Zlín ožil již 20. ročníkem mezinárodního kulturního festivalu Setkání/Stretnutie a měl tu čest přivítat i část sboru Dejvického divadla. Ti nám předvedli hru Kakadu, která nám v obrazech a útržcích ze života mladé autistické ženy reflektuje svět.
Při dvacetiminutovém zpoždění hry jsem měla možnost pozorně prozkoumat program hry Kakadu, kde mě zarazilo, že autoři neuvádějí žádná díla, ze kterých čerpali. Světová premiéra se odehrála 19. a 20. prosince 2014, to ano, ale kde se vzal námět? A proč se hra odehrává právě v Austrálii?
Kakadu se snaží přiblížit dospívání holčičky, později mladé ženy, která je diagnostikována jako autistická. Má tudíž problémy s proximitou i hauptikou, dělá grimasy, má svůj vlastní svět. To je pro její okolí, zejména pro rodiče, velmi těžké. Tato série živých obrazů z dospívání byla celkem hořkosladká – byly zde momenty k pousmání, ale taky vám přišlo líto, jak ji lidé často využívají.
Wendy v podání výborné Simony Babčákové vidí v lidech jen to dobré a vše, co říká, je pravda. Vidíme ji jako malou, jak s ní zápasí rodiče i učitelé; vidíme ji, jak zápasí se vztahy k mužům i jak je těžké najít si opravdové kamarády. Konec mi přišel trochu uspěchaný, nepobrala jsem, co tím vlastně chtěli říct- asi jen zrcadlit svět nejen autistů.
Matka: Nech toho, Wendy! – Rozbiješ to!
Wendy: Rozbiješ to.
Matka: Běž si hrát.
Wendy: Běž si hrát.
Matka: Nech toho.
Wendy: Nech toho.
Matka: Přestaň. Prosím přestaň.
Wendy: Prosím přestaň.
Matka: Co si myslíš, že děláš?
Wendy: Co si myslíš, že děláš?
Matka: Přestaň!
Wendy: Přestaň!
Matka: Přestaň!
Wendy: Přestaň!
Facka
Matka: Proč aspoň nebrečíš?
Holčička, která se v příběhu sem a tam míhala, měla symbolizovat to, jak svět autistů a reakcí na ně vnímá dítě. To byl zajisté zajímavý tah. Poutavou symbolikou byla i volba kostýmů, respektive barvy mikin, které titulní herečka v jednotlivých fázích svého života měnila. Osobně mě zaujaly návštěvy u doktorky, které dle mého názoru značily pomyslnou půli hry a ukázaly pokrok Wendy. Co mě přišlo iritující, byl mnohdy nepříjemný hudební podkres.
Herecký sbor byl výborný, žasla jsem nad jejich výkonem a obdivovala, jak věrně dokázali ztvárnit tento svět. Téma mě však nezaujalo, místy až dráždilo, a stejně nepřineslo nic objevného. Na herce bych se šla podívat znovu, na hru Kakadu však již ne.
Název díla: Kakadu
Autoři: Karel Františel Tománek, Jiří Havelka
Režie: jiří Havelka
Dramaturgie: Karel František Tománek
Kostýmy: Simona Rybáková
Hudba: Kittchen
Hrají: Simona Babčáková, Veronika Kubařová, Jana Holcová, Barbora Poláková, David Novotný, Jaroslav Plesl, Stella Ginger Janáčková
Hodnocení: 60%
| < Předchozí | Další > |
|---|
Barbara Semenov je novinářka, publicistka, básnířka a producentka, která vystudovala Fakultu žurnalistiky UK a v letech 1975 až 1981 působila jako redaktorka v Televizních novinách Československé televize. Pod tlakem odporu k t...
„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není m...
Knižní klub vydal knihu z edice světový bestseller Dům na prahu noci od Catherine Bannerové. Jedná se o její první román pro dospělé čtenáře a stal se jednou z událostí roku 2016. Pokud na něj tedy narazíte, nenechte si jej ujít.<...
Od románové tvorby si Kateřina Tučková „odskočila" k divadlu a brněnský Host nedávno vydal knižně její scénář ke hře Vitka, uvedenou brněnským Divadlem Husa na provázku. Které jiné město u nás by také mělo inscenovat osud brněnské rodačky Vítězslavy Kaprálové, jejíž hudebn...
Film Osobní strážce (1992) nás už dobrých dvacet let seznamuje se zákulisím showbyznysu. Zpěvačka Rachel je zde na vrcholku kariéry, a i když se v její práci točí spousta peněz, má své osobní problémy a velmi své...