| Ivana Lomová: Pták Ohnivák |
|
|
|
Výtvarné umění
Autor: Tisková zpráva Pondělí, 20. říjen 2008  PPF Art a.s. a občanské sdružení Friends of the National Museum of Women in the Arts, Czech Republic (www.nmwa.cz) vás srdečně zvou na vernisáž výstavy s pohádkovým názvem Pták Ohnivák. Slavnostní zahájení se koná dne 16. října v 18 hodin v Galerii České pojišťovny.
Výstava je stěžejní uměleckou událostí letošního roku, kterou občanské sdružení Women in the Arts, jež se zaměřuje na podporu umělecké tvorby žen, pořádá.
Občanské sdružení vzniklo v létě roku 2007 jako pobočka soukromého National Museum of Women in the Arts sídlícího ve Washingtonu, DC. Jeho cílem je podporovat, propagovat a zviditelňovat české ženy – umělkyně, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Mezi četné aktivity, do nichž se postupně zapojuje, patří ojedinělý projekt mezinárodní databáze CLARA, do níž jsou postupně zařazovány další české umělkyně.
Ivana Lomová prožila část dětství v USA, kde měla příležitost navštěvovat základní školu v Chicagu, je tedy přirozené, že její kroky směřovaly na americký kontinent i v dospělosti. Její spojení s NMWA se datuje od roku 1995, kdy byla na studijním pobytu v USA, mimo jiné ve Washingtonu, D.C., a navázala kontakt s National Museum of Women in the Arts. Informace o jejím díle byly již tehdy zařazeny do knihovny NMWA a jméno Ivany Lomové se tedy dostalo také do databáze CLARA. Touto výstavou chce sdruženi NMWA Czech Republic podpořit a prohloubit spojení umělkyně a muzea a zařadit její dílo do mezinárodního výstavního programu Women to Watch připravovaného pro rok 2010.
Spolupráce obou organizátorů výstavy – PPF Art a.s. a občanského sdružení Friends of the National Museum of Women in the Arts, Czech Republic – přivádí výstavy do prostor Galerie České pojišťovny a je ideálním vyústěním pojetí činnosti obou subjektů. Galerie, která má nekomerční charakter, se zaměřuje na prezentaci aktuální tvorby českých výtvarníků střední generace. Dramaturgickým vymezením galerie je Krajina a figura v současném českém umění. Výstavy jsou organizovány na základě přímé spolupráce s autorem a jsou určeny pouze pro Galerii České pojišťovny. 
Výstavy Ivany Lomové
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY – výběr:
2008 Pták Ohnivák, Galerie české pojišťovny, Praha 2007 Východočeská galerie v Pardubicích 2007 Galerie umění Karlovy Vary, Letohrádek Ostrov 2007 Ráj, Galerie Via Art, Praha 2005 Dokud nás smrt nerozdělí, Galerie české pojišťovny, Praha 2004 Štěstí, Galerie Via Art, Praha 2003 Dítě uvnitř, Moravská galerie v Brně – Atrium Pražákova paláce 2003 Pod dekou, České centrum, Berlín 2003 V dálce, Galerie Via Art, Praha 2002 Galerie Pintner, Frankfurt n/M., Německo 2001 Galerie Kampf, Basel, Švýcarsko 2001 Pod dekou, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy 2000 Pod dekou, Galerie MXM, Praha 1999 Muži a ženy, Galerie Václava Špály, Praha 1998 Výlet do lesa, Galerie Litera, Praha 1997 Život je dobrý, Galerie Malá Špálovka, Praha KOLEKTIVNÍ VÝSTAVY – výběr: 2008 Autoportrét v českém umění 20. a 21. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2005 Imprese. Galerie Rudolfinum, Praha 2003 Současné ČESKÉ umění, dialog umění Prahy a Rigy, Riga, Lotyšsko 2002 Česká grafika – půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, Galerie Mánes, Praha 2002 Vizionáři a vypravěči, Junge Tschechische Kunst-Teil 1: Malerei, Kulturabteilung Bayer, Leverkusen, Dortmagen, Německo
