v Pop music od Lenka Kosztolányiová, 24-05-10 20:13
| Mysteriózní thriller Prokletý ostrov sází hlavně na atmosféru |
|
|
|
Filmy
Autor: Vratislav Šálek / 1254x přečteno Pondělí, 22. únor 2010  Na ostrově Shutter se nachází psychiatrická léčebna, kam jsou umisťováni ti nejtěžší zločinci. Její umístění nebylo náhodné, ostrov totiž leží izolovaně uprostřed oceánu. Nikdo nemůže tam, ani zpátky, aniž by si toho dozorci a ošetřovatelé nevšimli. A přesto jedné noci beze stopy zmizí pacientka Rachel Solano, která v minulosti utopila své tři děti. Na ostrov se tak dostává dvojice detektivů Teddy Daniels (Leonardo DiCaprio), který se vyrovnává s válečnými traumaty a smrtí své ženy, a Chuck Aule (Mark Ruffalo), kteří mají zmizení přijít na kloub a pokud možno pacientku najít.
Pod jeho vedením je tak izolovanost ostrova a všech přítomných lidí takřka hmatatelná. Vše navíc doplňuje brilantní kamera a nepříjemná (v dobrém smyslu slova) minimalistická hudba Robbieho Robertsona. Scorsese navíc vždy uměl obsadit své filmy a ani Prokletý ostrov není výjimkou. Výkony celého hereckého obsazení jsou naprosto dokonalé a přesvědčivé, od uvěřitelně zlomeného DiCapria (je až neskutečné, jak se dokázal vymanit ze škatulky hezké tvářičky a stal se regulérním a kvalitním charakterním hercem), výborně sekundujícího Ruffala, přes charismatického Bena Kingsleyho, až po tu nejmenší roličku ošetřovatelky.
Hodnocení: 75% Portrét redaktora Vratislav Šálek Narodil se v roce 1986 v Mělníku, poblíž kterého dodnes žije. Studuje Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze, obor sociální a masová komunikace. Mezi jeho koníčky patří sledování filmů, čtení knih (zejména americké a ruské literatury), poslech hudby (hlavně taneční muzika a klasický rock). Je velkým fandou fotbalu (Slavia Praha), který si také rád zahraje (v poslední době už jen na počítači) a motoristického sportu. Do Kultury přispívá hlavně v oblasti filmu a hudby, někdy také přispěje do sekce literatura. Související odkazy:
Komentáře
(5)
...
napsal(a) Julie , 08.08. 2010 16:31
Osobně teda nechápu, jak někdo mohl tenhle film nepochopit, každý pozorný divák přijde na pointu buď chvíli před nebo nejpozději při rozuzlení, kdy je vše střípek po střípku objasňováno samotnému Tedymu.. A pochopit jinak?
 Tak možnosti jsou jen dvě, blázen je on nebo by se oni snažili to na něj navlíknout, což by samozřejmě působilo mnohem zmateněji a nevyjasněně než tohle..žádná jiná verze už tam není, leda ta, že to ty lidi nepochopili vůbec, což vypovídá spíš o jejich intelektu..NIJAK NEÚTOČÍM. Žádná účelná scéna mi vůbec nevadí, myslím, že to do děje zapadalo dobře, mohl se to dozvědět jakkoli tak proč ne takhle? Všechno bylo svým způsobem účelné.. Já zas moc zpětně nechápu proč mu ta jedna z pacientek napsala na papír to RUN, když s ní na začátku dělal ten výslech.. A taky nechápu, proč by se mělo posledním dovětkem ukázat, že je chytřejší než se zdá? Právě že tím na konci to uplně pos***, protože pak budou muset postoupit k té lobotomii, čemuž se snažili celou dobu zabránit tím, že ho vyléčí.
...
napsal(a) murmoň , 08.03. 2010 19:18
Múžete mi říct prosím pointu. Každý kdo ten film viděl pochopil jinak. Tak byl opravdu pacientem, nebo ne? Díky za odpověď...
