Ráda bych napsala něco ve smyslu, že se staří dobří NIL vrátili. To ovšem nemůžu, protože jejich předchozí debutové album The River Spring neznám do hloubky. Naštěstí vydavatelství Indies Scope, u kterého obě desky vyšly,  nabízí možnost  poslechnout si alespoň krátké ukázky. A tak aspoň z tohoto „krátkého přehledu“ můžu říct, že nové album je určitě víc „Dirty“ a sálá z něj pochmurnější nálada, než na albu prvním. NIL zkrátka přitvrdili.

Když jsem poslouchala album poprvé, musela jsem se podívat znovu do bookletu, jestli jde opravdu o českou rockovou kapelu, protože mi zněli téměř jako američtí Paramore (a jim spřízněné kapely) a opravdu jde o kapelu z Moravy. Za mikrofonem stojí a o texty se stará Hanka Kosnovská, dále v kapele můžete slyšet Jana (kytara) a Michala (bicí) Končické, basovou linku drží Kobéz.

Album začne pěkně přímočaře od začátku, NIL  to na nás vyvalí rovnou silným refrénem ze skladby Follow Me. V druhém songu Have a Feeling kapela trochu zpomaluje tempo, což ale neznamená, že se dočkáte nějakého uloudaného cajdáku – nic takového od kapely na celém albu nečekejte.

Třetí skladbou se dostáváme k první písni mé osobní vítězné trojice. Awaken je skladba, která se vám nejspíš zaryje pod kůži a nedostanete ji pryč, ani kdybyste se opravdu hodně snažili. Zní přesně naléhavě jako její text: „As long as I´m breathing, I can do anything, I´m living like the next day will never come…"

Čtyřka Blind Hawk patří k pomalejším na albu, je podobná předchozí skladbě v náladě i v hudební struktuře. Do ranku k pomalejším kouskům můžeme přidat i Dirty Waste, která ale jistě vyniká svou působivou emocionální složkou a stává se druhým vítězem v mé trojce.

K výrazným, rychlým a energickým skladbám bych zařadila Life Ladder, My Head a do této kategorie bych přidala i poslední skladbu z mé osobní „hvězdné trojice“ This Situation.

Příjemnou změnou v rychlém běhu je skladba Honey – vyznívá zjemněným dojmem díky použití akustické kytary, na kterou hostuje Radim Sychra (ten se objevuje i ve skladbách Dirty Waste a Vicious Circle). Již zmíněná Vicious Circle, která je obohacená  akustickou kytarou ve slokách, je v refrénu zase rozbalená vskutku „in the NIL way.“
Kdybych kromě mé vítězné trojice vyhlásila soutěž o nejzajímavější kytarový rif, určitě by to byl ten ze skladby My Lonely Friend.  

Booklet alba obsahuje všechny texty ke skladbám a fotografie různých částí těl (předpokládám nejspíš patřících členům kapely), ozdobené fragmenty z těchto textů, které jsou stejně výrazné jako hudba kapely.

Zpěvačka Hana Kosnovská se nebojí pracovat s hlasem,  nejvíc uslyšíte silný (řvoucí) zpěv, ale dokáže se zklidnit a využít i jemné pasáže a s ostatními členy kapely tvoří skvělou symbiózu. Album na mě působí absolutně kladným dojmem, nemám co bych vytkla a tak jen přeji kapele: hodně skvělých koncertů a hurá na zahraniční pódia.

Vydavatelství: www.indies.eu
Oficiální stránka kapely: www.niltv.com