Kultura21.cz

Na světě je spousta míst, která stojí za to navštívit, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevychází. Díky čtenářům, kteří jsou ochotni podělit o své zážitky z cest si o některých místech můžeme alespoň přečíst a trochu se poučit a inspirovat. O poznávacím zájezdu absolvovaném v srpnu 2012 vypráví pan Ing. Jaromír Štrumfa z České Lípy, díky poměrně velkému rozsahu jsme zápisky rozdělili do devíti částí.

Část třetí: Hamburk

Do Hamburku jsme odjeli z Brém ve středu 15.8.2012 v 11,15 hod. Vzdálenost 60 km po dálnici, ale dost pomalu, protože probíhaly letní opravy. Hamburk je svobodné město, kterým, se prohlásil po pádu 3. říše. Formálně je jednou ze 17ti spolkových zemí, má plochu 755 km2, z toho 1/10 činí plocha přístavu. Vzdálenost od volného moře činí 80 km. Návštěvu tohoto města považuji za naplnění jednoho z mých životních snů, jsa celoživotním fandou zeměpisu, dějepisu a politologie. Mám pocit, že zeměpisného maniaka ze mne vykřesal učitel Blahoslav Janko v rybenské škole…

Náš pobyt v tomto městě snů trval 24 hodin, což je žalostně málo, ale přesto jsem za to vděčný… už z principu „uzřít a zemřít..“ Pro Čechy byl největší přístav na Labi a dlouho v celé Evropě, mimořádně významný. Procházel jím, po dlouhá staletí až do 50.let 20. stol. velký podíl zámořského exportu českých výrobků a stejně tak i dovoz četných komodit ze zámoří. Československá republika měla dlouhodobě pronajatou a snad i vlastněnou část přístavních ploch.

Geograficky Hamburk přiléhá ke spolkové zemi Dolní Sasko, podobně jako Brémy, ale od samého počátku své existence si, obrazně řečeno, jede po svém prkně. Byl členem hanzy, což bylo zájmové sdružení měst, hlavně přístavních, která si hlídala cla, obchodní zákonodárství, svobodný obchod, vztahy s panovníky a to tak, aby obchod vzkvétal, protože právě obchod byl zdrojem jejich bohatství. Hamburk byl vždy v hanze „jednička“ co do objemů a velmi často přímo hanzu navenek reprezentoval.

Město vzniklo počátkem 9. století a mělo se čile k světu. V té době vládl římské říši Karel Veliký, který zde v r. 834 založil arcibiskupství. Již tehdy to muselo být významné středisko. Karel Veliký nasadil expansní kurs tj. v jedné ruce meč a v druhé christianizační kříž. První století existence města bylo krušné. Na jedné straně působili proti expanzi pohanští Slované, na druhé straně byli v 9. století tvrdým oříškem rovněž pohanští Vikingové, kteří byli na svých rychlých plavidlech postrachem přímořských měst. Neváhali plout po velkých řekách hluboko do vnitrozemí.

Slované časem podlehli v důsledku své hašteřivosti. Vikingové byli pacifikováni v rámci dánského království. Od 10. století se datuje rozmach Hamburku, který však nebyl jednoduchý. Město sice patřilo k Svaté říši římské , ale mnoho desetiletí tady šéfovali dánští králové. Záleželo na tom jak silný právě byl císař.

Hanza vzala zasvé v roce 1667, tedy 19 roků po Vestfálském míru. Setrvačnost hanzovních zvyklostí nicméně působila dál. Šéfové států velmi často sháněli peníze a ty mívala hanzovní města. Peníze mívala i údělná šlechta, ale „vyrazit“ je z měst bývalo snadnější. K různým dohodám docházelo metodou něco za něco. Smlouvat se městští radní za hanzy naučili mistrně.

Po Velké francouzské revoluci přišly napoleonské války a Korsičan dostal chuť i na Hamburk. Hamburk(ale i na Brémy) odolaly jeho slibům. Když se Hohenzollernovi Vilémovi I. podařilo udělat v roce 1871 ze 70ti států a státečků německou říši (v pořadí druhou), vstoupil do ní i Hamburk. Následoval vznik německé celní unie (1888) a to byl rybník do kterého Hamburk s chutí skočil, protože v něm působil jako příslovečná velká ryba.

Průmyslová revoluce udělala v Německu své divy. Dopravní síť, dopravní technologie, nádraží, přístavy a v Německu specielně vodní kanály, sloužily německému průmyslu. Dopravní systém pomáhal i přepravě zemědělských výrobků. Obchodní expanze byla pro přístavy životodárná

Prohlídka největšího německého přístavu se konala na vyhlídkové lodi, kterým říkají barkasy (pojem pro pamětníky). Hodinová projížďka částí přístavu (za 10 euro na osobu) byla příjemným zážitkem. Přístav je situován na několika labských ramenech. Počasí bylo slunečné a větřík se postaral o občasnou spršku pasažérů. Z otevřené paluby barkase je pěkný pohled na město a jeho dominanty. Přirozeně, že svůj kolorit mají i obrovské přístavní jeřáby., stejně jako nekonečné deponie kontejnerů na pevné zemi, jimiž se současný obchod koná. Na kontejnerech převládá označení CHINA.

Jako nákladní přístav byl Hamburk z 1. místa vytlačen v Evropě nizozemským Rotterdamem a to obrovským rozmachem dopravy ropy. Hamburská přístavní zařízení jsou specializována pro různé druhy zboží, mezi nimiž hrají významnou roli investiční celky. Tím pádem lze vidět jeřábovou techniku, kterou ani nejsem stavu pojmenovat. Jsou tam osvědčené derricky, které vyzývavě trčí k nebi a také zcela kolosální portálové jeřáby, pojíždějící po kolejích. V severním Německu foukají silné větry, které mohou provozovatelům jeřábů pořádně zamotat hlavy.

