Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 43x přečteno
Úterý, 31. srpen 2010
.jpg) Poslední česká královna byla dcerou sesazeného parmského vévody Roberta I. a Marie Antonie Portugalské. Pocházela z velmi početné rodiny, otec ze dvou manželství měl 24 dětí, z nichž mnohé byly mentálně a fyzicky retardované, a Zita byla zvyklá se o ně starat (pokud přejížděli po svých panstvích, potřebovali na to vlak se šestnácti vagony). V rodině se běžně mluvilo několika řečmi: italsky, francouzsky, španělsky, německy, portugalsky, anglicky. Absolvovala internátní klášterní školu s přísným režimem studia a s řeholnickými podmínkami.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 71x přečteno
Pátek, 27. srpen 2010
 Předposlední české královně se říkalo Sisi. Stala se mýtem již za svého života a její popularita trvá dodnes (je jí věnováno množství knih o jejím životě i film z roku 1956 s vynikající Romy Scheider a také bezpočet webů). Bavorská princezna pocházela z rodu Wittelsbachů a vyrůstala v nekonvenčním a svobodomyslném rodinném prostředí. Nebyla předurčena na rakouský trůn, pro ten byla vychovávána její sestra Helena. Setkání s budoucím švagrem Františkem Josefem I. ale dopadlo úplně jinak, než si teta Žofie a její matka Ludovita naplánovaly.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 80x přečteno
Pondělí, 23. srpen 2010
 Stala se manželkou posledního českého korunovaného krále Ferdinanda II. Jejím otcem byl sardinský král Viktor Emmanuel I. a matkou Marie Terezie z habsbursko-lotrinského rodu. Provdána byla v zastoupení v roce 1830 o deset let staršího následníka rakouského trůnu (sňatek dohodnul Metternich na posílení rakouského vlivu v severní Itálii) a rok na to proběhla ve Vídni svatba (při prvním pohledu na ženicha byla v šoku). Ještě v tomtéž roce byla korunována na uherskou královnu a po smrti císaře Františka I. byla korunována na rakouskou císařovnu.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 82x přečteno
Čtvrtek, 19. srpen 2010
 I čtvrtá manželka císaře Františka I. patřila se svou rodinou mezi uprchlíky před Napoleonem. Když jí byly dva roky, jejich dům byl ostřelován, ale zázrakem nebyly ona ani její matka zraněny. V sedmi letech po prodělaných neštovicích jí zůstala zohyzděná tvář, což ji velmi trápilo, ale ještě více úmrtí její matky na tuberkulózu. Otec se záhy znovu oženil, brzy měla dalších osm sourozenců, z nichž poslední dvě sestry později také zasáhly do dění na vídeňském dvoře.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 130x přečteno
Sobota, 14. srpen 2010
 Na obrazech malířů – Michelangelo (1480), Schiavone (okolo 1540) se objevuje výjev z mytologie, kdy řecký bůh Apollón nechal stáhnout kůži ze satyra Marsyase, který s ním prohrál soutěž ve hře na flétnu. V českých sbírkách se nachází i Tizianův obraz Apollo trestá Marsya (zámecká galerie Kroměříž). Stahování kůže z živého člověka bylo známo a používáno zejména v
Persii v 6. století př.n.l. a byl to trest smrti za cizoložství,
královraždu a také za zneužití soudní moci. Soudci, který byl usvědčen
ze zneužití svěřené moci, byla za živa stažena kůže, kterou bylo
potaženo křeslo, na které usedal nový následovník.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 112x přečteno
Úterý, 10. srpen 2010
 Snaha o rozšiřování a udržení habsburské monarchie podle Marie Terezie „Války nechť vedou jiní, ty šťastné Rakousko se zasnubuj.“, či podle méně známé verze „Neboť co jiným Mars, tobě dopřeje vláda Venuše.“ způsobila degeneraci celého rodu. V roce 1790 se konala dvojsvatba dvou dcer Ferdinanda I. se syny Leopolda II. a opět to bylo účelové politické spojení, navíc v nejbližším možném příbuzenském svazku.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 121x přečteno
Sobota, 7. srpen 2010
