Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Email Tisk

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšné, se naplnilo. Teď už, po deseti letech a po odehrání 48 premiérových titulů, to lze s jistotou říct.

 


Když se v hluboké jámě u divadla kladl základní kámen, dívali se účastníci slavnosti do rozzářené tváře ředitele Stanislava Moši a báli se asi i za něj. To, co ho do budoucnosti čeká, si  lidé „od fochu“ uměli představit a mnozí se báli, že se mu jeho divadelní sen z jakéhokoliv důvodu zhroutí. Zásadní otázka totiž zní: Jak dělat divadlo, aby bylo kvalitní, objevné a novátorské, současně aby bylo hodně divácky navštěvované, za vstupné, které je ve shodě s poměrem: nabídka / poptávka. A především, aby bylo hodně navštěvované každý den. Jediný večer kdy je jedno sedadlo neobsazené, tvoří nenahraditelnou ztrátu. Ty peníze za ten konkrétní večer se již nikdy nezískají. To je nevýhoda podnikání v oblasti služeb. A divadlo, z ekonomického pohledu, není nic jiného, než služba. Povede se naplnit ta sedadla Hudební scény? To se ještě při slavnosti základního kamene opravdu nevědělo.

Jak dopadl ten sen? Každý to může posoudit.  Statistická čísla vypovídají, že brněnský divák je inteligentní, že rychle pochopil, jaké je to divadlo, kde z jedné inscenace ke druhé jsou umělecké výkony stále lepší a lepší. Principál Stanislav Moša a jeho tým vsadili na Brňany. Nemusí organizovat autobusové zájezdy z vesnic nebo třeba z Vídně. Brněnský divák večer co večer naplňuje hlediště. Neexistují statistiky, kolik je diváků z jiných částí republiky, kolik ze Slovenska.  Městské divadlo se díky kvalitě svého repertoáru stává stále známější a divadlo milující fandové jej navštěvují i bez zájezdů cestovních kanceláří.  Má svůj okruh diváků v Bratislavě,  přijíždějí Pražané, Plzeňáci, Ostravané, Hudební scénu dobře zná celý Jihomoravský kraj.

Hudebni scena 2


Kromě hraní doma se interpreti z hudební scény vypravují i do zahraničí. Ve foyeru činoherní scény můžeme sledovat na několika panelech na mapě Evropy města, kde se všude hrálo a kolik představení. Jsou to úctyhodná čísla.  Za těch deset let navštívili se svým repertoárem Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Holandsko, Lucembursko,  Německo, Itálii,  Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko. Nejvíc představení za rok (2005) měli v Německu a Dánsku s inscenací Josef a jeho pestrobarevný plášť (104 repríz) potom v Holandsku, Belgii a Portugalskou (2004) s představením Muzikály z Broadwaye (68x)  a v Německu (2006) s muzikálem Vlasy (53x) Spočítáno podtrženo, za deset let divadlo v zahraničí hrálo 845 krát. V posledním roce (2013) hráli v Německu Krásku a zvíře (10x) a na Slovensku Bídníky (14x) Ještě je nutné připomenout, že v muzikálu, byť je to žánr „kde se hraje tančí a zpívá“ jsou tituly úplně nebo částečně nastudovány v angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině.

K desetiletému výročí vznikla krásná publikace. Ony všechny přehledné knihy, které vycházejí koncem  každého roku jsou nádherné. Jsou v nich recenze všech premiér a fotografie k nim. Ale ta k desátému výročí je svým velkým přehledem skutečně nepřehlédnutelná. Věnuje se všem 48 inscenacím, které diváci mohli zhlédnout na Hudební scéně od října 2004. Nechybí výčet členů realizačního týmu ani premiérové obsazení, připomenout si atmosféru představení napomáhají fotografie Jefa a Tina Kratochvilových, kterých čítá kniha na 400. Celé desetiletí shrnuje ve svých čtyřiceti osmi původních recenzích  Peter Stoličný, architekt Jozef Kubín píše o projektu nové hudební scény a o procesu realizace. Ředitel Stanislav Moša se ohlíží za celou historií v článku: Jak šel čas.

Hudebni scena 1


„Desetiročenka“ je milým, ale významným ohlédnutím za prací mnoha lidí, kteří spojili svou profesní dráhu s Hudební scénou Městského divadla Brno. Kdo by ji chtěl získat, může si ji koupit v Městském divadle v Brně, nebo se domluvit v komerčním oddělení na jiném způsobu dodání. Vše o tomto divadle, včetně emailových adres komerčního oddělení i umělců Městského divadla v Brně najdete na stránkách www.mdb.cz

Foto: www.divadlo.cz, www.mdb.cz, www.musical.cz

( 1 hlas )


 

Rozhovor

Václav Upír Krejčí: „Nejhůř se pracuje s blbcem…“

upir krejci 200Václava Upíra Krejčího myslím netřeba představovat. Upír Krejčí zastává tolik funkcí - komik, herec, scenárista, spisovatel, dramaturg, textař (o sobě ale říká: „Spíše veršovatel, textař je moc silné slovo. Ale mé tex...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Petr a Lucie: Štěstí je tu a všechno ostatní je tam

petr a lucie 200Městské divadlo Zlín převedlo na velkou scénu novelu Romaina Rollanda, a to v muzikálové podobě. Za jejím vznikem stojí zajímavý příběh, protože toto dílo vzniklo díky náhodně objevené nahrávce slovenského muzikanta Deža Ursinyho a na je...


Literatura

JaS nakladatelství se představuje

jas perexNa českém trhu se čtenáři setkávají s celou řadou nakladatelských značek. Některé z nich vám nyní přiblížíme v seriálu o českých nakladatelstvích – takto se nám představují, takto vidí své profily, takový je jejich záměr. Myslíme si, že vám, našim čte...

Divadlo

Egon Tobiáš: Ten kůň nelže aneb divadelní hra s živými koni, herci a hudebníky

ten kun nelze egon tobiasV rámci projektu Jiřího Ondry a Egona Tobiáše Velký třesk na Malé scéně jsme se zúčastnili premiéry inscenace s tajemným názvem Ten kůň nelže. A nelhal! V netradičním di...

Film

Film Krycí jméno Holec podle povídky Jana Němce představuje trailer. Premiéra v kinech bude 22.září 2016.

holec 200Napínavý snímek na motivy povídky režiséra Jana Němce Italská  spojka se odehrává  mezi Prahou a Vídní v dramatickém roce 1968. Proměnlivá doba, která směřovala k událostem Pražského jara i srpnové okupaci, je rámcem pro moderní špionážní drama, je...