Homo eroticus - zajímavý projekt brněnského divadla Buran Teatr

Homo eroticus - zajímavý projekt brněnského divadla Buran Teatr

Homo eroticus 2Koncem září uvedlo profesionální divadlo plné mladých lidí erotickou baladu Homo eroticus, aneb láska v době těla. Režisérka Gabriela Ženatá spolu s týmem realizátorů vytvořili férii, složenou z několika obrazů, ve kterých se bez obalu věnují problému sexu. Je zajímavé, že se v inscenaci vůbec nenachází jméno Freud, i když celá ta erotická balada je výsostně freudovská. (Nakonec, je to už český fanomén, ono rčení Vodňanského a Skoumala: Freude, Freude, Freude, vždy na tě dojde.)

Pokud si pamatuji z dávných přednášek psychologie na Karlově univerzitě, tak Feud rozeznával Id (ono) které vyvěrá z duševní energie, z libida. Potom Ego (Já) které se řídí reflexí vnějšího světa ve mně a má sebezáchovnou funkci. Do třetice je tady Super ego (nad Já) jde o vývojovou stopu agresivity, konfliktu, který si neseme se sebou už od vztahu k matce a obsahuje i podvědomé omezení, konflikty se samýmsebou. Tak to bychom měli hodně stručné připomenutí.

Ale zmiňuje se o tom proto, že ta erotická balada, jak ji autoři nazvali, má v sobě vepsané všechny tři freudovské principy „Lásky v době těla“. Velmi přesně nazvaný podtitulu inscenace. Totiž ona „doba těla“ tady je a vůbec neuškodí, když se do té doby trochu ponoříme. (Až po čumáček.)

Homo eroticus 1

Tak nejdřív vnější stránka inscenace. Podle stručného bulletinu budeme svědky úplné nahoty mužů a žen na scéně a občas se postavy budou vyjadřovat hodně vulgárně. („Řvala jsem, dělej ty píčo, copak nevíš, jak se šuká?!“). To všechno v té inscenaci opravdu je a do hlediště mohou vstoupit jenom diváci starší osmnácti let. Je to mírně komické. Minule jsem v tramvaji zaslechl rozhovor tří děvčátek, tak patnáctiletých, a to vám byla slovíčka, která ze sebe ty středoškolačky sypali. Jim nahota a vulgární lexika určitě nevadila. Všechno se točilo (nahlas) kolem tématu, se kterým klukem ze třídy se lépe šuká.

Tak to bychom měli. A teď už skutečně pár slov k obsahu a především, předvedení obsahu. Všechno se točilo kolem sexu. Ale o lásce tam toho moc nebylo. Chci to, chtíč, nechci to, potřebuji to a na co by mi to bylo. Ono to slůvko TO zastupuje všechny formy vztahu k sexualitě. Především k neuspokojené sexualitě. Dva páry, (občas se trochu prostřídají) jsou majiteli vnitřního napětí, nespokojenosti a hlavním důvodem je libido. Sexuální pud, žádán, odmítán, pud frustrující, místo toho, aby byla důsledkem libida slast. Touha totiž vůbec nemusí být slastná…

Režisérka spolu s herci vytvořili nevšední podívanou do světa sexuality. A pokud jsme viděli třeba na scéně úplně nahý pár muže a ženy, kteří se k sobě do sugestivní hudby pomalu přibližovali, tak to byl pohled na dva, kteří jsou si neuvěřitelně cizí a zároveň vytvářejí napětí vzájemného přitahování. Něco jako zakázané dráždění. Neuvěřitelně sugestivní scéna. Pravidelně jsme svědky touhy a odmítání. Jednou chce žena muže, jindy muž ženu. Ale nesetkávají se. Jakoby se pohybovali každý na jiné koleji. A touha je ničí. Je to však marná touha po lásce. Vítězí touha naplnit své libido. Vlastně se setkáváme s dvěma páry, kteří jsou neuvěřitelně egoističtí. Proto nemohou najít své vytoužené štěstí.

