Městské divadlo Zlín se derniérou rozloučilo s hrou Brouk v hlavě, ve které v dvojroli exceluje Pavel Vacek, a nejen on.

 

 

Brouk v hlavě je nejhranější fraška od Georgese Feydana. Námět této komedie je zdánlivě jednoduchý a odehrává se ve Francii. Hlavním tématem je nevěra, která je sice jen domnělá, ale roztáčí koloběh událostí. Hlavním stěžněm jsou postavy pana Champsboise a Boutona, které jsou si vzhledově velmi podobné, ale povahově i postavením úplně jiné. Hra je napsána pro více než dvacet postav a kromě těch „výplňových“, jako jsou například zaměstnankyně vykřičeného hotelu, disponují všechny osobitým humorem.

Jak jsem psala již v úvodu, nejvíce oslavných slov si zaslouží mladý herec Pavel Vacek, který si užil dvojroli Viktora Emanuela Champsboisy a sluhy Boutona. V roli vznešeného pana Champsboise v obleku s motýlkem mu to moc slušelo a působil opravdu jako člověk z vyšší společnosti. A role sluhy? Roli tohoto „tydýta“ Boutona zvládl na jedničku s hvězdičkou. „Jsem Bouton! Bouton!“, plus charakteristické zachrčení a sál se za břicha popadal. Několikrát byla obdivuhodná i rychlost, s jakou se na pódiu dokázal Champsboisy a Bouton vystřídat.

Další úžasnou rolí v podání Radovana Krále byl bratranec pana Viktora - Kamil Champsboisy s jazykovou vadou, jež mu bránila vyslovovat souhlásky. Z toho důvodu se všem rozzářily tváře, ještě než stihl vůbec promluvit. Jeho povzdechnutí či nadávka „iio“ (idiot) musela divákům zůstat v hlavě i po představení, stejně jako brouk.

Co se týče ženských rolí, Marcela Champsboisy byla ta, která odstartovala celý koloběh událostí, protože si myslela, že ji Viktor podvádí. Zahrála si ji Michaela Doleželová, herečka velmi rázná a také přesvědčivá. Když zařve, nejeden divák v sále poskočí. Při jejích dramatických monolozích se místy tajil dech a těžko si na tom místě představit někoho jiného, než právě Míšu.

 Celkově mi herecké obsazení přišlo jako přehlídka toho nejlepšího, co zlínské divadlo má. Mladší herci doplňovali zlínské stálice a dohromady to perfektně fungovalo. Chvílemi se zdálo, že jsou role napsány všem přímo na tělo.

Skvělá byla i scéna – pořádně se využil velký prostor, který pódium nabízí. Za cenu dvou přestávek jsme se ocitli v domě pana Champsboisyho se spoustou dveří, schody a pokoji a také v hotelu U Laskavé kočičky s otočnou postelí i druhým patrem pokojů. Vše ladilo a bylo plně funkční – dokonce se dalo vší silou prásknout dveřmi a kulisy to vydržely. Scénu doplňovaly i honosné kostýmy, především dámské šaty či působivé oblečení slečen z hotelu.

Představení Brouk v hlavě působilo jako vzpruha do dnešních deštivých dnů. Humor této hry byl přirozený, slovní i situační, založený na omylech i jednotlivých osobnostech. Některé hlášky opravdu stály za to a dokázaly rozesmát celý sál. I po představení si stačí jen vzpomenout na Boutona nebo jeho bratrance Kamila a hned je člověku veseleji.

V plném divadle se nejen na konci všichni usmívali a věnovali hercům zasloužený pěkně dlouhý potlesk ve stoje.

Název představení: Brouk v hlavě
Žánr: lechtivá komedie
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie a úprava: Petr Veselý za použití překladů Marie Veselé-Dugrangee (v úpravě Gustava Skály) a Mileny a Josefa Tomáškových
Hrají: Pavel Vacek, Michaela Doleželová, Radovan Král, Josef Koller, Zdeněk Julina, Hana Briešťanská, Radoslav Šopík, Rostislav Marek, Roman Blumaier a další
Premiéra: 3. 12. 2011
Derniéra: 4. 6. 2013
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: www.divadlo.zlin.cz/

< Předchozí		Další >