KNĚŽNA LIBUŠE VÁS MILUJE!

Od americko-českého filmu Kněžna Libuše (2009) se určitě nečekalo, že to bude dílo, které změní pohled na české mýty. Obecně se čekalo vlastně jen to, že to pravděpodobně bude více či méně nepovedený pokus o zpracování známé české pověsti. Ale i největší skeptikové asi netušili, že to bude až takový průšvih.

Německý režisér (pracující v USA) Constantin Werner na tiskové konferenci přiznal nejen své sudetské kořeny a s tím související zájem o české pověsti, ale především malou finanční částku, kterou do filmu vložil. Samozřejmě, že vždycky neplatí rovnice: hodně peněz = dobrý film. Někdy lze vykouzlit i za málo peněz hodně muziky, což ale není případ Kněžny Libuše.

Poprvé a naposledy se filmu zastanu: Tohle opravdu není zfilmovaný Alois Jirásek a jeho Staré pověsti české. Proto bych snímku nevytýkal, že se nedrží této linie. Vyhnul se sice patosu tzv. „vávrovského pojetí filmové historie“, ale nabídl pojetí vlastní, řekněme amatérsko-naivistické, takže po zhlédnutí velím zpět: radši Jirásek a Otakar Vávra! Ten by jistě zvládl film řemeslně, což Werner absolutně neumí.

Nechápu distribuční společnost, která se odvážila nasadit jej do kin. Kdyby to nebyl film o prvních Slovanech, tak by po něm neštěkl ani pes. Snímek je totiž urážkou všech amatérských filmařů, kteří opravdu mají talent a jsou ochotni dát do projektu všechny prostředky, aby vypadal jako film. Kněžna Libuše je totiž odporně odfláknutá fušeřina, která by stěží mohla být promítána na Festivalu otrlého diváka. Nemůžu ji považovat ani za špatnou parodii, už pro její nudný děj, který sice tak nějak sleduje známou pověst, ale přizpůsobil si ji k obrazu svému. Celý příběh navíc podle tvůrců není pověst, neboť hned úvodní věta filmu o tom, že vše se odehrává kolem roku 700, tuto skutečnost popírá. A scénárista si vzal jako předlohu scénáře divadelní hru z 19. století, takže film zdobí nepatřičné knižní dialogy.

Amatérština čpí ze všech stran. Výprava nestojí za nic, kulisy tvoří dvě nuzné chaloupky, několik plotů a pár poskládaných špalků. Sídlo Libušina kmene je paseka uprostřed lesa, a „český kmen“ je tvořen asi dvaceti jásajícími lidmi. Někdo ve filmu řekne: Avaři útočí na naši zemi. Poté následuje ilustrační záběr, kdy je kněžna a její čtyřčlenný doprovod napaden čtyřmi „Avary“. Produkce si zřejmě vypůjčila několik zde pracujících Mongolů, kteří spolehlivě ztvárnili příslušníky vyhynulého kmene. V jedné chvíli jsem si říkal, že scénář snad napsali Monty Pythoni. Škoda, že ve filmu nehrálo třeba jen šest herců, jež by sami obsáhli všechny postavy, podobně jako v Životu Briana.

Herci jsou špatní a jejich herecké výkony též. Už filmografie některých je přinejmenším bizarní, například ukrajinská herečka Vera „Teta“ Filatova se objevila ve filmu Lesbian Vampire Killers. Vůbec mezinárodní obsazení filmu, kdy Libuši hraje Čechoameričanka, Přemysla Maďar a Vlastu Chorvatka je opravdu zajímavé. Mám za to, že takhle se filmy točily naposledy v němé éře, kdy producent sehnal druhořadé herce ze všech koutů Evropy a režisér pak podle toho, co zrovna bylo v kurzu, natočil buď horor, nebo historické drama. Pokud by Kněžna Libuše vznikla tak před sto lety, byla by dnes třeba považována za průkopnickou klasiku němé kinematografie. Pokud se něco natočí tímto zastaralým stylem dnes, bude považováno leda tak za zvukovou kuriozitu.

Obecně lze konstatovat, že zahraniční herci a herečky vypadají jako postavy ze softporna, a tak hrají stylem „nejdříve je třeba trošku tu scénu okecat a pak bude šukačka“. Bohužel to druhé se nikdy nekoná. Čeští herci se také vyznamenali - Marek Vašut na všechno říká jen "Yeahhh!" a Marku Igondovi bohužel špatný skript zapomněl skrýt stopu po očkování proti tuberkulóze. Snad jen angličtina Pavla Kříže je aspoň trochu vtipná, i když nechtěně.

