Jeden za všechny, všichni jako jeden…

Jeden za všechny, všichni jako jeden…

Tisk

Kmaj 200NĚŽEVES – Miluju tradice. V Kněževsi nedaleko Prahy si na tradice potrpí, proto tam moc ráda jezdím, pokaždé se tam cítím skvěle a jsem srdečně vítána, jakmile se tam objevím. Stejně tak jsem se tam objevila i v sobotu 14. Května 2016. Na tuhle návštěvu jsem se těšila několik měsíců. Na programu byly totiž další Novodobé Staročeské Máje, letos již páté v pořadí. A já jsem věděla, že to bude velkolepá akce, plná radosti, píle, přátelství a soudržnosti.

Co jsou Staročeské Máje?
Kroniky praví, že podle lidových tradic bývá začátek května spojován se stavěním májek, což je zvyk je prastarý a zná jej celá Evropa. Ověnčený strom vždycky symbolizoval nejen jaro, ale také lásku. Stromy určené pro stavění májky musely být silné, rovné a vysoké. Nejčastěji se používaly smrky, jedle nebo borovice, protože vydržely být nejdéle zelené. Stejně tak byla ale oblíbená i bříza. Zelený vršek koruny byl ozdobený barevnými stuhami, někdy i šátky, květinami a pentličkami z pestrého papíru. Pod ozdobeným vrškem visel věnec ze zeleného chvojí, ozdobený stejně barevně jako samotná koruna. Máje stávaly ve vsích většinou do svatodušních svátků, někdy ale až do léta. Se stavěním májek nebo v den jejich kácení se pořádaly i taneční zábavy. Odpoledne procházel obcí průvod s muzikou. Veselý průvod nakonec došel na náves, kde se tančilo před obecní májí. Slavnost pak pokračovala lidovou veselicí buď přímo pod májí, nebo v blízkém hostinci. Dokud nebyly pokácené, musely být hlídány, protože pro obec by byla pěkná ostuda, kdyby ji někdo od sousedů ukradl. Pakliže se to stalo, museli místní svoji máj vykoupit. Tato veselá a barevná tradice z vesnic mizí a to je, podle mého názoru, velká škoda.

A jak to chodí v Kněževsi?
Kněževeští však tradice ctí, a tak se na tuhle sobotu dlouho a pečlivě chystali. Hlavní slovo měla Obec Baráčníků Kněževes. Historie vzniku obce baráčníků v Čechách sahá do roku 1873, kdy byl v hostinci U Šleitrů v Kolíně, kterému se lidově říkalo Baráček, ustaven Vlastenecký spolek Baráčníků. Podle historických záznamů bylo hlavní náplní oživování starších tradic a zvyklostí. Výbor obce se nazývá rychta a v jeho čele stojí rychtář. Místnost nebo budova spolku je Baráčnická rychta. Členové jsou sousedé a tetičky a členové výboru jsou podle funkcí nazýváni takto: panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndyk (jednatel), berní (hospodář), slídilové účtu (revizní komise), švandymistr (kulturní referent), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zajišťuje občerstvení) a gratulanti (chodí svým spolučlenům gratulovat k narozeninám). Obec Baráčníků Kněževes vznikla 12. května 2012 přejmenováním z Obce Baráčníků Tuchoměřice z důvodu, že většina členů je z Kněževsi. Sám rychtář, pan Zdeněk Vorlíček, mi prozradil, že jakmile mají kroj, musí si všichni tykat. Kdo to poruší, platí pokutu do spolkové kasičky.

maj1

Baráčníci v Kněževsi se podílejí na organizaci obecních akcí, jako je stavění májky nebo pořádání staročeských plesů či zábav, jejichž součástí bývají i staročeské tance, například Česká beseda. V krojích se účastní slavnostních průvodů, staročeských veselic, kladení věnců k pomníku padlých hrdinů, pořádají pietní akce u různých významných společenských výročí, ale také akcí pořádaných jinými spolky nebo obcí Kněževes, např. účast na vítání občánků. Finančně podporují akce pro děti a stáli u vzniku Naučné stezky Kněževes a okolí. Úzce spolupracují s Župou v Praze i s okolními baráčnickými obcemi. Svojí činností se především snaží o udržení tradic a jejich předávání mladším generacím.

A právě akce, jakou jsou Staročeské Máje, je krásnou a oblíbenou příležitostí, jak se všichni mohou sejít, užít si společné odpoledne, někteří, obzvláště ti starší poté setrvají na večerní zábavě a za dobrého jídla, zpěvu a všeobecného veselí ukončí slavnostní den. Tak to tady chodí každý rok. Nejinak tomu bylo i letos. O sedmé rodině ranní hasiči společně s baráčníky postavili velkou májku před Baráčnickou rychtou, kterou pak hlídali sousedé Bohuslav Zeidler a Karel Maval ml. Ostatní sousedé pak dělali ještě další nezbytné přípravy před příjezdem hostů. Odpoledne se všichni sešli na prostranství a slavnost byla oficiálně zahájena.

