Banner

Dva filmaři jako hrdinové knih

Cap perexDvě umělecké školy, jak pražská Akademie múzických umění, tak brněnská Janáčkova akademie múzických umění, vydaly téměř současně životopisné publikace o filmařích, z nichž jeden obecenstvo (i odbornou veřejnost) sotva dokázal oslovit, zatímco druhý byl po dlouhá desetiletí odsouzen k nucenému zapomnění – a když už se směl připomínat, propadl se mezitím do přihrádky dávno vyšumělého antikvárního zboží. Tím prvním je režisér JAN NĚMEC (1936-2016), tím druhým rovněž režisér FRANTIŠEK ČÁP (1913-1972). Svými názory i filmy se sice lišili, avšak jednu okolnost měli společnou: oba okusili pobyt v emigraci, když ve vlasti jim byla znemožněna filmová tvorba.

 


Jana Němce vyhnala za hranice normalizační éra, Františka Čápa k témuž o čtvrtstoletí dříve přinutila vzedmutá nenávistnost stalinistického období. Němcovy filmy ze 60. let (např. Démanty noci, O slavnosti a hostech) se později ocitly mezi zakázanými, vyhoštěny z kin i televizních obrazovek, vymazány z tisku, zatímco některé Čápovy snímky (protektorátní Babička, Jan Cimbura) byly během 70. a 80. let sice vysílány, avšak se zamlčením režisérova jména a v některých případech (jmenovitě u Babičky) se střihovými zásahy.


Obsáhlé pojednání o Janu Němcovi rozvrhnul Jan Bernard do dvou svazků (nyní vychází druhý z nich, pokrývající období 1975-20156, tedy období emigrace i následného návratu do vlasti po pádu komunistického režimu). Cenné jsou tu textové a obrazové přílohy, kterými je kniha vybavena. Na rozdíl od prvního dílu, který Bernard sepsal sám, se v pokračování obrátil na několik dalších autorů, s nimiž spolupodílel na některých částech, případně kteří samostatně zpracovali některé kapitoly. Na vnitřní členění knihy to ovšem nemá žádný dopad. U rozebíraných filmů je nejprve pojednána geneze námětu a scénáře, poté následuje přiblížení vlastní výroby i postprodukčních prací. Značná pozornost je pak věnována samotnému filmu, jeho tvarovému uchopení, kontextu, v němž vznikal, a rovněž diváckému přijetí a ohlasům v tisku. Bernard všemožně zdůrazňuje nezaujatou „vědeckost“ svého přístupu, až se zcela vytrácí jeho osobní náhled, osobní prožitek. (V této souvislosti není možné pominout, že další knihu zasvěcenou Němci, a sice rozhovory s ním, zakázaly po Němci pozůstalé ženy prodávat – viz http://www.cameraobscura.wz.cz/nemec/).

Nemec obalka


Druhou publikaci, nazvanou Franz Cap a opatřenou podtitulem Průvodce životem a dílem filmového režiséra Františka Čápa, sepsala Hana Slavíková spíše esejistickým, někdy popisným stylem, kdy z příkrovu zapomnění vytahuje tu vzpomínky pamětníků či jejich dopisy, tu zápisy z vyšetřovacích protokolů. A trpí vadou, kterou rozpoznáme i u Bernardovy knihy, a sice více či méně bezmezným obdivem k protagonistově tvorbě, potažmo k němu samému. Nezohledňuje, nakolik Čápovy filmy vyčpěly, ztratily svou dramatickou účinnost či vůbec selhaly jako umělecké dílo.


Přibližuje sice Čápovo dětství a dospívání, doživotní roztržku s otcem, začátky ve filmařském podnikání, upozorňuje na homosexuální orientaci, všímá si vzniku a zaměření důležitých titulů (najmě Babičky a Jana Cimbury), avšak větší pozornost věnuje Čápovým aktivitám v emigraci, kam se mu i s matkou podařilo v roce 1949 odejít. Natáčel v západním Německu, v Jugoslávii (konkrétně ve Slovinsku položil základy tamní kinematografii), dokonce se mihla šance pracovat v Izraeli. Jeho zahraniční filmy však u nás zůstávají stále neznámé – s výjimkou Vesny uvedené v televizi. Nepochybně platí, že už ve své době, tedy v 50. letech, byly vnímány jako výrazově i námětově zastaralé, ba kýčovité; Čáp posléze končí u druhořadých televizních projektů.

Cap obalka


Slavíková sepsala pojednání, které je v mnohém objevné, ale současně vykazuje mezery, nedokáže zřetelně posoudit, kde Čáp uspěl a kde naopak selhal, nakolik jeho díla zestárla (a zestárla mimořádně, občas se blíží k nechtěné sebeparodii). Mohla se třeba více věnovat okolnostem, za kterých v roce 1948 upadl v nemilost, když dělnickou porotu, která jeho partyzánské drama Bílá tma odsoudila, označil za blbouny, kteří mu mohou vlézt na záda (nebo ještě někam jinam?). Situace to byla vskutku paradoxní: vždyť z dnešního pohledu se těžkopádná a vypravěčsky nezvládnutá Bílá tma ve všem podřizovala tehdejším ideologickým požadavkům, nechyběl tam ani udatný sovětský voják. Stačil však jediný neopatrný výrok, aby se Čápovo výsadní postavení naráz zhroutilo.


Autorka osvědčuje znalost mnoha pramenů, ale dosti nepochopitelně pomíjí další studie, které u nás o Čápovi vyšly – ať již to bylo na internetové doméně 25fps, v časopisu Film a doba nebo v podobě brožury vydané Národním filmovým archivem. Soudím tedy, že na preciznější zpracování svých životních i uměleckých osudů František Čáp stále čeká. A ještě musím podotknout, že vydávání publikací o filmařích, aniž by obsahovaly jejich příznačná díla, lze sotva považovat za smysluplné, protože o filmech nestačí jen číst, ty je nutno vidět. Proto by k monografiím, jako jsou Bernardova či Slavíkové, měly být přiloženy.

Jan Bernard a kol.: Jan Němec. Enfant terrible forever. Díl II. 1975-2016
Vydala Akademie múzických umění v Edici 20/21, Praha 2016. 684 s.
Hodnocení: 90 %


www.namu.cz/item.php?item=327

Hana Slavíková: Franz Cap. Průvodce životem a dílem filmového režiséra Františka Čápa.
Vydala Janáčkova akademie múzických umění, Brno 2016. 178 stran.
Hodnocení: 50 %


e-shop.jamu.cz/film/franz-cap.html

Foto: knihy, Česká televize



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 12

Partneři

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Vytváření nepřítele a jiných fikcí, které se mohou stát Skutečností

eco vytvareni nepritele 200Italský estetik, literární vědec a spisovatel Umberto Eco patří u nás nejznámějším osobnostem, většina jeho knih, zvláště pak románů, vyšla v českém překladu - naposledy Pražský hřbitov. Nejnověj...

Divadlo

ANTIKÓDY – LATERNA MAGIKA PŘIVÁDÍ NA NOVOU SCÉNU VÁCLAVA HAVLA

antikody200Laterna magika obohacuje letos repertoár Nové scény Národního divadla již o druhou inscenaci. Ve spojení s tvůrčím týmem mladých profesionálů a ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla vznikla inscenace An...

Film

Století Miroslava Zikmunda

Zikmund 200

Všichni znají dvojici slavných cestovatelů - Zikmunda a Hanzelku. Všichni znají jejich expedice a knihy. Nikdo ale neví, jaký žili život. Jejich zážitky z cest znají miliony lidí na celém světě. Legendární dvo...