Hudba
Autor: BcA. Lenka Kosztolányiová
Neděle, 15. srpen 2010
 Je za námi další letní festival. Tentokrát jsme navštívili Open Air Festival, který se konal v Panenském Týnci. Bohužel však musím začít hned ne příliš lichotivě, neboť příjezd na festival byl katastrofální. Cesta, která normálně trvá hodinu, nám zabrala nejméně 3 hodiny. Z toho dobrou hodinu a tři čtvrtě jsme čekali v koloně. Bohužel jsme tam vyrazili až později. Mysleli jsme si, že stihneme Ohm Square a TataBojs, ovšem to jsme se šeredně mýlili. Sice jsme už o půl sedmé byli nedaleko, ale zasekli jsme se 15 kiláků před vjezdem na festival.
Po téměř dvou hodinách jsme se dostali do areálu, kde jsme naštěstí byli
posláni na správné parkoviště, ale když jsme vystoupili z auta, málem jsme omdleli. Zahlídli jsme frontu na akreditace. Vypadala, že je
nekonečná. Skoro byla. Lidi už nervózně přešlapovali a dívali se na
hodinky s tím, co za kapelu už nestihnou. „Kdyby nás aspoň varovali, že
máme vyrazit aspoň o 3 hodiny dřív,“ řekl někdo v davu. Přesně to
napadlo i mě. V ostatních okýnkách, které byli určené pro jiné účely,
sedělo více lidí než v tom, kde seděla produkce, a která vydávala vstupenky a pásky pro pozvané. Tohle prostě
pořadatelé festivalu nezvládli.
Ale když už jsme konečně dostali pásky na ruku a program, vyrazili jsme
spěšně k hlavní bráně. No blízko to nebylo. Hlavní stage navíc byla až
na konci areálu ve tvaru nudle. Ale rozumějte pěkně
dlouhou nudli. Bylo za pět minut deset, když jsme odstartovali od
akreditační budky k hlavnímu vchodu. Už nebylo vidět ani na krok. Chvíli
jsme šli blátem, než jsme narazili na asfaltku. Asi za patnáct minut
jsme dorazili k hlavnímu pódiu. Röyksopp se ještě připravovali v
zákulisí, ale ani ne za minutku už vešli na pódium a dav se rozkřičel.
Všichni je nadšeně vítali. Když spustili, tisícový dav se dal do pohybu –
ruce ve vzduchu, hopsající lidičky, výborná nálada. I mně se spravila.
Zahráli snad všechny hitovky, které známe, a nakonci je lidé hlasitým
pískáním a ječením přivolali zpět na pódium, aby nám dali přídavek.
Dostali jsme ještě tři další písničky. „Milujeme vás,“ řekl jeden z
členů kapely. Bohužel nevím, který, neviděla jsem na pódium. A je to tu,
definitivní konec. Teď započnou přípravy pro Faithless. Dav se dává do
pohybu na všechny možné strany. Jali jsme se prohlídnout si areál.
Alespoň část, máme dobrou půlhodinku než začnou hrát Faithless. Fronty u
občerstvovacích stánků a barů jsou příliš dlouhé, tak to vzdáváme.
Takhle to vypadá aspoň v přilehlém okolí hlavní stage a dál dopředu se
nám jít nechce, neboť hrozí, že se nestihneme vrátit zpět včas. Dáváme
se do hovoru s kamarády. Zjišťujeme, že i oni stáli v dlouhé koloně, a
to vyrazili o dost dříve než my. Déšť se nám zatím vyhýbá, ale obloha je
stále zatažená.
Dočkali jsme se, Faithless začínají hrát. Maxi Jazz vchází na pódium v
bílém saku. Dav šílí. Od prvních tónů všichni paří (nedá se říct tančí,
protože to skutečně byla velká pařba). Z mikrofonu se linou slova, které
Max odříkává. Avšak musím říct, že na studiových nahrávkách je to
lepší. Dost do toho mikrofonu křičel, nebylo to ono. Ale hudba výborná.
Na velkých obrazovkách za a před kapelou běží projekce, která místy bere
dech. A když se ptá, kdože je ten DJ? Publikum volá: „God is a DJ!“
Bohužel začíná pršet, ale nikoho z diváků to neodrazuje. Už jsme celkem
dost mokří a začíná nám být chladno. Show se blíží do finále. Na samotný
závěr nečekáme. Rozhodli jsme se jít schovat do nějakého stanu. Do uší
nám padla Multi-culti stage. Hrál zde LTJ Bukem a MC Conrad. Asi do dvou
jsme tu vydrželi, ale pak na nás padla únava. Nožky bolely, záda taky.
Příště si určitě bereme stan a vyrazíme už raději v předstihu, abychom z
toho měli více.
Faithless žive z OAF 2010
Röyksopp
Bonus - nový Faithless
Hodnocení festivalu
Program: 85%
Organizace na místě: 50%
Portrét redaktora BcA. Lenka KosztolányiováPůvodem pochází ze Slovenska a jak její příjmení prozrazuje, má maďarské předky. Vystudovala obor Tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze a stala se tak bakalářem umění. Po škole začala pracovat jako redaktorka pro živě.cz, následně pro čtrnáctideník Epocha a později i pro magazín Českopis. Psaní je její velká láska, a tak se mu věnuje i ve svém volném čase. Kromě toho však také ráda cestuje, čte, dívá se na filmy a navštěvuje letní festivaly. Její nejoblíbenější roční dobou je jaro a narodila se ve znamení Raka. Osobní stránky www.lenka.wbs.cz.
Související odkazy:
 |
