Kultura21.cz

Loni mu vyšlo nejen debutové album Já svý sny mám, ale povedla se mu i letní hitovka Te Quiero, která zaznamenala sérii úspěchů v rozhlasové hitparádě Česká dvanáctka. To jsou poměrně nedávné umělecké úspěchy zpívajícího textaře Vladyho Gryce. Právě jeho básnické kvality ocenil nedávno i hitmaker Vítězslav Hádl. Ostatně právě své druhé album chce v Berlíně domestikovaný ostravský rodák Vlady Gryc opatřit vlastními texty. A samozřejmě, že i nové písně chce směřovat k českému publiku.

Na vašem debutovém album máte několik duetů, ale s Marcelou Březinovou ne. Přitom je to vaše velká kamarádka…
To je pravda. Na albu jsou tři duety, což si myslím na jedno úplně album stačí. Ostatní písničky jsou napsány pro sólový projev.

Jste spolu stále v kontaktu, i když vy žijete v Berlíně, zatímco Marcela Březinová v Praze…?
Samozřejmě. Pokaždé, když jsem v České republice, tak neexistuje, abychom se s Marcelou nesešli a nestrávili spolu čas. A protože Marcela má ráda Berlín, tak mě pravidelně navštěvuje. Na její návštěvy se vždy nesmírně moc těším, protože Marcela je takové sluníčko. Vždy se hodně nasmějeme, navíc ona má v sobě něco, co mě neskutečně nabíjí energií. Myslím, že jsem v životě nepotkal tak pozitivně naladěného člověka. Moc si ji vážím pro její duševní čistotu, za to, že když něco slíbí, tak dodrží slovo, za její vstřícnost, disciplínu... No je toho hodně a do jisté míry je pro mě Marcela jakýmsi životním vzorem.

Co nějaká spolupráce, nějaký duet?
Zatím nic takového v plánu není, i když představa je to lákavá a byla by to pro mě čest střihnout si něco s jednou z nejlepších zpěvaček v Česku. Ale určitá spolupráce mezi námi přece jen bude. Marcela byla tak hodná a nabídla mi, že by mě hlasově a interpretačně kaučovala při natáčení mého dalšího CD, čehož si nesmírně považuji.

Jako textař nepíšete jen pro sebe, ale i pro své kolegy. Pro koho například?
Něco jsem napsal pro šansoniérku a blízkou kamarádku Renatu Drössler, pro herce a šansoniéra Jirku Bartoně, pro naši rockovou královnu Tanju, jeden text také právě pro Marcelu Březinovou, ale zatím je bez muziky. Anglický text jsem napsal pro skupinu Silegrail. Dvě věci si svého času vzala Iveta Bartošová, ale už je bohužel nestačila dokončit a já zatím nenašel odvahu je nabídnout někomu jinému. Ono nabízet někomu texty, nebo písničky není žádná legrace. Ne zřídka se stává, že interpret ani neodpoví, jestli se mu písnička líbí, nebo nelíbí a vy pak čekáte, jestli můžete písničku případně nabízet dále, nebo si interpret vybere nějakou skladbu a pak se strašně dlouho nic neděje, čímž vám písničky blokuje. Takže od letošního roku jsme se se skladateli dohodli, že na tyto "závazky" už nemůžeme déle brát ohled a začneme je nabízet dále, nebo si některé upravím a zařadím do svého repertoáru sám.

Pokud vím, tak speciálně pan Hádl byl nadšen vašimi texty pro Jiřího Bartoně, dokonce vás přirovnal ke Zdeňku Borovcovi, což je poklona jako hrom…
To ano. Taková pochvala pro textaře už něco znamená a já si toho moc vážím. Za prvé, že přišla ze strany takového skladatele, jako je pan Vítězslav Hádl, kterého si já osobně moc považuji, protože je to pro mě pan skladatel... Jenom těch hitů, co napsal... Takových skladatelů je málo a za druhé to jeho přirovnání k panu Zdeňkovi Borovcovi… To je teda nářez, protože k mým textařským vzorům patří vedle Pavla Vrby a Gábiny Osvaldové právě Zdeněk Borovec.