Dokonce ani básník který smolí na zemi své verše a nedaří se mu, není spokojený a vzdaluje se od přirozené sexuality, utápí se v iluzích. 

Vnikající je pohybová spolupráce protagonistů. Zajímavé, v programu jsem nevyčetl autora choreografie. Tak to asi bude zase týmová tvorba, moudře vedena režisérkou. Pohyby byly živelné a stejně nepřekročily etické hranice v tak „lechtivém“ obsahu. Velmi pomáhaly hercům v jejich pravdivém, sebevyjádření. Do hudby Martina Nešporka (kytara) hrají dvě mladé ženy, Lucie Ingrová a Ažbeta Vaculčiaková, mužský element v inscenaci zastupují Dominik Teleky a Petr Holík.. Mladé, energické, hledající a stejně nešťastné postavy. Divák jim drží palce, aby se konečně našli. Vždyť láska je ten kouzelný proutek, který nás utváří… Bohužel, protagonisté jsou ve své touze a v preferování sexu na prvním místě neuvěřitelně osamělí. Sklenky s vínem často štrngají, smích je však chtěný, jedovatý. Režisérka pracuje s jakousi podobou brechtovského zcizovacího efektu, který vždy přibrzdí pozitivní emoce, které by ze vztahu mohly vzejít.

Suma summarum: Inscenace Homo eroticus, aneb láska v době těla je zvláštní, odvážná a naštěstí zdařilá přehlídka emočního vakua v oblasti sexuality, tělesnosti, toho nešťastného libida, které by mělo lidem přinášet štěstí.

Při potlesku na závěr se na scéně ukázala i režiséra s nádherným snad dvouletým dítětem v náručí. Byla to známka toho, že na světě je i láska, která tvoří takové krásné drobečky. A to je dobře.

Homo eroticus logo

Realizační tým:
Režie – Gabriela Ženatá 
Dramaturgie – Sabina Machačová 
Scénografie, kostýmy – Magdaléna Paráčková 
Hudba – Martin Nešporek 
Hudební konzultant – Ondrej Kalužák 
Produkce – Jana Fišerová 
Asistentka režie – Kateřina Minaříková 
Light design – Tomáš Tušer 
Zvuk – Ondrej Kalužák 
Foto plakátu – Pavel Nesvadba 
Foto inscenace – Dagmar Husárová 
O4soby a obsazení:
Lucie Ingrová 
Alžbeta Vaculčiaková 
Petr Holík 
Dominik Teleky 
Martin Nešporek 

Premiéra 14. a 29. září 2018 v BURANTEATRu.

www.buranteatr.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

Jsem spíš orientovaný na naše zpěvandule, říká Martin Fritsch alias Miss Angelika

angelika 200Dělat travesti show, kdy během jednoho večera uvidí publikum na jevišti celou plejádu známých hvězd, není žádná legrace. Něco o tom ví brněnský rodák Martin Fritsch, který už od konce devadesátých let vystupuje jako Miss Angelika. Zatímco v min...

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (21)


Literatura

Tři ženy, tři muži a jeden geniální příběh...

Pan Jones 200Na pulty českých knihkupectví se díky ostravskému nakladatelství Domino dostal už druhý román Angličanky Lucy Diamond. Nese název Já a pan Jones, má 371 stránek a naprosto úžasnou obálku. Musím říct, že tuhle knížku jsem očekávala s velkým nap...

Divadlo

Láska je láska – ale řízek je řízek

vzpoura nevest 200Tento podtitul nese nová hra autorské dvojice Michaely Doleželové a Janky Ryšánek Schmiedtové s názvem Vzpoura nevěst. Ty se komediálním způsobem podívaly na zoubek jak dnešní době,...

Film

Vize do budoucna: Kolik dimenzí mohou filmy nabídnout?

5dcinema 200Filmový divák je stále náročnější. Tradiční sledování filmu se zvukem, které známe bezmála 90 let, již nestačí. Ke klasickým 2D projekcím se tak brzy přidala třetí dimenze. První pokusy o promítání 3D filmů jso...