Juraj Hnilica: V našich textech písní převládá hodně emocí, o sexu, bláznivých věcech a pro teenagery

Juraj Hnilica: V našich textech písní převládá hodně emocí, o sexu, bláznivých věcech a pro teenagery

DSC 1314webSlovenský úspěšný zpěvák Juraj „Ďuro“ Hnilica se vydal v tomto měsíci na turné po českých městech. Pro náš magazín nám poskytl v minulých dnech rozhovor.


Tvá přezdívka „Ďuro“, jak jsi k ní přišel?
U nás na Slovensku je běžné po domácku říkat Jurajovi Ďuro, jedná se o zdrobnělinu. Začala mě tak oslovovat i má přítelkyně Lucka a do dneška mi zůstala.

Tvoje začátky s muzikou, hraním a se zpěvem?
Moje začátky jsou rozděleny do dvou fází a to první, kolem osmého roku mého života na různých soutěžích, které se jmenovaly Zlatý Slavík a Zlatá kulička, kde se zpívaly lidové písně nejprve v třídním, následně městském a později krajském a okresním kole. Tam jsem padl do ucha učitelce zpěvu, později i samotnému řediteli základní školy. Oba mě tlačili dál a podporovali.
V období puberty šla muzika do postranní před sportem. Ve čtrnácti letech vznikla za pomocí kamarádů rock ’n’ rollová skupina „Bačova fujara“. Nikdy jsme nehráli převzaté písničky od jiných autorů, hned od začátku jen vlastní tvorbu. V našich textech písní převládá hodně emocí, o sexu, bláznivých věcech a pro teenagery. Nechci jít jednoduchou cestou s davem, zakládám si na názoru, že by měl každý nebo alespoň my, sami, tvořit a prezentovat vlastní tvorbu.

DSC 1299web

Účast v soutěžích ČeskoSlovensko má Talent v roce 2015, zážitky, pocity z té doby?
Kapitola ČSmT byl jeden takový zázračný výlet, vše, co se mi tam dělo, bylo takové nadpozemské. Předtím jsem nebyl zastáncem těchto soutěží. Při účasti v Superstar jsem pochopil, že tohle není moje cesta. Nápad přihlásit se do soutěže ČSmT vznikl na gauči v obýváku maminky mé přítelkyně. Shodou okolností na dotaz jestli se nepřihlásím do ČSmT běžela reklama v TV. Po uvážení jsem se nakonec do soutěže přihlásil. V prvních castinzích po mě chtěli, abych se učil jiné songy, než ty, které tvořím. S vědomím, že jdu do soutěže sám za sebe, jsem řekl, že nebudu zpívat covery a karaoke. Nakonec bylo dohodnuto s režií, že mi uplatnili výjimku zpívat jen to své. Soutěž a každá situace v ní mi neskutečně pomohla posunout se dál.

Nové složení kapely, baskytarista Ivan Válek.
Lze o něm říci, že je to otec, světlo kapely, předává nám hodně zkušeností co má za již za sebou. Vážím si každého okolo mě. Věřím na chemii v kapele, podobné té, jako mezi lidmi.

DSC 1272web

Zpět ke tvorbě, jako kapela máte za sebou již druhou desku.
Ano, v roce 2014 byl první náznak a vlastně i vznikla nová deska pod názvem „Dovolte mi predstaviť sa Vám.“ Tuto desku zakoupilo na šest tisíc posluchačů, což v dnešní době je ohromné číslo. Nejvíce se prodalo na samotných koncertech, přednáškách, když mě lidi poznali. Na konci roku 2017 jsem vydal druhé CD „Slnečný“. S tímto albem jsem začal jezdit koncertovat po Slovensku a letos i po ČR.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

René Nekuda s Tomášem Kříkavou o sobě, práci, plánech… prostě o životě

200rozPři své práci nakladatelské redaktorky jsem se potkala s mnoha zajímavými lidmi. Patří mezi ně také René Nekuda – lektor tvůrčího psaní, spisovatel, dramatik a cestovatel – a Tomáš Kříkava – manažer, ilustrátor, herec, moderátor… Oba plní sny sami sobě ...

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (21)


Literatura

Zpověď – Z děcáku až na přehlídková mola

zpoved200„Jsem přesvědčená, že jsem byla v dětském domově a prožila všechny ty okamžiky právě proto, abych dnes mohla pochopit ostatní opuštěné děti a abych jim mohla nabídnout pomoc, jsem jedna z nich, a i když existují nepochybně děti, které mají silnější...

Divadlo

Sbor Dejvického divadla přinesl do Zlína hru Kakadu

kakadu 200Zlín ožil již 20. ročníkem mezinárodního kulturního festivalu Setkání/Stretnutie a měl tu čest přivítat i část sboru Dejvického divadla. Ti nám předvedli hru Kakadu, která nám v obrazech a útržcích ze života mladé autistické ženy reflektuje svět.

Film

Nejoblíbenější ruská pohádka Mrazík baví už několik generací

altRuská filmová pohádka Mrazík (1964) je asi jediná klasika z bývalého Sovětského svazu, na kterou se dá dívat. Možná dnešní doba poněkud svádí ke zjednodušování, ale na rozdíl od ostatních filmů nebo knih se tohle neopírá jen o chudobu a tragédii, al...