O čem ty texty třeba zrovna pro Jiřího Bartoně vlastně jsou?
V tomto případě jsem psal texty na hudbu a demo snímky pana Hádla byly tak propracované, že mě hudba vkládala nápady na téma do hlavy sama. Pak už přišlo na řadu pilování textů, hra se slabikami, obraty a hlídání důrazu ve slovech tak, aby to všechno sedělo. Jeden text je o tom, jak si s námi čas v životě pohrává, jak utíká a co nám na cestě životem dává a bere. Druhý text pojednává o pocitech herce, které prožívá, když představení skončí a co pro něj divadlo, jako takové znamená. Že je to pro herce mnohem více, než pouhé povolání. Ostatně brzy si obě písničky už budete moci poslechnout. Pokud vím, tak by se už brzy měly natočit a představit lidem.

Pro vás pan Hádl písničku nenapíše?
O něco jsme se už pokoušeli, pan Hádl udělal moc hezkou muziku k jednomu z mých textů, ale bohužel to bylo hodně dlouhé a přesto, že se mi sloky v textu podařilo zkrátit, nedokázal jsem přepracovat refrén, tak jsme od toho upustili. Ale dohodli jsme se, že zkusíme nějakou úplně jinou písničku.

Kde berete sílu a inspiraci pro psaní textů?
Inspiraci nacházím všude kolem mě, život je bezedná studnice příběhů, nápadů a zkušeností. Jsem zvědavý tvor a chodím po světě s očima a ušima otevřenýma a nasávám všechno, jako houba. Někdy to je příběh, který někdo vypráví, nebo situace, která mě na ulici zaujme, jindy je to třeba jen pouhý slogan nebo slovní hříčka, která mě chytí, a já ji vypracuji do textu. Ostatně i můj vlastní život je velmi bohatý na spoustu zážitků a momentů, které zpracovávám do písňových textů. Co se síly týče, tak s tou v poslední době trochu pokulhávám. Přes den chodím, jako každý normální člověk do práce, doma mám taky určité povinnosti a tak se hudbě a psaní textů věnuji většinou až pozdě v noci a je už téměř pravidlem, že chodím spát až kolem čtvrté ráno. A moje tělo se tomu už začíná bránit. Zrovna před pár týdny jsem se sesypal a můj organismus prodělal celkový kolaps, z něhož jsem se dostával tři týdny. Nebyl jsem schopný dělat vůbec nic, jen jsem spal a spal. No a tím se mi zase nahromadila spousta práce a já se zase dostávám do stejné situace. Problém je samozřejmě ve mně, protože chci mít vše pod kontrolou, ale cítím, že to není možné a že asi budu muset hledat manažera.

Na čem pracujete nyní?
Teď jsem právě dodělal s jedním berlínským producentem s českými kořeny, Pavlem Bornflethem, novou písničku Nejsem milionář, kterou bychom měli v příštích dnech natočit. Hudebně to bude něco jiného, než doposud, bude to tak nějak v klubovém stylu a po textové stránce to bude recese. Takže se obávám, že česká média a rádia se zase budou tvářit kysele, protože nepochopí, že se jedná o recesi, stejně tak, jako to nedokázala u písničky Tchyně. Tehdy obsah textu vzali naprosto vážně a to, že se jedná o recesi, je ani nenapadlo. Každopádně se už těším, až bude písnička hotová a jak to dopadne, to uvidíme.

Máte za sebou první album, druhé neplánujete?
Ano, jak jsem už na začátku našeho povídání nastínil, chystám druhé album. Tentokrát na něm spolupracuji s Michalem Workem, úžasným klavíristou a skladatelem. Chci, aby toto album bylo úplně jiné, než bylo moje debutové album a Michal je v tomto případě ideální partner. Texty už mám hotové, akorát jsem ještě neudělal finální výběr. Rozhodování je strašně těžké, protože ke každému svému textu mám vztah, ale všechny je tam zařadit nemůžu. Polovina z nich už je opatřena i hudbou a zbývající se teprve musí zhudebnit. Prvních pár písniček tohoto alba bych chtěl natočit už letos v létě, když budu opět na pár týdnů v Čechách. Než bude ale hotové celé album, nějakou chvíli to ještě potrvá.

Foto Iva Juráková, Marcela Pelikánová, Pavel Bornfleth, Táňa Lietavová