Nejoblíbenější kniha z dětství: Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka
Banner

Nejoblíbenější kniha z dětství: Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka

Kniha detstvi perexUž jako malá jsem měla raději než klasické pohádky neobvyklé příběhy. Líbilo se mi dobrodružství, výpravy za tajemstvím a nejvíce mě bavilo, když byl celý příběh tak trochu „naopak“ nebo jinak. Fascinovaly mě filmy jako třeba Cesta do pravěku nebo Nekonečný příběh a mým dětským snem byl nález tajného vchodu do jiné říše, anebo objevení pokladu na půdě. Možná proto se jednou z mých oblíbených knih stala knížka Jakub a dvě stě dědečků.

Krátké příběhy s naprosto neobvyklým dějem, díky kterým se tak odlišovala od ostatních dětských knížek, jsem četla někdy stále a stále dokola (a je to taky na chuděrce knížce vidět). Vydání je z roku 1963 a původně bylo mojí mámy. Pak jsem se stala jeho majitelkou já, protože jsem jako jediná ze tří máminých dětí četla.

Můj oblíbený příběh je O modrém hrnci, co rád vařil rajskou omáčku. Tu omáčku v něm vařila paní Zajíčková, a když jednou hrnec myla, upadl jí a udělala se v něm díra. Místo aby hrnec spravili, tak ho vzali a vyhodili na dvůr. Hrnec se rozzlobil a řekl si, že když teče, tak teče. A tekl tak moc, až byla vedle domu za chvíli řeka i s parníkem, rybáři a lidmi, co se tam přišli vykoupat.

Líbí se mi i příběh, podle kterého se celá kniha jmenuje - je taky úžasný. Kluk jménem Jakub má dědečka, který si s ním moc nehraje. Zato se ale stará o zahrádku a o zelí, a to hlavně proto, aby zelí nesnědli bělásci. A tak se Jakub spřátelí s bělásky a podle jejich rady, když dědeček usne, zasadí ho a vypěstuje si nového – dědečka na hraní. Jak se pak dostal až k dvě stě dědečkům nebudu prozrazovat...

Ačkoliv je kniha už přes půl století stará, věřím, že právě svou odlišností osloví i dnes malé čtenáře a budou se k ní stejně jako já rádi vracet.

Byla jednou jedna holčička, jmenovala se Zuzanka a ta psala tak hrozná písmenka, že nad nimi musel každý zaplakat. A skutečně, když je paní učitelka viděla, dala se do pláče a plakala tak dlouho, dokud neměla úplně mokrý kapesník. Potom šla k panu školníkovi a řekla mu: Podívejte se na ta písmenka, která napsala Zuzanka do školního sešitu, co tomu říkáte? A pak školník se podíval na ta písmenka a dal se do pláče, plakal tak dlouho, dokud neměl úplně mokrý kapesník, a pak řekl: "Některá mají zlámanou nožičku a některým nožička chybí, musíme s tím něco udělat. Když mi pomůžete, můžeme s tím být do večera hotovi." A tak udělali plno malinkých destiček a plno sádrových obvazů na zlámané nožičky, a když s tím byli konečně hotovi, dali všechna ta nešťastná písmenka v Zuzančině sešitě popořádku.

/Ukázka z knížky Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka/

 

Knížka z dětství


 

Rozhovor

Sylva Lauerová: Když sáhnete na Tichošlapa, dějí se podivné věci

tichoslap200Spisovatelská dráha Sylvy Lauerové je dlážděna kvalitními kameny s pečlivě vybranou strukturou a barvou. Její knihy jsou každá úplně jiná, ale protože jsou jejich řádky kladeny s rozmyslem a bez zbytečného spěchu, může se čtenář pustit do kte...

Hledat


Literatura

Zapátrejte po tajných skandálech

Prisne tajne skandaly 200V Nakladatelství Epocha vyšla kniha Přísně tajné skandály od publicisty a badatele Jaroslava V. Mareše. Tato kniha mě zaujala, protože mi připomněla podobný titul Legendy kriminalistiky, který měl na svědomí taktéž pub...

Divadlo

Divadelní start ve Zlíně se blíží. Připomene Tomáše Baťu, rozdá ceny Aplaus a pobaví premiérou Příběhů obyčejného šílenství

Divadlo ZlinNová 67. sezona Městského divadla Zlín se rozjede s humorem. V sobotu 8. září večer se uskuteční ve Velkém sále premiéra Příběhů obyčejného šílenství, kterou si nenechá aujít ani autor Petr Zelenka

Film

Zlomené město

200filmNew York coby město hříchu, kráska v nesnázích a cynický policajt s temnější minulostí. Allen Hughes ve svém novém snímku křísí klasické atributy americké drsné školy.

...