75 km2 přístavu je rozděleno podélnými rameny Labe a ta jsou zase propojena spojovacími kanály. Za dlouhá staletí byly vybudovány desítky kilometrů přístavních mol a ta jsou stále zdokonalována. Na přelomu 19. a 20. století byly namísto mol vybudovány skladištní budovy, které rovněž vyrostly přímo z vody a to na dubových pilotách. Do těchto skladů se překládalo zboží rovnou z lodí. Budovy o šesti podlažích na mne působily mohutným dojmem. Představují zvláštní druh vodního stavitelství a je to ta pravá hamburská exotika. Skladů je tam tolik, že to nazvali Speicherstadt, dnes už kus nezpochybnitelné historie přístavního města.

Nástup kontejnerové technologie zatlačil sklady do pozadí a proto jsou postupně rekonstruovány na jiné účely a to tak, aby ráz zůstal zachován. Z některých byla vytvořena muzea, některá slouží k účelu námořních škol, turistiky i zábavního průmyslu.

Hamburk je světové město s dvěma miliony obyvatel, kde funguje genius loci. Realizují se zde nápady z celého světa a Hamburčané jsou říznutí světoobčanstvím. Jeden z nejstarších z nich je HELMUT SCHMIDT (1919), bývalý spolkový kancléř, který se „udělal“ osobností, když jako hamburský senátor vnitra zorganizoval přes noc záchranu stovek lidí při katastrofální záplavě v roce 1962. Ti lidé byli odříznuti a na střechách domů čekali na záchranu ze vzduchu. Pomáhaly i vrtulníky britských a amerických okupačních vojsk.

Svobodomyslná atmosféra přístavního velkoměsta přitahuje umělce všeho druhu a také lidí živící se v zábavním průmyslu. Velice vyhlášena je v tomto směru čtvrť St. Pauli, která slyne pověstí sexuálních zábav. V Hamburku získala renomé slavná hudební skupina BEATLES. Teprve když se tito čtyři muzikanti vrátili do Velké Británie z německého přístavu, začali je na rodném ostrově brát na vědomí. Tahle epizoda má v Hamburku extra muzeum, které prý je hodně navštěvované. St. Pauli jsme nenavštívili, protože jsme Hamburkem prolétli za 24 hodin. Naše průvodkyně se vyznačovala důkladností a tak jsme se dověděli mnoho podrobností. Musím se přiznat k tomu, že bych se ještě někdy rád do Hamburku podíval alespoň tak na tři dny. Kupříkladu jsme vůbec nestihli nahlédnout do námořního muzea, které je velkolepé. Také bylo vybudováno ve Speicherstadtu. Turistika je stále významnějším zdrojem příjmů.

Největší město na Labi je z hlediska architektonických památek mimořádné. Je sice po Berlíně až druhé v SRN počtem obyvatel, ale zato je nejbohatší. Závistivci s oblibou předhazují Hamburčanům zálibu v předvádění svého bohatství … My, Hamburk, si to můžeme dovolit !

Tenhle lokální narcismus prý způsobil, že se po válečných hrůzách 1939-45 moc nekoukalo při rekonstrukci na tradici a vyváženost. Nejstaršími památkami jsou přirozeně kostely. Nejstarší z nich je Sv. Petr z roku 1195 a po něm následuje Sv. Jakub. Ze starých kostelů dále zmiňuji Sv. Mikuláše, který nebyl po bombardování v roce 1943 obnoven a udržuje se jako památník válečných hrůz. Věž, která při náletu jakž takž obstála byla po důkladné opravě upravena k vyhlídkovým účelům. Výtah vyveze návštěvníky do výšky 70 m za 2 eura. Nejmladším ze starých kostelů je barokní Sv. Michal, který má věž vysokou 130 m. Je to jedna z hamburských dominant, kterou jsem si vyfotografoval. Fotka je v příloze. Jde o barokní stavbu ze 17. století.

Nejpyšnější jsou Hamburčané na svoji radnici, která také byla za 2. světové války zničena. Je to úžasně honosná budova, jejíž pohlednice v kopii je součástí této zprávy. Prý je to komplex větší než Buckinghamský palác v Londýně. Hamburčané to zdůrazňují, protože prý britské královské letectvo (RAF) mělo na systematickém ničení konkurenta největší podíl. Mezi válkami totiž o prvenství v Evropě soutěžily hamburský a londýnský přístav.

Obchodní domy v komplexu Europa passage byly postaveny v historickém centru a kouzlo starého města je tatam. Nicméně na širokoúhlých snímcích poskytují zajímavé pohledy. Světový přístav si nelze představit bez mohutného rejdařství. To je situováno ve středu města v desetipatrové budově. Neopominutelnou architektonickou památkou je zde Chilský dům, který postavil hamburský podnikatel, jenž zbohatl na obchodu s chilským ledkem. Je to expresionistická stavba a má charakter uměleckého muzea a tvar zaoceánského plavidla.

Hamburkem neprotéká jen Labe, ale také řeka Alster, která je sice podstatně menší, ale velmi výrazně ovlivnila tvář přístavního velkoměsta. Jejím přehrazením vzniklo jezero Alster, které velmi přispívá prostředí a pohodlí obyvatel. Podél jednoho z ramen Alsteru probíhá velmi prestižní městská promenáda. Sportovní lodi a plachetnice podporují oddychové aktivity.

Ještě musím zmínit gigantickou sochu německého kancléře Otto von Bismarcka , která je umístěna v městském parku poblíž středu města.

Příště: Lübeck

Zdroj foto: internet