Lze vůbec najít na tomto díle nějaké klady? V jistém smyslu ano, můžeme ocenit, že tvůrci se zřejmě pokusili vytvořit tzv. univerzální film, který si zamiluje každý. Snímek je vskutku univerzální v tom smyslu, že se mu vysměje každý. Ale každá subkultura si ve filmu najde představitele, který je reprezentuje, ať už je to metalistka (možná i emo) Teta, romantická elfka Libuše, lesbická feministka Vlasta, fundamentalistická ekoložka Teta, domácí tyran a macho Přemysl, impotent a intrikán Domaslav atd.

Pokud se už nějaký film odehrává v šerém dávnověku, divák (i kritik) předpokládá, že bude plný krve a sexu, tj. bude se tu bez ustání souložit nebo vraždit. Bohužel v tomhle ohledu je film naprosto sterilní, není tu žádný pořádný sex, ani násilí. Pokud už se kamera dostane na nějakou erotickou scénu, jen lehce přeběhne po okrajích těl milenců a pak hned střih a záběr na měsíc na noční obloze. Z neustálých měsíčků na nebi jsem měl za chvíli tik v oku.

Film je typickým eklektickým snímkem, doslova vykrádá filmy typu Pán prstenů a Barbar Conan, a dále se zřetelně inspiroval pravěkou trilogií Jana Schmidta ze sedmdesátých let. Jenže ta byla určena dětem, a navíc se na ni dalo dívat. Film spíš připomíná „hippísácké filmy“ typu Jesus Christ Superstar nebo Balady pro banditu. I tam se sešla parta mladých lidí, společně něco zahráli a zazpívali, a jako mimochodem to bylo natočeno. V těchto filmech byl tento záměr jasně znatelný, nikdo nepředstíral, že to je skutečnost.

Kněžna Libuše však bezděčně působí jako by se sjela do lesa kousek od Prahy parta nadšenců a za víkend spíchli na koleně tuhle naivitu a tvářili se při tom strašně vážně. Ano, proč si něco takového nenatočit? Ale co „to“ dělá v kinech, je záhada. Z filmu čiší nádherná naivita lidí z velkoměst, kteří ve všedních dnech pracují jako ekonomové a právníci, avšak o víkendu se z nich stanou „supr trupr lidičky žijící tak ňák v souladu s tou přírodou“. Tohle „céčkové dílo“ by se mělo prodávat jako DVD za 29 korun na srazech Vesmírných lidí.

Kněžna Libuše není ani americký, ani německý, ani český film. Je to prostě blbost. A blbost, jak známo, je univerzální. Řečeno slovy pana otce alias Ladislava Smoljaka z filmu Na samotě u lesa: „Je to ovšem jenom pověst …“ Osobně bych mu odpověděl: „Řeknu ti, Radime, že až takhle bude klid, tak bych si tu blbost ještě jednou pustil…“

Takže resumé: Pro jedny neškodný naivní blábol, pro druhé feministicko-ekologická agitka. Dvacet procent je sice moc (film by si zasloužil slabých deset), ale těch dalších deset je za tu nesmírnou odvahu tvůrců něco takového vůbec natočit.

P.S.: Ačkoli většina novinářů odešla hned po projekci filmu, někteří filmoví nadšenci (včetně mě) zde zůstali i na závěrečnou tiskovou konferenci s režisérem a herci. Pochopil jsem, že tvůrci se při natáčení filmu docela bavili, což je jistě chvályhodné, ale jejich přehnané ambice jsou stejně neodpustitelné. Bohužel režisér se přiznal, že plánuje natočit další filmy, které budou vycházet ze slavných českých příběhů. Při Perunovi, jen to ne!

Celkové hodnocení: 20 %

Kněžna Libuše/Pagan Queen
Drama

USA-Česko 2009, barevný, české titulky, 100 minut
Premiéra v ČR: 8. října 2009
Režie a scénář: Constantin Werner
Hrají: Winter Ave Zoli, Csaba Lucas, Lea Mornar, Marek Vašut, Veronika Bellová, Pavel Kříž, Vera Filatova, Marko Igonda, Ivo Novák, Miroslav Hrabě, Kendrick Ong

Zdroj fotek: www.atypfilm.cz