Revolta jde obvykle ruku v ruce s mládím. Kdy jindy se má taky člověk plný ideálů a snů bouřit proti autoritám ve škole a doma, u kterých nenachází žádné pochopení. Studentka gymnázia Helena Součková, jejíž jedinou starostí kdysi dávno bylo, jestli jí rodiče dovolí chodit na jiskřičky, se v maturitním ročníku nachází v této nelehké životní fázi každého správného pubescenta.

 

 

Spisovatelka Irena Dousková napsala tři na sebe volně navazující romány Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda, které spojuje hlavní představitelka Helena Součková a její životní peripetie od drobných dětských starostí, přes větší v dospívání až po ty vážnější, kterými prochází ve středním věku. A protože se dramatizace prvního dílu setkala u diváků s velkým ohlasem, rozhodlo se Divadlo v Dlouhé představit na své scéně dramatizaci druhého dílu s názvem Oněgin byl Rusák, jenž je sondou do duší husákovské mládeže v době normalizace.

Na Silvestra roku 2000 se schází bývalí členové literární skupiny POMED (Potrestaný medvídek), aby dodrželi slib, který si dali v maturitním ročníku na gymplu. Konverzace se točí okolo jejich životů, dětí a změn, kterými prošli od školy. Helena Součková se ale neubrání ještě hlubším vzpomínkám, a tak se spolu s ní vrací i diváci do roku 1983, kdy jí bylo osmnáct a zrovna stála na prahu dospělosti. To by ale nebyla Helča, aby neměla hned na startovní čáře nějaké potíže. Nevyhnou se jí proto trable s láskou k Antošovi a ani problémy ve škole způsobené její prostořekostí. Kdyby alespoň mohla najít nějakou útěchu a pochopení v kruhu rodiny. To by však musela svou původní famílii vyměnit za tu z dopisů od Freisteina, který svými chlubivými řádky o své nové šťastné rodině přisypává do otevřených ran Heleniny matky hodně štiplavou sůl. U Kačenky totiž došlo zoufalství a rezignace nad životem do takového stádia, že frustrace z Freisteinových chvástavě laděných dopisů je ze slabšího soudku výmluv proto, aby mohla v alkoholu utápět režimem zničenou hereckou kariéru a náhlý Pepův odchod od rodiny. Kvůli svým depresím proto nemůže být pevnou oporou svým dětem Heleně a Pepíčkovi. Ještě štěstí, že Helča disponuje chápavou nejlepší kamarádkou Julií Molovou a patří do skvělé party mladých intelektuálů bojujících proti socialistické šedi a kulturně zaostalým byrokratům.

Divadlo v Dlouhé spolu s režisérem Janem Bornou chytilo za pačesy příležitost, která od roku 2008 vyprodává reprízu za reprízou a u diváků se hra Oněgin byl Rusák těší stále velké oblibě i přesto, že se role Helenky Součkové neujala Bára Hrzánová. Právě proto má také představení jinou koncepci, než je tomu u inscenací Hrdý Budžes a Darda, v kterých exceluje Bára Hrzánová právě v roli Helči. Jan Borna nepojal inscenaci jako one woman show, kde jsou ostatní herci drženi zkrátka, aby vynikla herečka v hlavní roli a vesměs celé představení odtáhla sama, ale vydal se cestou, při níž upozadil Helenčinu osobnost a nechal prostor atmosféře jednotvárných osmdesátých let, která k divákovi promlouvá skrz postavy a oživuje možná již vybledlé vzpomínky třeba na novoroční projevy prezidenta Gustava Husáka. Aby i divák touto dobou zcela nedotčen měl možnost na vlastní kůži poznat dnes již skoro zapomenuté kratochvíle při oslavách 1. máje, jsou mu do rukou vložena mávátka, s nimiž má v neutuchající euforii zběsile mávat a provolávat úderná hesla typu: "Rozezníme míru zvon, ať to slyší Pentagon". Velice významnou a povedenou složkou celého představení jsou živá hudební čísla reprezentující českou hudební rockovou a folkovou scénu 80. let, a tudíž nemůžou chybět hity jako V stínu kapradiny či Pražákům těm je tu hej. Člověka až mrazí, jak pravdivě jsou vykresleny skoro už lidové postavy úředníků a kantorů v čele se soudruhem ředitelem, zastupující dobu socialismu. Za výrazný herecký i pěvecký výkon bych ráda vyzdvihla Jana Vondráčka, který ztvárnil rozevlátého bohéma Pavla Havlíčka a velký úspěch měly v jeho podání skladby Dejvice a Pražákům těm je tu hej. Inscenace Oněgin byl Rusák je velmi dobře řemeslně provedená práce a rozhodně stojí za vidění.

Název představení: Oněgin byl Rusák
Uvádí: Divadlo v Dlouhé
Režie: Jan Borna
Autor textu: Irena Dousková, Jan Borna
Hrají: Lenka Veliká, Ivana Lokajová, Martin Veliký, Jan Vondráček, Pavel Tesař, Martin Matejka, Magdalena Zimová / Klára Sedláčková-Oltová, Michaela Doležalová, Iva Klestilová, Vojtěch Vondráček, Arnošt Goldflam / Miroslav Táborský, Marie Turková, Tomáš Rejholec, Jiří Wohanka, Miroslav Hanuš, Naďa Vicenová, Helena Dvořáková, Ilona Svobodová / Hana Millerová, Čeněk Koliáš, Halina Ničová, Pavel Tesař, Kateřina Jirčíková
Premiéra: 19. ledna 2008
Hodnocení: 80 %

Foto: www.divadlovdlouhe.cz

< Předchozí		Další >