloupy, které táhnou americký metalcore do nebeských v...