Literatura
Autor: Eva Srbová
Neděle, 26. říjen 2008
Sílící vliv nacismu nezvratně ovlivnil osudy mnoha lidí, nejen československou, ale i německou elitu. Přesto, nebo snad spíše právě proto, že antinacisticky smýšlejících Němců byla ve 30. letech minulého století znatelně menší část, vyniká jejich nezpochybnitelná osobní statečnost, s jakou dokázali nacismus již v době jeho nástupu veřejně odsoudit. O to více je třeba jejich odvahu stále připomínat.
Paul Thomas Mann, nejslavnější z významného německého spisovatelského rodu. Narodil se 16. června 1875 v Lubecku jako prostřední ze tří synů – starší bratr Heinrich se později stal taktéž význačným autorem literárních děl, nejmladší Karl Viktor pracoval jako ekonom. Otec Thomas Johann Heinrich Mann obchodoval s obilím, matka Júlie da Silva Bruhnsová, původem Brazilka, oplývala hudebním nadáním.
Po předčasném otcově skonu († 1893) došlo k rozpadu firmy a rodina se následně přestěhovala do Mnichova. Zde byl Thomas zaměstnán jako volontér nejmenované pojišťovací společnosti, zhruba rok pracoval coby redaktor satirického časopisu Simplicissimus.
Literárně debutoval novelou Gefallen v roce 1894, nejslavnější dílo, román Buddenbrookovi, vyšel roku 1901 a pro okamžitý obrovský čtenářský úspěch se díky němu stal de facto přes noc obdivovanou a uznávanou spisovatelskou hvězdou. Že jeho životní osudy budou velmi spletité, předznamenával již sklon vyhledávat prioritně mužskou než ženskou přítomnost. Počátkem 20. století však bylo samozřejmě veřejné přiznání takového druhu naprosto nemožné a společensky nepřijatelné.
Přes svou homosexuální, či možná spíše bisexuální orientaci, jejíž motivy se objevují například právě ve slavných Buddenbrookových, se nedlouho po jejich vydání oženil. Domněnky, které na toto téma kolovaly, potvrdily až dvacet let po Thomasově smrti jeho vlastní deníkové záznamy nalezené v pozůstalosti. S manželkou Katiou Pringsheimovou, dcerou židovského obchodníka, měl šest dětí. V otcových šlépějích vykročili hned čtyři z nich – dcery Erika (rovněž působila jako herečka a kabaretiérka), Monika a Elizabeth a syn Klaus, jenž se stal ze sourozenců literárně nejúspěšnějším. Ze zbývajících dvou potomků – Golo a Michael – se výrazněji uplatnil první zmiňovaný, jenž působil jako historik.
Těžké chvíle bezesporu prožíval v době Katiina onemocnění tuberkulózou. Peripetie těžké nemoci i náročné léčby, prostředí sanatoria a především obavy o její život ho následně inspirovaly k napsání dalšího ze stěžejních děl – románu Kouzelný vrch.
Zásadním vývojem prošel taktéž v oblasti určitého světonázoru a pohledu na politiku. Ač byl v době první světové války zastáncem německého nacionalismu, záhy doznal svůj omyl a přiklonil se k opačnému postoji bratra Heinricha, aby společně s ním vyznával hodnoty demokratického smýšlení a humanismu. S těžkým srdcem a ve velkých obavách později sledoval hrozící nástup nacismu. Neváhal dokonce veřejně vystoupit s bouřlivě přijatým protinacistickým projevem.
Sílící vliv nacistů jej přiměl společně s manželkou opustit Německo a uchýlit se do švýcarského exilu, kde žili v Kusnachtu poblíž Curychu. Léta 1934 a 1935 se nesla především ve znamení četných cest do USA, v roce 1936 získal československé státní občanství, nicméně událostmi „Mnichova“ byl donucen opustit republiku a hledat útočiště ve Spojených státech, jejichž občanství přijal roku 1944. Toto období věnoval mimo jiné práci na tetralogii s biblickou tématikou Josef a bratři jeho a slavném románu Doktor Faustus, vydaném po druhé světové válce a návratu do Evropy.
Trvale se usadil opět ve Švýcarsku, kde také po onemocnění arteriosklerózou zemřel a byl v Kilchbergu pochován. Thomas Mann byl autorem mnoha esejí, povídek, novel, několika románů a divadelní hry Fiorenza. Za své dílo, především pak za stěžejní román Buddenbrookovi, byl roku 1929 oceněn Nobelovou cenou.
Mannovi současníci: Karel Čapek, Ernest Hemingway, Karel Poláček
Portrét redaktora Eva Srbová
Související odkazy:
|