...
napsal(a) Lenka Kosztolányiová , 24.02. 2010 07:05
tak už jsem to viděla, musím souhlasit s Vráťou, dalo se trochu předvídat, jak to dopadne, ale i přesto musím říct, že se mi to líbilo, nebylo to nejhorší, škoda jen, že si s tím námětem režisér nepohrál víc, některé věci byly podány a odhaleny trošku neohrabaným způsobem, nejvíc prvoplánově na diváka útočila scéna, kde se z hovoru zřízenců DiCaprio dozví, že v jednom bloku je 24 chovanců a ve druhém 42 a součtem těchto čísel mu najednou dojde, že ten vzkaz zmizelé se ptá na záhadného 67. pacienta...proč se o počtu chovanců nemohl dozvědět jinak, tohle byla účelná scéna
 ale jinak super, DiCaprio je pan herec, prostě profesionál. 
...
napsal(a) Lenka Kosztolányiová , 23.02. 2010 07:09
dneska jdu na to do kina (žádná předpremiéra, ale uzavřené představení), tak jsem moc zvědavá, jaké to bude
 těším se... |
Personál v čele s charismatickým a navýsost podivným doktorem Johnem
Cawleym (Ben Kingsley) detektivům ale moc nepomáhá a otevřeně dává
najevo, že jejich přítomnost na ostrově se nikomu příliš nelíbí. Snímek Prokletý ostrov vznikl podle románu Dennise Lehanea, a pokud jste viděli Tajemnou řeku nebo Gone Baby Gone vzniklé podle předloh stejného autora, částečně tušíte, co můžete očekávat. Když navíc uvedu, že režijně vše zaštítil legendární Martin Scorsese (Zuřící býk, Taxikář), očekávání fanoušků a znalců se ještě zvýší. A možná tady nastává první problém. Prokletý ostrov totiž nemá tak přímočarý příběh jako zmiňované dva filmy. Je tudíž důležité, abyste plně přistoupili na režisérovu hru a nechali se jeho léty prověřenou a velmi jistou rukou vést. Je totiž dost možné, že se vám závěrečnou šokující pointu podaří odhalit velice brzy, což ale rozhodně není na škodu. Scorsese úplně přesně ví, co chce, a co si může dovolit. Prokletý ostrov tak působí jako mysteriózní thriller / horor ze staré školy (děj snímku je ostatně situován do roku 1954). Legendární režisér buduje velmi hutnou a neklidnou atmosféru, ke které navíc nepotřebuje velké množství krve (té je tu jen velmi málo).
Zmiňoval jsem problém oné šokující pointy – pokud ji totiž odhalíte, budete se na film koukat úplně jinak, než kdybyste nic nevěděli. Mnoho věcí vám přijde jasnějších a logičtějších, což těm, kteří se nechají překvapit, dojde až zpětně. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že i potom zůstává ve filmu pár nelogických a až příliš zamotaných momentů. Možná je to ale způsobeno tím, že Scorsese tentokrát neodhadl své schopnosti a film trvá přes dvě a čtvrt hodiny, což je podle mě až moc. Film tak místy ztrácí tempo a jen velmi lehce se ztrácí sám v sobě, a divák má někdy problémy se v ději a ve všech odbočkách (které působí nedůležitě, ale po odhalení pointy se důležitými stávají) orientovat. Prokletý ostrov tak rozhodně není jednoduchý film a vyžaduje divákovu plnou soustředěnost a ochotu hrát s tvůrci jejich hru. Zároveň ale patří mezi nevelké množství filmů, které „dozrávají“. Po východu z kina se možná budete cítit lehce zmateni a podvedeni, druhý den se vám všechno rozleží v hlavě a vy zjistíte, že na tom filmu něco je, což je nejlepší důkaz Scorseseho režijního mistrovství a velikosti. Otázkou ale zůstává, kolik z vás s ním bude chtít tu cestu na ostrov Shutter absolvovat znovu.
| < Předch. | Další > |
|---|
|