Série nejnovějších obrazů Ivany Lomové je inspirována autorčinou cestou po střední Americe a výrazně koresponduje s dramaturgickým záměrem galerie, v jejíchž prostorách se koná. Výjevy, v nichž je člověku nebo zvířeti vymezeno místo pouhého pozorovatele, nechají diváka vniknout do tajemného světa džungle, projít pralesem tak, jako by vstupoval sám do svého nitra. Čím intenzivněji se nechá pozorovatel unést, tím hlubší, očistnější jeho putování je. Archetyp pralesa jako významová paralela s nejtajnějšími zákoutími lidské duše, těmi zákoutími, která jsou za hranicí lidského vědomí, nechá diváka vstoupit do říše snů a zásadních otázek bytí a nebytí. Nenásilným vcítěním se do obrazu a vniknutím do neomezeného prostoru své duše se divák pohybuje na hraně konvenční komunikace. Vnímejme tedy naplno, vždyť jak říká sama Ivana Lomová: „Budeme tu jen krátce, sotva se toho stačíme dotknout…”
Několik otázek na paní Ivanu Lomovou:
Vaše současná tvorba je skutečně nadčasová, ve Vašich obrazech se může divák „toulat“ bez ohledu na okolnosti doby. Necítíte však potřebu – právě vzhledem k okolnostem – vrátit se na chvíli zpět ke „glosování“ společenského dění a jeho vlivu na duši člověka?
Když jsem s malováním začínala, opravdu jsem se zabývala jakýmsi „glosováním“ doby a společenského dění. Později byla má práce hodně feministická, potom jsem si zase dělala legraci ze světa takzvaných VIPáků a konzumní společnosti. Teď je takových věcí v umění tolik, je to tak „trendy“ pořád se ke všemu vyjadřovat. Když jdete dnes na nějakou velkou přehlídku současného umění, naprostá většina těch věcí vám navodí stejné pocity jako normální život. V galerii zažívám to samé co na ulici, ve vlaku či kdekoli jinde. Jen výjimečně dostane divák i něco navíc nad komentář či ilustraci doby. Přijde mi to málo. Od umění čekám přesah – nějaké překvapení, chci být trochu zaskočená nebo nadšená – myšlenkou, nápadem, nedej Bože i krásou. Prosté zmnožování úzkostí a frustrací naší doby v galerijním prostředí mne nudí. Mně teď víc zajímá jakási paralela či alternativa k našemu aktuálnímu světu, něco, co trvá, co je v lidském údělu a podstatě, přes všechny neustálý změny.
Připadám si konzervativní příšerně! V dnešním rychlém světě, kdy se všechno pořád mění, všichni spěchají a umělci fotí, točí videa a tvoří díla a instalace na jedno použití, performují, sami se manažerují a neustále někam běhají, já sedím doma na zadku a pomalu – svojí zdlouhavou a pracnou „připitoměle-realistickou“ metodou – tahám štětcem po plátně. Zdá se to fakt nesmyslně zpátečnické. Ale když mě to prostě baví, já toužím vytvořit jakési „dílo“, jakýsi „majstrštyk“, ve kterém by TO všechno bylo a který by trval a nedal se vypnout nebo rozebrat. Připadá mi, že to má smysl, dokonce mi připadá, že to vlastně jde tak moc proti proudu a proti duchu doby, že je to takřka revoluční čin. 
Máte vizi, kam bude vaše výtvarné vyjádření směřovat?
Jedna z věcí, která mne na mé práci vyloženě baví, je to, že mne překvapuje, že vůbec nevím, kam dojdu. Můžu mít jakési představy, můžu to racionálně někam směřovat, ale jak to dopadne je jiná věc. Témata se vynořují nečekaně odkudsi ze života a práce se pak sama různě vrství a mění a jedna věc vzniká z druhé. Občas se obloukem vracím a dělám staré téma trochu jinak.
Ivana Lomová Portrét redaktora Tisková zpráva Související odkazy:Komentáře
(0)
|
| < Předch. | Další > |
|---|
|
