Banner

Jak správně napsat rozbor filmu

Email Tisk

RozborFilmu perexRadomír D. Kokeš se řadí k vyznavačům neoformalismu, jak potvrzuje jeho spoluúčast na české předmluvě ke kanonickému spisu Bordwella a Thompsonové Umění filmu. To znamená, že upřednostňuje průzkum toho, jak je dílo konstruováno, na úkor poselství, které toto dílo šíří. Jenže rozhodující by mělo být poselství díla, a nikoli jeho formální uspořádání, jakkoli právě fortelné vypravěčské uchopení se stává nutným předpokladem účinného vyznění, i kdybychom s ním neměli souhlasit. Proto dodnes ohromují bolševické filmy Ejzenštejnovy z 20. let, zatímco dejme tomu Traplovy nebo Steklého agitky o půlstoletí pozdější vzbuzují jen nevěřícný úsměšek.

 

 

Kokešova kniha ROZBOR FILMU hlásá, že své čtenáře hodlá naučit klást si takové otázky, jejichž zodpovězení by mělo vést k řešení problémů spojených s výstavbou filmových děl - to se dovíme hned v prvním odstavci prologu. Svůj výklad rozčlenil do tří základních bloků, k nimž přidává závěrečný apendix s konkrétními ukázkami.

Autor čtenáři nejprve vysvětluje, co všechno by měl na filmu pozorovat - uvědomit si základní složky vyprávění, stylu a fikčního světa, do něhož je filmové dílo zasazeno. Poté zdůrazní nutnost plánovat, neboť řešení problémů s filmem souvisejících je třeba chápat jak v rovině diskuse, tak na úrovni psaní o filmu. A blok, nazvaný psát a číst / číst a psát, se zaměří na praktické rysy práce s textem, naučí jak oddělit související od nesouvisejícího.

Na Kokešově knize si cením jak přehlednosti a srozumitelnosti výkladu, tak cíleného provázání na konkrétní filmová díla. Jednotlivé fáze jeho posuzování osvětluje na dobře známých titulech: začíná animovaným dílkem O chloupek z cyklu příběhů o nepraktickém panu Wallaceovi a jeho moudrém psu Gromitovi. Tady osvětlí třeba pojmy jako syžet, fabule a narace. Poté se věnuje stylu a prozkoumá mizanscénu, práci kamery, střih a zvuk, zabývá se konstruováním fikčního světa, což vše zkoumá na legendárním westernu Tenkrát na Západě (na snímku).

RozborFilmu2

"Plánovací" mezistupeň osvětluje na dokumentaristicky pojednané Krvavé neděli, u níž si všímá zejména skladby záběrů a rozvrstvení postav, aby načrtnul možnou osnovu případného rozboru. V následném oddílu Kokeš slibuje poskytnutí několika základních rad, které se týkají samotného psaní analytického textu podle dříve předestřených zásad, a vysvětluje, že základní stavební jednotkou výkladového textu je odstavec, přičemž každý odstavec by měl obsahovat premisu, argument a závěr.

Takto by měly být vystavěny jednotlivé odstavce, z nichž se skládají kapitoly i celek práce jako hierarchicky uspořádané jednotky. Ale současně upozorňuje, že odstavce lze dělit na úvodní, argumentační a shrnující. Jen tak prý čtenář pochopí, co jste chtěli sdělit a neztratí se v textu. A doporučuje, aby zájemci o film pohyblivé obrázky nejen sledovali, ale také si o nich četli - doporučuje tudíž knihy hodné pozornosti.

Domnívám se však, že čtenářsky nepřitažlivější budou "ukázkové" Kokešovy analýzy, většinou již dříve zveřejněné nebo na zveřejnění čekající: např. Kdo chce zabít Jessii (na snímku), Memento, Král Šumavy, ale třeba také zaujme studie o stylu nejranější české filmové tvorby, spadající do období ještě před první světovou válkou. Zvláštní pozornost tu Kokeš věnuje zejména grotesce Zub za zub (1913) - a bylo by určitě přínosné srovnat Kokešovy vývody s neméně podrobným popisem filmového historika Jaromíra Kučery, sepsaným před třemi desetiletími. Kokeš o její existenci nejspíš netušil, protože v závěrečném bibliografickém soupisu Kučerovo jméno nenalezneme.

RozborFilmu1

Hned na začátku své knihy Kokeš zdůrazňuje, že nejočekávatelnějším cílovým čtenářstvem jsou studenti filmové vědy, ve skromnosti dodávám, že najmě ti na brněnské Masarykově univerzitě, kde mají neoformalistickou analýzu zavedenu jako závaznou metodologickou mřížku (na internetu jsem po zadání slov "neoformalistická analýza" našel na 350 položek s bakalářskými pracemi). Co tedy Rozbor filmu přináší? Pokud nestudujete Masarykovu univerzitu, kde Kokeš vyučuje, můžete být spokojeni, pokud se s autorovým pojetím rozboru filmu ztotožníte. Ale ani v opačném případě to není úplně zbytečná četba.

Radomír D. Kokeš: Rozbor filmu
Vydala Masarykova univerzita, Brno 2015. 266 stran
Hodnocení: 70%

Foto: kniha, Česká televize



Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
+2 #1 NechápuMark 2015-07-03 17:48
Kniha nabízí možnost pochopit film z jiného úhlu. Sama si dává za cíl, že jejím přečtením, bude divák sledovat film více analiticky. Díky tomu divák může nejen lépe pochopit samotný směr tvorby filmu, ale i samotný film, a dokáže lépe ocenit strukturu filmu.
Pro někoho je to zbytečné. Někdo se chce podívat na film a volnou asociací vyjádřit svůj dojem. Je to forma defusingu.
Někdo chce filmu rozumět. A ač bude sledovat spousty filmů, je limitován tím, že nezná řadu záměrů, symbolik, poetiky díla. Celé to bude značně subjektivní a neuspořádané. Asi jako vaše recenze.... Ta totiž říká, já filmu rozumím, hodně jsem o něm studoval, a tím validuji to, když říkám, že Kokešova kniha není dobrá. Není úplně špatná, ale není zas tak dobrá. Vlastně ji raději nečtěte a čtěte raději mě.... Z čehož plyne: I mezi filmovými kritiky je rivalita a pan Kokeš Vám evidentně leží v žaludku.
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Arto Paasilinna tentokrát přizval ke svému příběhu slonici

chobot 200Čeští čtenáři si měli zatím možnost přečíst přibližně třetinu Paasilinnovy tvorby. Takže ví, že autor rád své příběhy proplétá se zvířaty – ať už se jedná třeba o Zajícův rok, Les oběšených lišek – a nebojte se hororového názvu, jde o velice milý p...

Divadlo

Divadelní zpracování slavného večerníčku Krkonošské pohádky

KRAKONOS PEREXSpisovatelka Božena Šimková pochází z Podkrkonoší. Je autorkou televizních, rozhlasových a divadelních pohádek, z nichž nejznámější je Krkonošská pohádka – večerníček, kniha. Liberecké Šaldo...

Film

Whitney Houston hrála hvězdu, kterou byla

Film Osobní strážce (1992) nás už dobrých dvacet let seznamuje se zákulisím showbyznysu. Zpěvačka Rachel je zde na vrcholku kariéry, a i když se v její práci točí spousta peněz, má své osobní problémy a velmi své...