Reklama
Banner

Jak správně napsat rozbor filmu

Email Tisk

RozborFilmu perexRadomír D. Kokeš se řadí k vyznavačům neoformalismu, jak potvrzuje jeho spoluúčast na české předmluvě ke kanonickému spisu Bordwella a Thompsonové Umění filmu. To znamená, že upřednostňuje průzkum toho, jak je dílo konstruováno, na úkor poselství, které toto dílo šíří. Jenže rozhodující by mělo být poselství díla, a nikoli jeho formální uspořádání, jakkoli právě fortelné vypravěčské uchopení se stává nutným předpokladem účinného vyznění, i kdybychom s ním neměli souhlasit. Proto dodnes ohromují bolševické filmy Ejzenštejnovy z 20. let, zatímco dejme tomu Traplovy nebo Steklého agitky o půlstoletí pozdější vzbuzují jen nevěřícný úsměšek.

 

 

Kokešova kniha ROZBOR FILMU hlásá, že své čtenáře hodlá naučit klást si takové otázky, jejichž zodpovězení by mělo vést k řešení problémů spojených s výstavbou filmových děl - to se dovíme hned v prvním odstavci prologu. Svůj výklad rozčlenil do tří základních bloků, k nimž přidává závěrečný apendix s konkrétními ukázkami.

Autor čtenáři nejprve vysvětluje, co všechno by měl na filmu pozorovat - uvědomit si základní složky vyprávění, stylu a fikčního světa, do něhož je filmové dílo zasazeno. Poté zdůrazní nutnost plánovat, neboť řešení problémů s filmem souvisejících je třeba chápat jak v rovině diskuse, tak na úrovni psaní o filmu. A blok, nazvaný psát a číst / číst a psát, se zaměří na praktické rysy práce s textem, naučí jak oddělit související od nesouvisejícího.

Na Kokešově knize si cením jak přehlednosti a srozumitelnosti výkladu, tak cíleného provázání na konkrétní filmová díla. Jednotlivé fáze jeho posuzování osvětluje na dobře známých titulech: začíná animovaným dílkem O chloupek z cyklu příběhů o nepraktickém panu Wallaceovi a jeho moudrém psu Gromitovi. Tady osvětlí třeba pojmy jako syžet, fabule a narace. Poté se věnuje stylu a prozkoumá mizanscénu, práci kamery, střih a zvuk, zabývá se konstruováním fikčního světa, což vše zkoumá na legendárním westernu Tenkrát na Západě (na snímku).

RozborFilmu2

"Plánovací" mezistupeň osvětluje na dokumentaristicky pojednané Krvavé neděli, u níž si všímá zejména skladby záběrů a rozvrstvení postav, aby načrtnul možnou osnovu případného rozboru. V následném oddílu Kokeš slibuje poskytnutí několika základních rad, které se týkají samotného psaní analytického textu podle dříve předestřených zásad, a vysvětluje, že základní stavební jednotkou výkladového textu je odstavec, přičemž každý odstavec by měl obsahovat premisu, argument a závěr.

Takto by měly být vystavěny jednotlivé odstavce, z nichž se skládají kapitoly i celek práce jako hierarchicky uspořádané jednotky. Ale současně upozorňuje, že odstavce lze dělit na úvodní, argumentační a shrnující. Jen tak prý čtenář pochopí, co jste chtěli sdělit a neztratí se v textu. A doporučuje, aby zájemci o film pohyblivé obrázky nejen sledovali, ale také si o nich četli - doporučuje tudíž knihy hodné pozornosti.

Domnívám se však, že čtenářsky nepřitažlivější budou "ukázkové" Kokešovy analýzy, většinou již dříve zveřejněné nebo na zveřejnění čekající: např. Kdo chce zabít Jessii (na snímku), Memento, Král Šumavy, ale třeba také zaujme studie o stylu nejranější české filmové tvorby, spadající do období ještě před první světovou válkou. Zvláštní pozornost tu Kokeš věnuje zejména grotesce Zub za zub (1913) - a bylo by určitě přínosné srovnat Kokešovy vývody s neméně podrobným popisem filmového historika Jaromíra Kučery, sepsaným před třemi desetiletími. Kokeš o její existenci nejspíš netušil, protože v závěrečném bibliografickém soupisu Kučerovo jméno nenalezneme.

RozborFilmu1

Hned na začátku své knihy Kokeš zdůrazňuje, že nejočekávatelnějším cílovým čtenářstvem jsou studenti filmové vědy, ve skromnosti dodávám, že najmě ti na brněnské Masarykově univerzitě, kde mají neoformalistickou analýzu zavedenu jako závaznou metodologickou mřížku (na internetu jsem po zadání slov "neoformalistická analýza" našel na 350 položek s bakalářskými pracemi). Co tedy Rozbor filmu přináší? Pokud nestudujete Masarykovu univerzitu, kde Kokeš vyučuje, můžete být spokojeni, pokud se s autorovým pojetím rozboru filmu ztotožníte. Ale ani v opačném případě to není úplně zbytečná četba.

Radomír D. Kokeš: Rozbor filmu
Vydala Masarykova univerzita, Brno 2015. 266 stran
Hodnocení: 70%

Foto: kniha, Česká televize



Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
+2 #1 NechápuMark 2015-07-03 18:48
Kniha nabízí možnost pochopit film z jiného úhlu. Sama si dává za cíl, že jejím přečtením, bude divák sledovat film více analiticky. Díky tomu divák může nejen lépe pochopit samotný směr tvorby filmu, ale i samotný film, a dokáže lépe ocenit strukturu filmu.
Pro někoho je to zbytečné. Někdo se chce podívat na film a volnou asociací vyjádřit svůj dojem. Je to forma defusingu.
Někdo chce filmu rozumět. A ač bude sledovat spousty filmů, je limitován tím, že nezná řadu záměrů, symbolik, poetiky díla. Celé to bude značně subjektivní a neuspořádané. Asi jako vaše recenze.... Ta totiž říká, já filmu rozumím, hodně jsem o něm studoval, a tím validuji to, když říkám, že Kokešova kniha není dobrá. Není úplně špatná, ale není zas tak dobrá. Vlastně ji raději nečtěte a čtěte raději mě.... Z čehož plyne: I mezi filmovými kritiky je rivalita a pan Kokeš Vám evidentně leží v žaludku.
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Obecné dějiny ničení knih

obecne dejiny niceni knih 200Nejsem zdaleka první, kdo se vyjadřuje ke knize Fernanda Báeze Obecné dějiny ničení knih. Přečetla jsem si ji s velkým zájmem. Knihy čtu velmi ráda a ztrátu kterékoliv ze svých oblíbených (vě...

Farma v jeskyni – víc než jen divadlo. V červenci a v září v Praze!

 

farma 200Mezinárodní divadelní studio Farma v jeskyni svou tvorbou překračuje hranice žánrů fyzického, tanečního i hudebního divadla. Každá z inscenací je fascinujícím zážitkem, založeným na komunikaci pohybem a hlasem. Emoce, ene...

Očima fotografky: Nový film režiséra úspěšné filmové trilogie O Nicholasi Wintonovi

Film ocima fotografky 200Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější film je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se včas do bezpečí jední...

METALFEST Open Air 2012 3. ročník mezinárodního metalového festivalu v ČR!

altMETALFEST Open Air PLZEŇ - nová příjemná metalová tradice s mezinárodním puncem je tady! První dva ročníky sklidily u fanoušků tak ohromný úspěch, že se festival rychlostí blesku zapsal pevně do letních evropských festivalových map, a tak ...