| Italští sochaři v Čechách |
|
|
|
Výtvarné umění
Autor: Mgr. Ctibor Čejpa Neděle, 25. duben 2010 Nakladatelství Academia vydalo v edici Umění publikaci Italské renesanční sochařství v českých státních a soukromých sbírkách. Autorem knihy je Jan Chlíbec. Pokud jde o italské renesanční sochaře, nebyla zatím u nás této tématice věnována žádná větší odborná práce. Dosud nám tak chyběla odborná publikace, která by postihla italské renesanční sochařství v českých sbírkách v celém časovém, materiálovém či geografickém spektru.
Italští malíři, stavitelé, ale i sochaři měli vždy v Čechách dobré jméno. V českých zemích a na Moravě se renesance stává vůdčím uměleckým slohem v 16. století. V té době přichází do Čech spousta italských renesančních umělců, především architektů, stavitelů, ale i sochařů, jejichž tvorba vychází ze soudobých italských vzorů. Renesance je však v Čechách spojena především s vládou Rudolfa II., známého mecenáše, obdivovatele a sběratele umění.
Mnohá významná sochařská díla italské renesance se dochovala také ve sbírkách Nosticů. Konečně k velkým obdivovatelům a sběratelům italského renesančního sochařství patřil v první polovině minulého století také malíř Emil Filla. Sám Filla se při nákupu uměleckých děl do své sbírky prý často radil s odborníky. Základy dnešních sbírek italského renesančního sochařství u nás vznikaly v době od 18. do počátku 20. století, třebaže kořeny takto zaměřeného sběratelství sahají až do 16. století. Touto historií vztahů české uměnímilovné veřejnosti k italské renesanční kultuře se zabývají úvodní kapitoly knihy; po nich následuje podrobný soupis sochařských děl.
Nejcennější část sbírek tvoří soubory drobných bronzů, reprezentujících jak hlavní umělecká centra italské renesance (Benátky, Padovu, Florencii, Řím atd.), tak široké tematické spektrum – antickou mytologii a historii, oblíbené sošky zvířat, křesťanskou tematiku, drobné účelové předměty a architektonické prvky i v renesanci velmi oblíbené portrétní medaile. Přehled zahrnuje i práce z dalších materiálů (kamene, terakoty, štuku a dřeva), mezi nimiž převažují díla toskánských a benátských mistrů. Práce na tomto tématu umožnila autorovi identifikovat je jako produkt italské renesance.
Kniha Italské renesanční sochařství v českých státních a soukromých sbírkách má 400 stran a stovky vyobrazení. Je doplněna seznamem literatury, anglickým resumé a rejstříkem osob. Nechybí ani stručná informace o autorovi a jeho vědecké činnosti.
Ph.Dr. Jan Chlíbec, Ph.D. studoval dějiny umění na Filozofické fakultě UK. Pracoval jako redaktor výtvarných publikací v nakladatelství ODEON, byl také řadu let kurátorem sbírky starého Národní galerie v Praze, kde se podílel na uspořádání několika výstav, zejména z oblasti středověkého a renesančního umění. Nyní působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Italské renesanční sochařství v českých státních a soukromých sbírkách – Jan Chlíbec – nakladatelství Academia, edice Umění
Mgr. Ctibor Čejpa narodil se v roce 1951 ve znamení skopce. Trvale žije a působí v Praze. Po vyučení knihkupcem absolvoval Střední knihovnickou školu a poté dálkově studoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, obor agenturní žurnalistika.
Pravidelně publikuje články, reportáže, rozhovory a své fotografie, spolupracuje s periodiky, zabývajícími se stavebnictvím, architekturou, designem a příbuznými obory.
Mezi jeho hlavní záliby patří fotografování (klasická i digitální fotografie), architektura a stavebnictví a vážná hudba. Rád poslouchá skupiny ABBA a Roxette. K jeho nejoblibenějším literárním hrdinům patří Jára Cimrman a Dobrý voják Švejk. Související odkazy:Komentáře
(0)
|
| < Předch. | Další > |
|---|
















Nakladatelství Academia vydalo v edici Umění publikaci Italské renesanční sochařství v českých státních a soukromých sbírkách. Autorem knihy je Jan Chlíbec. Pokud jde o italské renesanční sochaře, nebyla zatím u nás této tématice věnována žádná větší odborná práce. Dosud nám tak chyběla odborná publikace, která by postihla italské renesanční sochařství v českých sbírkách v celém časovém, materiálovém či geografickém spektru.
Mnohá významná sochařská díla italské renesance se dochovala také ve sbírkách Nosticů. Konečně k velkým obdivovatelům a sběratelům italského renesančního sochařství patřil v první polovině minulého století také malíř Emil Filla. Sám Filla se při nákupu uměleckých děl do své sbírky prý často radil s odborníky. Základy dnešních sbírek italského renesančního sochařství u nás vznikaly v době od 18. do počátku 20. století, třebaže kořeny takto zaměřeného sběratelství sahají až do 16. století. Touto historií vztahů české uměnímilovné veřejnosti k italské renesanční kultuře se zabývají úvodní kapitoly knihy; po nich následuje podrobný soupis sochařských děl.