 Dcera krále Karla III. a saské princezny Anny Amálie žila v Neapoli a později na madridském královském dvoře. Původně byla zaslíbena druhorozenému synu Marie Terezie, ale po jeho smrti v 16 letech bylo rozhodnuto o sňatku s dalším synem Marie Terezie Petrem Leopoldem. Svatba s o dva roky starší nevěstou se konala v roce 1765 a byla poznamenána mrtvicí ženichova otce Františka I., který krátce na to zemřel. Na trůn nastupuje Josef II. a Petr Leopold získal po otci velkovévodství toskánské, kde vládl jako osvícenský monarcha.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 145x přečteno
Úterý, 3. srpen 2010
 Jediná vládnoucí česká královna a poslední příslušnice habsburského rodu. Ve své době patřila mezi nejvýhodnější manželské partie nejen kvůli obrovskému dědictví po svém otci Karlovi VI. - pro jejího partnera to byla i šance k založení nové dynastie. Ale bylo jí dovoleno se vdát z lásky, za o devět let staršího lotrinského prince Františka Štěpána, který nepatřil mezi nejvýznamnější, nejbohatší a ani nejurozenější nápadníky.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 156x přečteno
Středa, 28. červenec 2010
 Mladší dcera císaře Josefa I. a Amálie Vilemíny byla další figurkou na politické šachovnici. Její strýc Karel VI. spěchal s provdáním dcer svého bratra a zájem projevil bavorský kurfiřt Maxmilián Emanuel pro svého syna. Původně chtěl Maxmilián její starší sestru Marii Josefu, ale ta se stala polskou královnou. Svatební smlouva byla sice uzavřena již v roce 1717, ale ke sňatku s o čtyři roky starším Karlem Albrechtem došlo až v roce 1722. Oba snoubenci se museli zavázat k dodržování ustanovení pragmatické sankce, což byla nedělitelnost habsburské říše a nástupnické právo žen v případě neexistence mužských potomků.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 166x přečteno
Sobota, 24. červenec 2010
 I pro svého druhorozeného syna Karla vybral jeho otec Leopold I. nevěstu z rodu Welfů a to za účinné pomoci jejího dědy vévody Antonína Oldřicha, na jehož dvoře byla Alžběta Kristýna vychovávaná. Ten také přiměl svou protestantskou vnučku k přestupu ke katolické víře, což bylo podmínkou k realizaci sňatku. Svatba se konala ve Vídni v roce 1708 v zastoupení, ženich, stejně jako španělský král Karel III., bojoval ve Španělsku o trůn s Filipem I. Alžběta za svým manželem odcestovala, sňatek byl naplněn a protože Karel cestoval často, pověřoval svou manželku drobnými politickými úkoly, kterých se ona dobře zhostila.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 160x přečteno
Úterý, 20. červenec 2010
 Leopold I. zemřel s vědomím, že se postaral o svůj rod, zanechal po sobě dva syny. Svého dědice Josefa oženil s brunšvickou princeznou z dolnoněmeckého rodu Welfů. Dcera vévody Jana Friedricha a falcko-simmerské princezny Benedikty Henriety, vnučka „zimního krále“ Fridricha Falckého, byla vychovávána v katolickém klášteře. Její rodiče přestoupili ke katolické víře, a tak se měla stát prostředníkem mezi doposud převažující evangelickou částí Welfů.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 181x přečteno
Pátek, 16. červenec 2010
 Opět nepřešel ani rok a Leopold I. se žení po třetí, a to koncem roku 1676. Císaři již bylo šestatřicet let a na dědice pospíchal. Vybral si princeznu z rodu Wittelsbachů, která se původně připravovala na vstup do kláštera. Toto spojení s již katolickou větví falckých Wittelsbachů Leopoldovi přineslo i spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši. Eleonora pocházela ze sedmnácti dětí a její sestry se provdaly do Polska, Portugalska, Španělska a Parmy.
|
|
Historie
Autor: Jaroslava Krejčová / 148x přečteno
Pondělí, 12. červenec 2010
.jpg) Leopold I. si uvědomoval, že přes šťastné manželství se svou první manželkou, nesplnil závazek vůči předkům – nemá dědice. Již v následujícím roce 1673 se opět žení. Tentokráte dlouho nevybíral, jeho nevěstou se stala dvacetiletá habsburská toskánská princezna.
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Následující > Konec >>
|
| Výsledky 1 - 13 z 117 |
v Pop music od Lenka Kosztolányiová, 24-05-10 20:13
