Jak se žilo v období po největších politických represích

Email Tisk

Cesko 200Obsáhlý sborník Československo v letech 1954-1962 má jednu mimořádnou přednost: v poměrně krátkých, stručných a přehledných statích mapuje mnohá témata, která se daného období týkají. Kniha, zaměřená převážně na české prostředí, je rozčleněna do několika shrnujících oddílů: první pokrývá kulturu, vědu a sport, další se zabývají ekonomickou a odborovou oblastí, velká pozornost je věnována zemědělství a církvím, dostane se rovněž na proměny komunistické strany a zejména jejích úderných pěstí, ať již to týká ministerstva vnitra nebo vězeňství.

Nelze se podrobněji zabývat každým z bezmála padesáti příspěvků, proto upozorním aspoň na ty, které zkoumají události či jevy méně známé, ale přesto sdostatek výmluvné. Tak se dovíme třeba výmluvné podrobnosti o tom, jak brutální moci vzdorovali třeba jehovisté nebo adventisté sedmého dne. Více než zobecňující "nadhledy" si totiž cením sondy do jednotlivostí, do osudů konkrétních lidí.

Zvolené období totiž pro režim znamenalo zatěžkávací zkoušku, která se od dočasného uvolnění mocenských otěží záhy přehoupla k opětovnému upevnění represí. Jakoby proti sobě tu stojí několik závažných událostí roku 1956, které budou mít dalekosáhlý význam. Na jedné straně je to proslulý (byť neveřejný) Chruščovův referát na XX. sjezdu sovětských komunistů, poukázavší na zločiny nedávné Stalinovy éry, jakkoli překryté eufemismy "kult osobnosti" a "porušování socialistické zákonnosti". Ale souběžně s tím proběhla i protikomunistická vystoupení v Maďarsku a Polsku. S tím vším se také u nás musela strnulá komunistická strana vyrovnávat, změny však probíhaly ztěžka, jak prozradí třeba úvaha o mediálním obrazu Spojených států jako úhlavního nepřítele.

S odstupem šesti desetiletí a nahlíženo dnešní optikou není snadné vnímat i drobné posuny mocenského kursu a zejména napjatá očekávání takto vyvolaná. Autoři se málokdy věnují náčrtům dobové mentality, zdařilo se to například v textu o protestech převážně studentské mládeže, scházející se o prvním květnu na Petříně. Nebo si vezměme amnestii z roku 1955, která nabídla omilostnění všem ilegálním běžencům, pokud se vrátí do vlasti. Mnozí se skutečně vrátili (celkem jich mělo být 1121), ale skutečně význačné osobnosti mezi nimi chyběly. Avšak pominut je tu jeden krutý paradox, s tímto rozhodnutím spojený: případnému navrátilci z ciziny sice vězení nehrozilo, ale zato ti, kteří mu v útěku za hranice kdysi pomáhali (nebo věděli o přípravách, ale nic neoznámili), seděli nadále za mřížemi...

Cesko zarijove noci

Zajímavé jsou průhledy do různých oblastí kultury. Přiblíženy jsou tu křivolaké osudy podezíraných aktivit, například jazzu, marně zaštiťovaného tvrzením, že se jedná o hudbu utlačovaného černošského lidu. Z filmové oblasti se vynoří jen několik dílčích postřehů (např. o jednom z prvních "přehodnocujících" dramat, do vojenského prostředí zasazených Zářijových nocí, 1956 - na snímku).

Sumarizující je studie o pozvolném pronikání židovské tematiky do filmu a televize. A to nejen skrze hrané filmy (Romeo, Julie a tma, Transport z ráje), ale rovněž skrze dokumenty (např. Motýli tady nežijí s tematikou dětských kreseb z terezínského ghetta). K televiznímu vysílání si ovšem doplňme dvě nezmíněné události: v květnu 1959 pronikla na obrazovky Daleká cesta, v té době již deset let stará připomínka holocaustu, dosud ovšem zpochybňovaná či vysloveně odmítaná nejen pro své tvarové novátorství (na snímku Blanka Waleská); v březnu 1962 následoval Modrý den podle Lustigovy předlohy.

Cesko daleka cesta

Škoda jen, že v knize není podrobněji postiženo dění v kinematografii (a nejen v ní), která se v druhé půli 50. let (zhruba v letech 1956-1958) vzepjala k výrazové i názorové svobodomyslnosti, načež první projevy emancipace byly brutálně zardoušeny. Toto období ovšem provázely i zmatky: například satirická moderní pohádka Tři přání byla zakázána, aniž se dostala do distribuce, zatímco divadelní hra, podle níž vznikla, se uváděla dál - stejně jako televizní záznam jejího jevištní ztvárnění. Zřejmě ani v cenzurní sféře občas levá ruka občas netušila, co dělá pravá...


Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds): Československo v letech 1954-1962.
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Rok vydání: 2015. 652 stran.

Hodnocení: 75%

Foto: kniha, Česká televize



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Tak chutná štěstí aneb chuťově vytříbená kuchařka!

Tak chutna stesti perexPřiznám se, že od této knihy jsem jako obyčejná ženská, trpící čtenářka, musela často odcházet. Nejprv si totiž přečtete jakýsi cheesecake na newyorský způsob, což je dobrota s vůní vanilky a pekanových ořechů, hebká a šťa...

Divadlo

Jana Šrejma Kačírková se připravuje na Rusalku v Krumlově

Foto Jana Srejma Kacirkova 14200Čím nás letos překvapí „divadlo s nejvyšším stropem na světě“? Tuto otázku, týkající se vesměs vždy počasí, si kladou už celá desetiletí diváci stejně jako účinkující, unikátní p...

Film

Režisérka Ivanna Benešová s novým dokumentem procestuje svět!

benesova perexO autorce známého fiktivního dokumentu Zneužívaný nebylo v posledních měsících vůbec slyšet. Důvod byl však více než jednoduchý – pobyt v Austrálii. Vedle studia v „zemi klokanů“ asistovala n...