Je historicky doloženou osobností, která zemřela mučednickou smrtí. Narodila se v Syrakusách kolem roku 286 a už jako dítě složila slib věčné čistoty, chtěla sloužit Bohu. Matka jí sice vybrala ženicha, ale později po svém zázračném uzdravení jí do vdavek už nenutila. Odmítnutý ženich ji ale udal u císaře Diokleciána. Dívka byla zatčena a krutě mučena, ale nezlomili ji. Přišel záludný trest: bude sloužit v nevěstinci a odveze ji tam volský potah. Stal se však zázrak, ani voli, ani vojáci s vozem nepohnuli. Rozzuření Římané polili Lucii vařícím olejem – ani trochu jí neublížil. Až kat byl úspěšný, probodl jí hrdlo dýkou. Stalo se tak Léta Páně 13. prosince 304.
Svatá Lucie je patronkou slepců, nemocných dětí, kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, švadlen, přadlen, krejčích, tkalců, nožířů, kočích, písařů, notářů, poduškářů, pedelů, vrátných, spisovatelů, advokátů, služek, podomních obchodníků.
Jméno Lucie znamená světlo. Mezi nejznámější a nejstarší pranostiky patří „Lucie noci upije, ale den nepřidá“ což platilo v době juliánského kalendáře.
A naši předkové se snažili předpovědět v tento den, jaký bude následující rok. A také jaké jsou dny od Svaté Lucie do Božího narození, takové jsou i měsíce příštího roku (12 dní=12 měsíců).
Podobně tucet dnů mezi Vánocemi a Třemi králi určuje vlhkost jednotlivých měsíců příštího roku.