Výtvarné umění
Autor: Tisková zpráva
Pátek, 10. duben 2009
 Jiří Petrbok, který v Galerii hlavního města Prahy vystavuje opakovaně, představuje své malby ve druhém patře Staroměstské radnice. Po nedávné výstavě Červená (Galerie Vernon, 2008), kde koncepčně omezil formální výrazové prostředky na škálu červení, pokračuje nyní projektem Duhová. Potměšilost Petrbokovy „realistické malby“ zazáří novým, optimistickým spektrem barev.
Malíř Jiří Petrbok (1962) má za sebou již velký počet výstav doma i v zahraničí. Jeho prezentační exponovanost se zvýšila především v poslední době, kdy jsme se mohli setkat s autorovými díly například v nové expozici soukromé sbírky Richarda Adama (Až na výjimky nové) v Brně, na pražských výstavách Nová trpělivost, Hrubý domácí produkt, Resetting / Jiné cesty k věcnosti (vše 2007–2008), Inverzní romantika (2008) nebo na samostatných výstavách Deník pacienta P. v Galerii Ad astra v Kuřimi a výstavě Červená v pražské Galerii Vernon.
Duhová
Duhová... není barva, ale barevné spektrum. Je to skladba všech barev ve světle. Podstatné je, že „duhová“ jako taková vlastně neexistuje.
Duha, od které je název výstavy odvozen, je významově a interpretačně velmi zatížena. Může být stejně tak notoricky známým ikonografickým atributem smíření mezi stvořitelem a člověkem, jako nadužívaným schématem pro „pestrou nabídku“ čehokoliv ve světě obchodu s čímkoliv. Má jak obsahové, tak čistě utilitární vlastnosti a charakter. Věřící divák si ji může vykládat jinak nežli ateista. Jiří Petrbok přichází opět s bezprostřední, ironicky podbarvenou revizí malířských výrazových prostředků navázaných na konvenční významové konotace. Po výstavě Červená nastupuje ještě provokativnější Duhová. Sám umělec vstupuje touto výstavou do nové malířské fáze, kde začíná objevovat dosud neznámá, nečekaná spojení. Výstava Duhová v podstatě otevírá dveře do dalšího Petrbokova laboratorního prostoru, kde jsou vědomě dána jistá koncepční omezení a pravidla (spektrum duhy) nastavená tak, aby autor musel opět řešit základní vztahy a výstavbu obrazové plochy a nemohl se pouze spoléhat na vlastní nabyté zkušenosti a dovednosti. Základním stavebním kamenem je tu příčný řez barevným spektrem světla.
 Koncepce výstavy
Projekt Duhová je rozdělen do dvou částí. První část, umístěná v dolním prostoru výstavy, představuje divákovi starší obrazy a kresby, kde se objevuje motiv duhové skladebnosti použité volně, spontánně, nikoliv ještě jako koncepční výrazový korektiv charakterizující nová díla určená přímo pro výstavu. Světelně rozložená barva se tu objevuje buď jako vlastní součást kompozice například v kresbách jakýchsi kruhových mandal, jako prostředek modelace a základ obrazového pozadí (Kytka, 1997; Padlý anděl, 1997–2008), nebo jako epizodní prvek vlastní kompozice, který akcentuje obsahovou složku díla (Věže, 2003; malované koláže, 1998).
Přechodnou fází k druhé části, jež se nalézá již v horním prostoru výstavy, je figurace barevně redukovaná na červenou – nejintenzivnější a v dějinách malířství významově nejzatíženější barvu. Malba tu prochází barevným filtrem, po jehož „zásahu“ zůstávají na plátně pouze červené vrstvy (Autoportrét s vrtačkou, 2008). Jsou to negativy-rentgeny vyvolané opět do pozitivně se jevících forem. Důležité je také skládání obrazů do polyptychů, volně odkazující na historickou (středověkou a renesanční) malbu oltářů.
Následuje soubor zcela nových obrazů, kde jsou banální předmětné a figurální náměty odhmotňovány a ironizovány převedením do duhové modelace. Opět se tu setkáváme se solitérními díly i polyptychy skládanými z extrémně vertikálních formátů. Je to snová realita, zdánlivé stoupání k výšinám, reklama na vysněný ráj, ve kterém ovšem fakticky vítězí spotřeba, konzum, bezohlednost a životní recyklace. Petrbok se tu dostává do zatím nejvyhraněnější kritické pozice vůči současné společnosti, aniž by opustil fundamentální výrazové prostředky ryzího malířství. Mediální realita, reklama, marketing, to jsou mocné prostředky dneška. Po ideálech jakoby zůstávaly pouze barevné obrázky, do kterých sehrané týmy balí zboží určené k prodeji – domy, zahrady, nábytek, domácí spotřebiče, auta, hračky, ale i naděje na zdravotní a fyzickou dokonalost, věčné mládí, sexuální připravenost, dokonale zabezpečený důchod a krásnou, vysněnou smrt. To všechno lze „mezi řádky“ vyčíst na výstavě Duhová. Je to smíření se stavem věcí? Jak se to vezme. Je i není.
Petr Vaňous, kurátor výstavy
Autorem koncepce je Petr Vaňous
Výstava byla organizačně zajištěna výstavním oddělením GHMP
Autorem vizuálu je Michaela Maupicová
Hlavní mediální partner: A2
Výstavu podpořili: Hlavní město Praha
Mediální partneři:
A2, Artyčok.Tv, Art & Antiques, Výletník, Xantypa, Radio 1, ArtMix, ArtMap, Ateliér
Kontakty: e-mail:
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
,
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Termín konání: 20. 2.–19. 4. 2009
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod
Vstupné na výstavu: 40,– Kč dospělí / 20,– Kč snížené
Informace o dalších slevách naleznete na www.ghmp.cz
Doprovodný program k výstavě:
Kurátorské prohlídky:
26. 2. 2009 v 16 hod – Petr Vaňous
9. 4. 2009 v 16 hod – Petr Vaňous
Lektorské prohlídky – vždy ve čtvrtek v 16 hod:
5. 3. 2009
19. 3. 2009
16. 4. 2009
Tvořivé dialogy s uměním – vždy v sobotu:
Víkendový kombinovaný program pro rodiny s dětmi, připravený výtvarnou pedagožkou Lucií Haškovcovou, jenž probíhá přímo v konkrétní expozici nebo objektu od 13.00 do 18.00 hod.
Staroměstská radnice
21. 3. 2009 – Duhová halucinace
Aktuální nabídka interaktivních prohlídek pro všechny typy škol
Jaro + léto 2009
Cíl a smysl prohlídky: upozornit na jedinečnou tvorbu současného českého malíře se specifickým úhlem pohledu na téma lidské figury, která se v jeho pojetí deformuje, tělo se vytahuje do výšky, roztápí, hoří, je naleptáváno, teče a odtéká někam pryč. V kombinaci s vytříbeným situačním humorem spolu s mírnou nadsázkou i jemnou dávkou ironie se vyjasňují charakteristické „kontury“ umělcova stylu a „rukopisu“. Výtvarné reakce studentů budou souviset s možnostmi transformovaných zobrazení člověka a figury na základě snahy odpoutat se od reálného zobrazení a inspirovat se přístupem prezentovaného autora.
Portrét redaktora Tisková zpráva
Související odkazy:
 |
