Většina katolíků a především nekatolíků má ve svém povědomí pevně zafixováno, že jeptišky jsou vzorem serióznosti a kvůli dodržování přísné řehole ani nemají šanci zažít nějakou legraci. Dramatik Dan Goggin stejně jako staré přísloví: „Tichá voda břehy mele“ vás v muzikálové komedii Jeptišky brzy přesvědčí, že řeholnice mají své životy leckdy daleko pestřejší, než lidé žijící mimo klášterní zdi.
Než se z Dana Goggina stal slavný autor ještě slavnější řady muzikálů o jeptiškách, bylo jeho vzdělávání směřováno k povolání kněze. Odtud také pramení jeho zkušenosti s klášterním humorem, který si podmanil nejedno světové jeviště i hlediště. Ani České republice se fenomén zpívajících a tančících řeholnic nevyhnul. V našich končinách se komorní muzikál zaryl pod kůži režiséru Lumíru Olšovskému, který se poprvé ujal jeho režie v pražském Divadle Na Fidlovačce. A protože od prvního uvedení na Fidlovačce uplynulo už mnoho vody, odebral se Lumír Olšovský na podzim loňského roku do Pardubic, kde si za pomoci pěti oblíbených hereček z Východočeského divadla zopakoval svůj pražský triumf.
Největší chloubou amerického městečka Hoboken jsou místní řádové sestry, které si díky laskavé povaze vysloužily přezdívku „Ty malé z Hobos“. Řád Sestřiček z Hobokenu svým počtem členek nevybočoval nijak z řady do chvíle, než došlo k jeho prudkému snížení po nezdařeném kuchařském experimentu sestry Euthanasie. Její houbová polévka připravila o život padesát řeholnic. Největší problém ale nastal při pohřbívání sester. Čtyřem z nich se totiž stále nedostává možnosti odebrat se na onen svět, neboť filmová fanynka Matka představená investovala požadovanou částku do rozšíření klášterní filmotéky. Aby tedy nemusely nebohé sestry nadále setrvávat v mrazáku, uspořádají sestry Mary Huberta, Roberta Anna, Mary Lea, Mary Amnesie a matka představená Mary Regina benefiční představení, na kterém chtějí vybrat potřebnou částku.
V Pardubicích bývá zvykem umisťovat veškeré muzikály na velkou scénu historické budovy. Tentokrát si ale realizační tým vybral komornější prostředí Malé scény ve dvoře, která umožňuje více příležitostí pro spolupráci s divákem. Zároveň ale nenabízí mnoho místa pro taneční čísla, která jsou sice prováděna minimalisticky, avšak nejsou nijak šizená. Velkou pochvalu si rozhodně zasluhuje scéna Ondřeje Zicha, díky které vchází divák rovnou do prostor autodílny a je ihned vtažen do děje. Dobře řešená je i nápověda, která se neschovává v portálu, ale je součástí představení.
Lumír Olšovský třímá své režisérské otěže s rozvážností, a tak představení nevyznívá ani lacině a ani trapně. Herecké výkony všech představitelek jsou vyvážené a perfektně se doplňují. Řádové Sestry v podání Petry Janečkové, Martiny Sikorové, Petry Tenorové, Dagmar Novotné a Jindry Janouškové jsou správně praštěné a jejich vtipné výstupy dopadají na úrodnou půdu. Dámy jsou sehrané nejen po herecké stránce, ale také po stránce pěvecké, která je doménou pardubického souboru.
Na závěr už jen mohu potvrdit fakt, že se ve Východočeském divadle Pardubice opět urodilo představení, na které je radost se zajít podívat.
Jeptišky
Uvádí: Východočeské divadlo Pardubice
Režie: Lumír Olšovský
Autor textu: Dan Goggin
Hrají: Jindra Janoušková, Dagmar Novotná, Petra Janečková, Petra Tenorová, Martina Sikorová
Premiéra: 21. a 22. prosince 2013
Hodnocení: 80 %
Foto: www.vcd.cz, Jiří Sejkora
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|