Camino na kolečkách

Camino na kolečkách

camino1Přijala jsem pozvání na novinářskou projekci dokumentárního filmu Camino na kolečkách. Šla jsem tam částí ze zvědavosti a částí z úcty k lidem, kteří dokážou cokoli navzdory svému handicapu. Věděla jsem jen, že hlavní hrdina trpí roztroušenou sklerózou (znám několik lidí s touto diagnózou a u každého se projevuje jinak) a dokázal během 29 dnů dojet za svým snem po svatojakubské poutní cestě Španělskem 640 kilometrů na vozíku.

 

Cílem bylo dojít do Santiaga s prosbou o uzdravení či zpomalení průběhu nemoci. Honza projel 3 španělskými kraji. La Rioja, Kastílie a León a na závěr Galícií a z té cesty vznikl kalendář. Malý sál kina Lucerna. U dveří seděl milý muž na vozíku, každého z novinářů pěkně pozdravil a poděkoval, že jsme přišli. Dostali jsme malý dárek – perníček se znakem Camino na kolečkách a taky vzpomínkovou poutní pohlednici a obrázek svatého Jakuba staršího s krátkým textem:

CAMINO NA KOLEČKÁCH
10. května – 13. června 2017

Jan Dušek z východních Čech onemocněl roztroušenou sklerózou a posledních pár let je upoután na invalidní vozík. Díky své pevné víře a vůli se rozhodl uskutečnit šest set kilometrů dlouhou pouť do španělského Santiaga de Compostela na elektrickém vozíku. Chce tak rozšířit povědomí o životě s roztroušenou sklerózou a ukázat, že i na vozíku je možné plnit své sny a žít plnohodnotný život. Jeho mottem je: „Život na vozíku nekončí.“ Díky podpoře přátel a podpůrného týmu bude z průběhu cesty vznikat dokumentární film. Patronem pouti se stala České a Španělské velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského, která poutníky podporují finančně, materiálně, morálně i modlitbou.

camino2

Po úvodním povídání hlavního aktéra Honzy Duška, producenta a vůdce akce Petra Hirsche a režisérky Evy Toulové (přítomni byli i ostatní členové týmu) jsem hořela nedočkavostí. Po úvodních větách pro mě pojem Camino na kolečkách získával úplně jiný rozměr. „Nechtěli jsme, aby to byl smutný dokument,“ řekl Honza a dodal, že je hrdý na svého syna Jendu, který celou cestu ušel s ním a během pouti oslavil desáté narozeniny. Popřál nám pěkný zážitek při sledování vůbec prvního českého dokumentu o pouti do Santiaga de Compostela a potom sál zhasl.

Hodinu a půl jsem strávila s devítičlenným týmem na neuvěřitelně náročné cestě pro zdravého člověka. A co potom vozíčkář? Honza si mě získal. Svoji rozhodností, opravdovostí, odvahou, povahou a pokorou. „Dokud člověk žije, měl by dělat, co chce a neměl by nad sebou lámat hůl,“ řekl v jednom ze záběrů. Prožívala jsem tu cestu s očima dokořán a smála se, když jsem viděla a slyšela vtipné situace, trnula strachy, protože i takové situace tu byly a plakala jsem. Neubránila jsem se slzám v několika hlubokých momentech. Když kola vozíku, obalená blátem, nechtěla jet ani tam ani zpět, když pařilo slunce anebo všechny bičoval déšť… Vnímala jsem každý Honzův pohyb, každé slovo, každý pohled, a přemýšlela, kde se vezme takové odhodlání. Spousta zdravých lidí by nemělo odvahu, možná by ani neviděli smysl, nechtělo by se jim, nevím……

camino

Obrovské nasazení celého týmu bylo jako dechbeoucí mozaika. Co všechno člověk dokáže z čistého kamarádství…. Klobouk dolů! Pak to celé skončilo, doběhly titulky, rozsvítilo se světlo a v sále bylo naprosté ticho. Nikdo se ani nepohnul, možná to trvalo pár vteřin, nevím, ale mně to připadalo jako celou věčnost. Potom všichni jakoby procitli a ve vzduchu byl cítit obdiv. Nejspíš jsme to všichni vnímali úplně stejně. Šla jsem pak za Honzou Duškem, podala mu ruku a poděkovala mu. On se mě zeptal: „Tak jak se vám to líbilo?“ A já jsem najednou neměla slova. Řekla jsem jen: „Cítím k vám všem obrovský respekt!“ Řekl mi, že si toho nesmírně váží a ten okamžik byl zalitý sluncem. Byl to pro mě obrovský zážitek.

