Na pražském Vyšehradě končí unikátní výstava s názvem Wintonovy vlaky. Expozice do Prahy přijela 21. května, předtím byla k vidění v Londýně. Zájemci mají poslední možnost, prohlédnout si 27 panelů, na kterých jsou zachyceny příběhy tzv. Wintonových dětí. Nicholas Winton byl muž činu. Když se v prosinci roku 1938 dozvěděl o situaci v tehdejším Československu, neváhal a jednal. Za pomoci několika lidí, mezi kterými nechyběla ani jeho matka, se mu podařilo zachránit 669 dětí před hrozbou smrti z rukou nacistického teroru.

Milovnící barokního umění si mohou do svých diářů zapsat datum 10. září 2011, kdy Chrudim v rámci Dnů evropského dědictví (EHD – European Heritage Days) slavnostně otevírá Muzeum barokních soch. Nové unikátní muzeum, věnované východočeskému baroknímu sochařství, se nachází v bývalém kapucínském kostele sv. Josefa ze 17.století, který po mnoho let bezútěšně chátral, ale díky získané dotaci (40 miliónů korun) z Regionálního operačního programu NUTS II - Severovýchod byl objekt v letech 2009 až 2011 zrekonstruován a přeměněn na muzeum. Celkové náklady na rekonstrukci, vybavení a realizaci muzea činí sto miliónů korun. Exponáty muzea tvoří 30 soch (kamenných i dřevěných plastik) ze 17. a první poloviny 18.století zapůjčených především farnostmi, městy a obcemi Pardubického a Královéhradeckého kraje.

Rituály normalizace. Takový název nese výstava fotografií Dany Kyndrové ze 70. a 80. let, kterou na Staroměstské radnici zahájil primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS).

V květnu vláda odsouhlasila záměr ministerstva zahraničí prodat Spolkové republice Německo barokní Lobkovický palác, v němž sídlí německá ambasáda, která platí Česku roční nájemné 24 milionů korun. Vzedmuly se hlasy proti, záležitost se probírala i v Poslanecké sněmovně.

Na Praze 3 se svádí boj o osud Nákladového nádraží Žižkov. Zatímco opozice s odborníky a velkou částí veřejnosti chce, aby bylo prohlášeno kulturní památkou, vedení radnice a developeři jsou proti. Rozhodne ministerstvo kultury. Nákladové nádraží Žižkov by mělo být prohlášeno kulturní památkou. Myslí si to šestnáct opozičních zastupitelů z Prahy 3, kteří před časem poslali dopis s tímto požadavkem ministru kultury Jiřímu Besserovi (TOP09). Pod dopisem jsou podepsáni zastupitelé ze subjektu Žižkov (nejen) sobě (což je koalice SZ, KDU-ČSL a nezávislých zastupitelů), z ČSSD a z KSČM.

Starověký Egypt je neskonale přitažlivou epochou vývoje lidstva. Jeho výzkumem se historikové zabývají od nepaměti, stále přitahuje jejich pozornost. Na nálezy bohaté území přitahuje badatele všech národností, postupně vydává tajemství a jakoby nám dávkuje své poklady. Nemalý podíl na dosavadních znalostech o několikatisícileté říši má tým českých egyptologů. K nim můžeme přiřadit i Ing. Luďka Václava Wellnera, amatérského historika, který se více jak třicet let věnuje studiu egyptských starožitností a zdatně sekunduje svým profesionálním kolegům.

Kdo se poslední týden procházel po Praze možná si všiml informačních oznámení o chystané Noci kostelů, která se konala 27. května 2011. Noc kostelů probíhá úplně stejně jako například muzejní noci, na které jsou již obyvatelé České republiky zvyklí. Během jedné noci se otevřou téměř všechny kostely a chrámy v Praze a středních Čechách – některé nabídnou koncerty, jiné mše, další odborný výklad a nebo třeba táborák

Letos uplynou rovná čtyři staletí od vymření proslulého jihočeského rodu Rožmberků neboli jedné větve pánů z Růže, předních šlechticů království českého, kteří už od dob přemyslovských králů ovlivňovali dění v tuzemsku a někdy i v celé střední Evropě. Vždyť Vilému z Rožmberku byla v druhé půli 16. století nabídnuta polská koruna! U příležitosti kulatého výročí jsou nebo budou v rámci „rožmberského roku“ uspořádány desítky výstav, přehlídek a slavností různě po jižních Čechách i v Praze.

Po čtyřiceti letech má (nejen) pražská veřejnost šanci seznámit se znovu se staroegyptskými mumiemi. Schraňuje se jich u nás asi desítka a většina z nich bude vystavena - včetně malého dítěte. Cennou, i když nepříliš libou, ba ponurou výstavu Egyptské mumie nachystalo v hlavním městě Náprstkovo muzeum.

Život bavorské princezny, matky císaře Františka Josefa I., zdaleka nebyl tak jak jednoznačný, jak se na první pohled může zdát. Dcera prvního bavorského krále, který svým až pedantským přístupem ke svým dvanácti dětem ze dvou manželství zanechal na výchově Žofie stopy a ovlivnil i její další život.

Vzrůstající obliba hry zvané hokej, který v zimních měsících dokázal nahradit fanouškům fotbal i rozmary počasí, to byla hnací síla pro vybudování prvního kluziště s umělým ledem u nás. Projekt funkcionalisticky pojatého zimního stadionu Josefa Fuchse (spoluautora Veletržního paláce) byl velmi moderní a velkoryse navržen. Poprvé se ještě nedostavěný areál představil při utkání univerzitního celku z Kanady a LTC Praha (2:0) lidem, kteří trpělivě čekali na zapojení posledních reflektorů a jejich rozsvícení bylo uvítáno potleskem a provoláváním slávy 17. 1. 1931.

Pravěké nádoby, obrazy znázorňující čarodějnické procesy, fotografie povodní z počátku 20. století. To je jen letmý výčet toho, co si mohou návštěvníci prohlédnout na stálé expozici ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.