maj2

Zahájil ji krátkým proslovem místorychtář Luďěk Černý. V první řadě přivítal vzácné hosty, kteří poctili Kněževes svojí účastí. „Velmi si vážíme, že nás přijeli navštívit soused Kocábek Josef - pantatínek z baráčnické Veleobce a III. župy a zároveň i rychtář Obce Baráčníků Hradčany, soused Čermák Antonín – místorychtář III. župy a rychtář Obce Baráčníků Středokluky a také zástupce baráčníků z Hostouně.“ Přítomni byli i zástupci OÚ Kněževes se samotným panem starostou obce – Stanislavem Kettnerem. O živou muziku se pro poslech i do průvodu postarala kapela Jaromíra Hory, ale ještě než se průvod rozešel obcí, vystoupila se svým programem taneční skupina BESEDA z Prahy. Ta zatančila tanec z doby národního obrození „Česká beseda“. Zvukovou techniku při vystoupení zajistili Ladislav Kašpar a Jan Drábek, kteří si také zaslouží poděkování. Úplný závěr proslovu patřil poděkování všem, kteří pomohli při organizování Májí, hlavně místním spolkům, mezi které patří Sbor dobrovolných hasičů, Český svaz žen - Klub Kněževes, Spolek Havlíček, TJ Sokol Kněževes, Český svaz chovatelů drobného zvířectva, Zahrádkáři, Myslivecké sdružení, za obec Kněževes pak Knihovna a Muzeum. V neposlední řadě patřil velký dík OÚ Kněževes za finanční podporu a pochopitelně všem sponzorům.

A potom už začala veselice. Veselý průvod šel obcí a u chalup, kde byly umístěny malé májky, se průvod vždy zastavil. Hospodáři, spíše tedy hospodyňky, připravily bohaté pohoštění a nějakou tu slivovičku, „kecal“ (Milan Ryvola) vyvedl dívky či ženy z domu, následně proběhlo pár tanečků pod májkou, která vévodila průvodu a kterou nesl soused Ondra Botka. Nad vším měl dohled „dráb“ (Petr Matiášek). Během průvodu obcí informoval soused Černý o zajímavostech v obci. U tůně Ouvalky, kterou hlídá vodník Rybička, mluvil o pověsti, jež říká, že ten kdo mu zamává, bude mít během roku hodně štěstí v životě, kdo mu pak zamává v den Vánoc, bude mít štěstí po celý příští rok. U Čermákova rybníka pak informoval o Naučné stezce Kněževes a okolí, vybudovanou obcí Kněževes.

maj4

Jedna zastávka byla také u pomníku padlých v I. a II světové válce, kde byla rychtářem a tetičkou Nikolou Rácovou položena kytice a proběhl pietní akt u příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV., při kterém pronesl soused Černý krátkou pietní řeč.  Za doprovodu hudby byla poražená velká Májka a poté se procesí přemístilo k Baráčnické rychtě, kde se grilovalo a hodovalo. Tento program zajistila tetička Miroslava Procházková a za Spolek Havlíček Libuška Kučerová. Před šestou hodinou se všichni přemístili do Kulturního domu, aby nepropásli začátek Staročeské veselice. I tady vystoupila taneční skupina BESEDA se dvěma vstupy, kdy zatančila country tance. Bohaté kolo štěstí měla na starost tetička Čermáková a o pokladnu se starala tetička Jiřinka Šubínová. V rámci Staročeské veselice proběhla vernisáž dvou tetiček – Jaroslavy Sůvové a Marie Novotné, které vystavily ve velkém sále svoje kresby a malby. O výbornou obsluhu restaurace „Kulturní dům“ se postarala rodina Máslových. Jen málokomu se chtělo o půlnoci, kdy dohrála muzika, odejít ke svým domovům.

(Foto: autorka, za asistence souseda Luďka Černého)
Více fotografií najdete zde: http://qenda.rajce.idnes.cz/5.Staroceske_Maje_Knezeves_14.5.2016

( 1 hlas )


 

Hledat

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

VHRSTI chce být dospělý - Finále volné trilogie VHRSTI

vhrsti Chci byt dospely 200Po pěti letech vyšla poslední ze zamýšlené trilogie ilustrátora a spisovatele, který tvoří pod pseudonymem VHRSTI. Jeho malý hrdina Štěpán se nejdřív zbavil strachu ze tmy (Už se nebojím tm...

Divadlo

Divadelní hra „Spoutaný trávou“ zve děti i dospělé na originální loutky i stínohru

Spoutany travou 200Vyprávění nahého mnicha, císaře, generála a slona o životě, smrti i drobném hmyzu. Divadelní odpočinutí od světového chaosu s křehkými kovovými loutkami, zvuky a stíny. Již toto úvodní motto nastiňuje charakter divadelní hry „Spout...

Film

Jak cenzura dohlížela na filmaře i ve „zlatých“ 60. letech

vadi nevadi 200Kdyby nebylo studentských prací, zpravidla disertačních, obhajovaných na vysokých školách, řada důležitých, ba zásadních knih by jednoduše chyběla – mnohá nakladatelství tak vcelku levně získávají odborně kvalitní, a přitom čtenářsky atrakt...