camino5

A potom jsem jela domů Prahou a v hlavě mi zněla jeho slova o touze a splněném snu a já jsem ve vteřině věděla, že něco musím udělat. Zatím neprozradím co, řeknu to, až přijde ten správný čas!

Kdybyste chtěli Camino na kolečkách vidět (a myslím si, že byste určitě měli), tak máte příležitost:

26. 10. 2017, 18:00 - Kino Vesmír, Trutnov s besedou po skončení projekce (Honza Dušek a Petr Hirsch)
26. 10. 2017, 20:00 - Velké kino Ostrov, Ostrov
26. 10. 2017, 21:00 - BIO Central, Hradec Králové
30. 10. 2017, 20:30 - BIO OKO, Praha - slavnostní uvedení za účasti realizačního týmu
30. 10. - 1. 11. 2017 - Kino Kosmos, Třinec
1. 11. 2017, 20:45 - Kino Světozor, Praha
1. 11. 2017 - Kino Modrý Kříž, Kutná Hora
2. 11. 2017 - Kino Radotín, Praha
2. 11. 2017, 13:30 - Kino Aero, Praha
6. 11. 2017, 20:00 - Kino Lucerna, Brno - slavnostní uvedení za účasti realizačního týmu
6. 11. 2017, 13:00 - Kino Světozor, Praha
13. 11. 2017 - Biograf Český Ráj, Jičín
14. 11. 2017 - Kino Luník, Červený Kostelec s besedou po skončení projekce (Honza Dušek a Petr Hirsch)
15. 11. 2017 - Kino Lucerna, Brno
18. 12. 2017  - Kino Metropol, Olomouc

Název: Camino na kolečkách
Žánr: Dokument
Hrají: Jan Dušek, Jan Dušek ml., Eva Toulová, Tomáš Lénárd, Petr Slavík, Vítek Kohout, Michal Černý, Petr Hirsch, Romana Hanzlová, Roman Tandler, Petr Kollner ,Dirk Reuse, Milena Prichystalova, Svatava Müllerová, Lenka Pavlišová, Radomíra Charvátová, Zdenka Křenová, Tom Brabec, Samuel Iren Křen, desítky poutníků a samotná svatojakubská cesta
Režie: Eva Toulová
Kamera a střih: Tomáš Lénárd
Hudba: Richard Pachman a další interpreti
Mluvené slovo: Viktor Preiss
Producent: Petr Hirsch

Uvádí: Pannonia Entertainment CZ
Hodnocení: 100 %
Zpracoval: Renáta Šťastná
Zdroj foto: www.caminonakoleckach.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Veselý i strastný Rok v Bullerbynu

rok v bullerbynu 200Pokud jste milovníky Astrid Lingrenové, IKEY a švédské kultury obecně, je pro vás přímo povinnosti sáhnout po této knížečce od Gunnara Hermanna s názvem Rok v Bullerbynu.

...

Divadlo

Ve hře Závislosti navzdory si ve Švandově divadle posvítí na alkoholismus

zavislosti 200Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili u Švandů novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, včetně tzv. metanolové aféry, svede dohromady opravdu pestrou společnost lidí, kteří se každý...

Film

Avatar nemůže své příznivce omrzet

altFilm Avatar (2009) se těšil obrovské popularitě a díky šmoulímu zbarvení mimozemšťanů si na něj dodnes každý vzpomene. Kvůli pěkným vizuálním efektům a nápadité anatomii různých mimozemských příšer se dá sledovat s úžasem. Napodruhé však může působ...