| Ibérica 2010: Archu rozpálilo španělské flamenko i víno |
|
|
|
Ostatní
Autor: Ing. Kateřina Davidová Středa, 25. srpen 2010 Mezi 17. a 21. srpnem proběhl v Boskovicích, Brně a v Praze již sedmý ročník festivalu španělské a iberoamerické kultury Ibérica. Festival Ibérica se snaží představit bohatou španělskou kulturu, především tanec a hudbu v České republice. UVNITŘ FOTOGALERIE.
Černovlasí Španělé s uhrančivými pohledy. Uchvacující rytmy, linoucí se z kytary. Temperamentní a nezkrotné dívky s havraními vlasy. Mystický zpěv, který cítíte celým tělem. Tleskot a dupání. A také lahodná španělská vína. Tak vypadá Flamenko.
Hlavní hvězdou letošního ročníku španělské a iberioamerické kultury, která své umění předvedla v Praze a Boskovicích, je jedna z nejmladších a zároveň nejvyhledávanějších flamencových hvězd – Lucía Guarnido. Lucía objevila svoji osudovou lásku, tanec, již ve svých čtyřech letech. Své zkušenosti jí předávali opravdoví mistři tanečního umění jako Israel Galván, Eva Yerbauena, Manolete, Juane Andrés Maya či Javier Latorre. Sama sebe si prý bez tance vůbec nedovede představit a při tančení je šťastná, prožívá i vyjadřuje při něm své pocity, oslavuje jím radost a utopí v tanci i své smutky.
Flamenková hudba je plná emocí, je syrová, čistá a upřímná. Flamenkoví muzikanti často ani neumějí číst z not a to jednoduše proto, že ke svému umění noty nepotřebují. Flamenko je původem tradiční španělskou lidovou hudbou a tancem z oblasti Andalusie. Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt. Proto se ve flamenku vlastní cikánská kultura mísí se španělskou, indickou, židovskou a arabskou.
Téměř po celou dobu svého vývoje flamenko znamenalo zpěv (cante) a tanec (baile) a teprve na počátku dvacátého století vystoupila z pozadí i třetí složka, sólová kytara (guitarra flamenca) a okouzlila celý svět. Rytmus písní je zdůrazňován hlavně tleskáním rukou (palmas) nebo i bubnováním rukama na cajón, což je nástroj tvaru krabice, na němž hudebník sedí.
Pro nejvyšší extázi, kdy hudba hudebníky úplně pohltí, se užívá název duende. Často se také hudebníci navzájem povzbuzují a burcují k hlubšímu hudebnímu prožitku. Dlaně se mění v rytmické nástroje, snad až do morku kostí vám pronikne výkřik zpěváka a kytarista vytváří na hmatníku ohňostroj zvuků. A je pravda, že je velmi těžké se nenechat strhnout a v klidu a v sedě sledovat takový koncert. Obzvlášť, když koncertu v pražské Arše předcházela degustace vynikajících španělských vín.
FotogalerieRedaktorka a fotografka se specializací především na turistiku a kulturu. Ráda se toulá po zemích Českých, má procestovanou Evropu, ale nejraději se vrací do východních zemí, na Balkán. Její články a fotografie najdete na webech www.turistika.cz, www.ifotovideo.cz, www.ricansko.info, www.benesovsko.info aj. Fotografovala i pro průvodce Grada Publishing (Beskydy a Javorníky, Šumava a okolí, Krušné Hory a Český Ráj), fotografie nabízí i ve fotobankách. Externě spolupracuje i s dalšími tištěnými i digitálními médii. Související odkazy:
Komentáře
(0)
|
| < Předch. | Další > |
|---|















Mezi 17. a 21. srpnem proběhl v Boskovicích, Brně a v Praze již sedmý ročník festivalu španělské a iberoamerické kultury Ibérica. Festival Ibérica se snaží představit bohatou španělskou kulturu, především tanec a hudbu v České republice. UVNITŘ FOTOGALERIE.
Hlavní hvězdou letošního ročníku španělské a iberioamerické kultury, která své umění předvedla v Praze a Boskovicích, je jedna z nejmladších a zároveň nejvyhledávanějších flamencových hvězd – Lucía Guarnido. Lucía objevila svoji osudovou lásku, tanec, již ve svých čtyřech letech. Své zkušenosti jí předávali opravdoví mistři tanečního umění jako Israel Galván, Eva Yerbauena, Manolete, Juane Andrés Maya či Javier Latorre. Sama sebe si prý bez tance vůbec nedovede představit a při tančení je šťastná, prožívá i vyjadřuje při něm své pocity, oslavuje jím radost a utopí v tanci i své smutky.
Téměř po celou dobu svého vývoje flamenko znamenalo zpěv (cante) a tanec (baile) a teprve na počátku dvacátého století vystoupila z pozadí i třetí složka, sólová kytara (guitarra flamenca) a okouzlila celý svět. Rytmus písní je zdůrazňován hlavně tleskáním rukou (palmas) nebo i bubnováním rukama na cajón, což je nástroj tvaru krabice, na němž hudebník sedí.



