Kultura21.cz

Taky vám po přečtení názvu článku zní známá píseň Franta Sinatry? Mně každopádně ano. V době, kdy můžeme cestovat akorát tak prstem po mapě, může být útěchou vzpomínka na minulé cesty a prohlížení fotek a alespoň takto se přenést někam nikam. A to je i můj případ. Prostřednictvím našeho webu vás přenesu do zářijového New Yorku.

Provedu vás podle programu jednotlivých dnů, přesně tak, jak jsem cestu zažila já se svou spolucestující Gabkou. Popravdě jsme se původně domlouvaly na cestě do Barcelony. No a jak se z toho stal New York, to se neptejte. Ale otevření přímé linky Praha - New York asi dost pomohlo. Další pravdou je, že pro mě Spojené státy americké nebyly nikdy nějakým zvláštním lákadlem. Ale když se naskytne příležitost, je třeba ji vzít za pačesy.

Jedno z nesčetných newyorských graffitti

Devět hodin letu

Přímé letecké spojení trvá přibližně devět hodin letu. Konečně jsem si prohlédla Terminál 1 na Letišti Václava Havla. Veškeré procedury probíhaly poměrně rychle. Čeští zaměstnanci letecké společnosti Delta nám položili několik otázek, ne nepodobných těm, na které se ptali na hranicích po příletu do Ameriky.

Brooklynský a Manhattanský most o půl sedmé ráno

Let utekl vlastně rychle, neustále jste zásobování jídlem a pitím, zábava na obrazovkách před vámi je standard a pohodlné deky a polštářky, když se chcete prospat, jsou také k dispozici. Pokud do země jedete poprvé jako já, musíte si před cestou vyřídit vízum, například ESTA. Po příletu vás rozdělí do skupin podle typu víz, ale i podle toho, zda jste přicestovali do země poprvé nebo už opakovaně. Pokud poprvé, můžete si před kontrolou postát v hadu klidně tři hodiny a více. Pak vám dají pár otázek – proč jste přiletěli, co tam hodláte dělat, zda vás někdo požádal něco převézt, ale třeba i to, co máte v tašce. Pak americké vládě ještě věnujete otisky svých prstů a je to. Je zvláštní, že má mateřská země má otisk pouze jeden – z pasu s biometrickými údaji (bez kterého se do USA nedostanete).

Z East Village

Cesta do dočasného domova v Brooklynu

Z letiště JFK, kam jsme doletěly my, jsme se dostaly do města nejdříve speciálním vlakem Airtrain (jedna cesta stojí 5 dolarů, je třeba si zakoupit metro card, na kterou potřebnou částku vložíte). A pak už podle toho, kde jste ubytováni. Náš dočasný domov byl Brooklynu blízko metra Franklin Avenue, takže jsme nastoupily na metro směr Brooklyn. Značení newyorského metra je dost nepřehledné, a pokud nevíte, jakým směrem se vydat, můžete se snadno ztratit. Tak jednoduché a jasné označení jako využívá třeba metro v Praze nebo Barceloně nečekejte. Dozvíte se jen směry, což pro nováčky ve městě není úplně ideální. Některé vlaky mají alespoň uvnitř elektronickou tabuli, ze které se dozvíte, jaké jsou zastávky na trase, bohužel některé vozy jsou starší a zastávky hlásí strojvedoucí. A ne, nejde jim obvykle rozumět. A protože jsme přicestovaly až večer, první den jsme už další dobrodružství nepodnikaly.

Známý pohled pro diváky seriálu Will a Grace

Jet lag

Dobrodružství začalo hned další den v půl sedmé ráno. Ne, že bychom byly tak nedočkavé, ale jet lag bezpečně zafungoval a budily jsme se už od pěti rána. I tak bylo v tuto hodinu metro plné lidí, kteří cestovali do práce. Některé menší kavárny a jídelny už také byly otevřené, ale ulice byly ještě celkem prázdné. Šly jsme omrknout jednu z dominant města - Brooklynský most. Zatím jen tak z dálky, od přístavu. Pak jsme se vydaly na Union Square, které určitě také znáte z různých filmů a seriálů. Je tam krásný secesní vchod do metra. A kousek od něj fascinující úzká stavba trojúhelníkového půdorysu Flatiron (Žehlička). Okolo jsou parky, menší farmářský trh. Parky jsou plné roztomilých veverek, které se tváří dost nebojácně a nemají větší problém se přiblížit k lidem. Ale odvahu si veverku pohladit jsem v sobě nenašla.

Flatiron

První výprava

Sobotu jsme vyčlenily procházce po známých čtvrtích okolo Broadwaye a Páté Avenue. Prošly jsme East Village. A to „east“ z názvu může být opravdu cokoliv spojené s východem - ať už tam najdete ukrajinské restaurace, hned vedle může být třeba indická. Brzo dopoledne tam byly ulice dost vylidněné. Našly jsme tam také obrovská a působivá graffitti. Reprodukce některých z nich se dokonce dostávají na pohledy. Fascinující je, že domy v New Yorku opravdu mají v podstatě vždycky požární schodiště, ať už je známe z kultovního filmu Pretty Woman nebo z bláznivé scénky Přátel. Na East Village navazuje Little Italy, což si nemůžete splést. Nejen výzdoba v barvách italské vlajky, ale i všudypřítomní hluční Italové, kteří vás zvou do maličkých restaurací. Najdete zde i budovu, která je známá z předělových scén seriálu Will a Grace. Na Little Italy zase navazuje China Town. No, je to jedno ze tří míst v New Yorku, které bych už nemusela znovu navštívit. Neustále vám někdo nutí své zboží - hodiny, kabelky, tahají vás za ruce a to je dost otravné a nepříjemné.

China Town

Náš první den nakonec po druhé odpoledne přerušil šílený slejvák. Bohužel naše počasí ovlivnil hurikán z Floridy a až do druhého dne ráno déšť nepřestal. Nicméně díky velmi brzkému vstávání jsme stihly náš plán na jedničku i v takto zkráceném čase.

Little Italy

Foto: autorka