Listopad ukáže prezidenta USA bez kalhot!

Listopad ukáže prezidenta USA bez kalhot!

Tisk

listopad200Myslíte si, že politika může být jen nudná a dokáže člověka jenom rozčílit? A co takhle sám prezident Spojených států amerických? Velevážená a celosvětově uznávaná osoba nemusí být jen taková, jakou ji známe z televize. Ve hře Listopad nahlédnete pod všechnu tuhle přetvářku a uvidíte prezidenta USA takového, jaký doopravdy je. A navíc bez kalhot!

 

Těšil jsem se jako malý kluk nejen kvůli Buranteátru, který je u mě čím dál víc oblíbený, ale hlavně proto, že jsem nešel sám, ale s partičkou blízkých kamarádů. Nikdo už nemohl vydržet, jak se neustále rozplývám nad hrami, hereckými výkony a nemluvím o ničem jiném, a chtěl se přesvědčit na vlastní kůži. Obavy byly na místě, kdo chce vypadat jako idiot, který pořád mluví o divadle v superlativech, a když už se tedy ostatní jdou na některé z představení podívat, tak trefí zrovna horší kus? Chtěl jsem proto i trošku změnit své praktiky a zjistit si dopředu něco o představení, kdyby se náhodou někdo vyptával.

Na stránkách divadla jsem se o hře dočetl pouze jednu jedinou větu: „To budete koukat, kdo ty volby vyhraje! Kurva!“. Takže jsem šel nepřipraven jako vždycky a mou odpovědí na otázky o představení zůstalo pouhé: „Uvidíte“. Ale něco jsem přece jen věděl dopředu. Místo Martina Tlapáka měl hrát sám mistr Zetel. Okamžitě se mi vybavila jeho role mentálně postiženého bratra v představení Pan Polštář a byl jsem hodně zvědavý. Hned se ukázalo, kdo je na jevišti šéf. Role prezidenta USA mu sedla jako ušitá. Naivita spojená s vysokým postavením, které si moc dobře uvědomoval, dokázala vyvést z míry dokonce i asistenta prezidenta Archera Browna (Michal Isteník), který ze začátku ráčkoval, ale za chvíli mluvil spisovně a jeho „R“ bylo naprosto dokonalé.

listopad-1

Nemohu srovnávat s původním obsazením, ale bavil jsem se od začátku až do konce. Celá hra byla hlavně o nepřetržitém smíchu, jedné hlášce za druhou a přitom vše dávalo smysl jako celek. Jediné, co jsem dopředu nechápal a nedokázal si nějak spojit s touto hrou, byla postava zástupce Národního svazu chovatelů krocanů a výrobců vedlejších produktů z krocana. Už jen ten dlouhý název zněl komicky, a když jsem přišel na fakt, že je vlastně stěžejním kamenem celé zápletky, nemohlo z toho být zase nic jiného než sál plný smíchu.

listopad-2

Jednoduchý humor střídají vtipné scénky, narážky na různé státy a mocnosti v kontrastu se vztahem pana prezidenta a jeho manželky. Nechybí i pár trošku drsnějších vtipů, a navíc je celá hra prokládána peprnými výrazy, které tam zkrátka být opravdu musí, protože bez nich by inscenace neměla potřebnou šťávu.

listopad-3

Znovu si divadlo vystačí s jednou scénou, ale to jen vytváří přirozený spád a avizovaných sto minut je pryč, ani se nenadějete. Je to představení ze současnosti, kde volba prezidenta vlasti je hlavní dějovou linií, divákovi se otevře náhled do zákulisních jednání nejvýše postavených politiků a lidí okolo nich. Nechybí různé černoty, nekalé praktiky, kamarádi, kteří se po zveřejnění výsledku preferencí stávají bývalými kamarády, převlékači kabátů a bratříčkování po otočení celého výsledku voleb, i pokusy o znovunavázání přátelství, když si dotyční uvědomí, že se vezou na lodi, která se momentálně potápí. Nechybí zběsilé až bizarní nápady, jejich funkční provedení v praxi a neustálé kompromisy, kdy je člověk nucen udělat buď to či ono, ale ani jedno není proveditelné. Je to zkrátka o politice, ale ne o té nudné, co známe všichni z médií. Jde o prosté zesměšnění naprosto vážné situace, která úplně normálně může nastat v jakémkoliv státě, a nebojím se říci, že se už i mnohokrát stala.

Po dvou představeních, která byla opravdu vážná a přitom komická zároveň, je Listopad čistou komedií, kde se budete smát od začátku do konce. Na konci opravdu nejvíc, protože rozuzlení je překvapivé, důvtipné a trpké zároveň.

listopad-4

Realizační tým:

Režie – Zetel
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Překlad – Ester Žantovská
Hudební spolupráce – Dano Junas

Osoby a obsazení:

Charles Smith, muž v obleku – Martin Tlapák (Zetel)
Archer Brown, muž v obleku – Michal Isteník
Clarice Bernsteinová, lesba – Kateřina Dostalová
Zástupce Národního svazu chovatelů krocanů a výrobců vedlejších produktů z krocana, muž v obleku – Jiří Š. Hájek
Dwight Grackle, indián – Dano Junas

Premiéra 3. března 2012 v BURANTEATRu na Stadecu.

Hodnocení: 85 %

listopad-5

Zdroj foto: buranteatr.cz, autor: Pavel Nesvadba


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Aleš Cibulka, moderátor České tajenky a Toboganu, zahradničí a chystá se koupit vertikutátor

ales cibulka200S Alešem Cibulkou se od ledna letošního roku můžeme potkat vpodvečer každého všedního dne u České tajenky. Tato vědomostní ryze česká soutěž, kterou připravila TV Barrandov, si rychle našla...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Autentická vzpomínka na devadesátá léta aneb punk’s not dead v brněnském HaDivadle

roky 90 200Jaká byla devadesátá léta pro generaci dnešních třicátníků? Jak jsme prožívali a vnímali dobu, kdy se naši rodiče opět stali dětmi v prchavém ráji divokého kapitalismu? Ondřej Novotný nám ve své nové divadelní inscenaci představuj...


Literatura

Příběhy z jedné pařížské ulice


moje ulice v parizi200Paříž je městem, v němž mnoho autorek nachází inspiraci. Americká novinářka Elaine Sciolino (rodačka z Buffala v New Yorku) je jednou z nich a své okouzlení vepsala do knihy s názvem Moje ulice v Paříži. Nezaměřuje se v...

Divadlo

„Dělat si srandu z blbců, na tom není nic špatného“

blbec k veceri 200Inscenace Blbec k večeři má podtitul gurmánská komedie na cizí účet a v minulé sezóně ji uvedlo Městské divadlo Zlín. Režie se ujala Hana Mikolášková a život ji vdechli především Marek Příkazký a Josef Koller.

...

Film

Bez kalhot: spojení tance a nahých mužů funguje i na plátně

Jaký je asi svět striptérů? Jak vypadá jejich vystoupení na jevišti si dokáže představit asi každý. Jaký je ale život mužů, kteří se bez ostychu, za nějaký ten úplatek, svlékají, to už je pro většinu z nás větší záhada. Do této doby jsme si s tím mohli tak na...