| Nová expozice v Schwarzenberském paláci představuje nejen užité umění |
|
|
|
Výtvarné umění
Autor: Mgr. Ctibor Čejpa Pátek, 13. únor 2009  Ve Schwarzenberském paláci na pražských Hradčanech najdou návštěvníci novou expozici užitého umění od 16. do 18. století. Sbírka tak doplňuje výstavu obrazů a soch stejného období, které jsou v prostorách paláce instalované zhruba rok. Zdá se, že Národní galerie se v novém paláci již docela zabydlela. Zrekonstruované prostory se staly důstojným výstavním místem pro umění období baroka.
Není tomu tak dávno, co byly veřejnosti zpřístupněny další zajímavé výstavní prostory, a to suterénní klenbové sály s novou stálou expozicí užitého umění 16. až 18. století. Expozici připravilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, tým kurátorů však zdaleka nehledal jen ve vlastních depozitářích. Také díky tomu se na výstavu dostaly i mnohé předměty zapůjčené z českých a moravských klášterů; zhruba třetina všech vystavených exponátů má více či méně něco společného s náboženskými obřady.
Suterén paláce ale není klasickým sklepením, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Pohlédneme-li z oken, otevře se návštěvníkovi nádherná vyhlídka na nedaleké malostranské střechy, protože Schwarzenberský palác stavitelé zbudovali na hradčanském ostrohu. Pod vysokými klenbami najde zájemce robustní vitríny moderního designu. Materiálem bylo sklo a šedý kov. Výhodou je to, že vitríny jsou skvěle nasvícené, variabilní a bezpečné.
 Jak se žilo v baroku Nabízí se otázka, čemu se barokní člověk nejčastěji věnoval. Lidé rádi stolovali, krášlili se nebo chodili na mše. Systém zkoumání bohoslužebných předmětů a obřadních rouch kněží a biskupů se v baroku stal bezmála samostatným vědním oborem. Jednotlivé exponáty dokumentují nejen bohatost a umělecké zdobení mešních oděvů, ale návštěvník se dozví mnoho zajímavého i o jejich historii a připomíná si i jejich správné názvy. Málokdo už dnes asi ví, co je to kasule, dalmatika či pluviál. Nevíte? Zkuste hádat nebo zavítejte do Schwarzenberského paláce. Část expozice věnovaná zdobení je výstavou nejrůznějších pro dnešního člověka možná zbytečných drobností. Jsou tu vějíře poseté miniaturními malbami, šperky, vykládané šperkovnice či vzácné krajky, které jsou tak jemné, že jejich tvary jsou vidět jen s lupou. Nechybí nejrůznější dvořanské oděvy. Co exponát, to unikátní umělecké dílo… Místnost předmětů ke stolování připomíná přípravy na hostinu. Stoly jsou, jak bývalo zvykem, prostřené pro desítky stolovníků; hostitelé ovšem pocházejí z různých domácností a společenských vrstev, ve kterých se dodržují zcela odlišné zvyklosti a obyčeje. Vystavené příbory, sklo a porcelánové servisy doplňují drobné olejomalby s jídelními motivy a zátišími.
Nová expozice v historických prostorách Schwarzenberského paláce, který právem patří k jedné z nejkrásnějších a architektonicky nejčistších staveb svého druhu v Praze, tak určitě stojí za návštěvu.
 Zdroj obrázků: http://www.ngprague.cz/cz/160/sekce/schwarzenbersky-palac/  Mgr. Ctibor Čejpa narodil se v roce 1951 ve znamení skopce. Trvale žije a působí v Praze. Po vyučení knihkupcem absolvoval Střední knihovnickou školu a poté dálkově studoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, obor agenturní žurnalistika.
Pravidelně publikuje články, reportáže, rozhovory a své fotografie, spolupracuje s periodiky, zabývajícími se stavebnictvím, architekturou, designem a příbuznými obory.
Mezi jeho hlavní záliby patří fotografování (klasická i digitální fotografie), architektura a stavebnictví a vážná hudba. Rád poslouchá skupiny ABBA a Roxette. K jeho nejoblibenějším literárním hrdinům patří Jára Cimrman a Dobrý voják Švejk. Související odkazy:
Komentáře
(0)
|
| < Předch. | Další > |
|---|
|
