Nová expozice gotického paláce na hradě a zámku v Jindřichově Hradci představuje rytířskou kulturu středověku

Tisk

jh 200Hrad a zámek v Jindřichově Hradci oživil svou slavnou středověkou historii, aby návštěvníkům v rámci druhé prohlídkové trasy představil novou expozici Následovníci sv. Jiří. Unikátní soubor nástěnných maleb zobrazující téma svatojiřské legendy zachovaný v prostorách gotického paláce je veřejnosti prezentován nejen ve své autentické podobě, ale také prostřednictvím animovaného filmu. Expozice přibližuje rytířský způsob života majitelů jindřichohradeckého hradu, poukazuje na jejich celoevropské společenské kontakty a kromě jiného vystavuje dvě ojedinělé středověké sakrální památky – gotickou deskovou malbu Madony z Jindřichova Hradce a dosud neprezentovanou opukovou sochu Piety z Lodhéřova. Expozice byla vytvořena jako součást projektu Národního památkového ústavu Lucemburský rok a pro veřejnost se otevře v sobotu 13. srpna 2016.

Expozice Následovníci sv. Jiří oživuje místnosti starého gotického, zčásti ještě románského paláce, dobudovaného v první polovině 14. století Oldřichem III. z Hradce. „Středobodem je komnata s nástěnnými malbami zobrazujícími legendu o sv. Jiří, patronu rytířů. Svatojiřská legenda ve vstupní síni Oldřichova hradu je jedním z nejrozsáhlejších cyklů svatojiřských legend v celoevropském kontextu,“ vyzdvihuje klíčový artefakt nově instalované trasy její kurátor a kastelán Jan Mikeš, a dodává, že „jej tvoří pásmo více než padesáti scén z legendy o sv. Jiří, křesťanském rytíři, vítězícím nad krutými pohany.“

V nové expozici získá legenda díky osvětlení a dalším úpravám středověkého sálu, například vitrážím v oknech, znovu atmosféru, jakou měla v době, kdy se v sále scházel k rokováním výkvět české šlechty. Erby zúčastněných rodů jsou vymalovány pod scénami legendy.

Životní příběh sv. Jiří je na jindřichohradeckých malbách zobrazen ve scénách připomínajících svou dějovostí jakýsi středověký komiks. „Tak se zrodil nápad zfilmovat jej v podobě animovaného filmu, který je návštěvníkům promítán v jedné ze dvou místností nové vstupní expozice,“popisuje netradiční způsob prezentace nástěnných maleb a zároveň velké lákadlo kastelán Jan Mikeš. Animace byla vytvořena kombinací moderní digitální a klasické ploškové animace animátorkou Irenou Brunnhoferovou a studenty ateliéru animace VŠUP pod vedením Zuzany Bukovinské.

Příběh sv. Jiří na jindřichohradeckých malbách
Malby zachycují soupeření Jiřího s pohanským králem Dacianem. Jiří, který zachrání před drakem pohanskou princeznu a přivede na křesťanskou víru nejmocnějšího mága Athanasia tím, že bez následků vypije pohár s jedem, je zatvrzelým králem Dacianem, odpůrcem křesťanů, zabit a rozsekán na kusy. Božím zázrakem je vzkříšen, sám pak křísí mrtvé a přesvědčuje zástupy, aby přijaly křest. Dacián jej znovu nechá stít, nicméně Jiří zemře až napotřetí, spolu s pokřtěnou královou manželkou. Daciana a jeho pochopy pak spálí za trest plameny z nebes.

Výjevy legendy koncipoval v Jindřichově Hradci s největší pravděpodobností jeden z příslušníků zdejší komendy Řádu německých rytířů na objednávku Oldřicha III. z Hradce. Ideově souvisí jejich poselství s křížovými výpravami do Prus a Litvy, tehdejších posledních pohanských zemí Evropy, kterých se opakovaně účastnil i Jan Lucemburský. Výmalby byly v následujících staletích přemalovány a objevil je až v roce 1838 nadšený milovník historie hrabě Karel Evžen Černín.

Další významné exponáty k vidění

Snahou nové expozice je seznámit návštěvníky s historií rodu pánů z Hradce, jejich sídlem a tamním životem v době od 13. století až po největší slávu ve druhé polovině 15. století. „Jindřichohradecké sídlo pánů z Hradce tvořilo díky přeshraničním společenským i rodinným kontaktům svých majitelů kulturní most, jímž mezi českou šlechtu pronikal rytířský způsob života i myšlení. Nikoli náhodou byl také jeden z nejstarších úryvků slavného rytířského eposu Alexandreida, uložený dnes v Národním muzeu, nalezen právě v Jindřichově Hradci,“ zmiňuje jeden z dalších významných exponátů kastelán Mikeš.

jh3

Dobu největší slávy hradu ve druhé polovině 15. století symbolizuje jeho vystavený model. Zcela poprvé budou ve větší šíři prezentovány archeologické nálezy z mnohaletého průzkumu zesnulého kastelologa a archeologa profesora Tomáše Durdíka. „Největší pozornost strhávají dosud neznámé a zcela ojedinělé gotické figurální kachle ze 14. – 15. století. Zájemci uvidí také předměty denní potřeby, militárie, ale i součásti oděvů. Veškeré nálezy byly unikátně dochované a zakonzervované v bývalé hradní cisterně,“ vyjmenovává přední odborník na středověkou historii Jindřichova Hradce Luděk Jirásko z Akademie věd ČR.

jh1

Samostatnou část expozice zaujímají dvě nesmírně vzácná sakrální umělecká díla, která jsou k vidění v bývalé sakristii. Jednou z nich je gotický deskový obraz Madony z Jindřichova Hradce, pocházející z doby kolem roku 1460. Návštěvníci jej uvidí již zrestaurovaný díky finanční podpoře Ministerstva kultury.
Druhou velmi cennou památkou je opuková plastika Piety z Lodhéřova z 80. let 14. století, která je pro veřejnost dosud neznámá a vystavena bude díky spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým. „Je jednou z několika málo dochovaných opukových soch vyrobených v parléřovské huti v Praze, které byly pro svou formální dokonalost a preciznost zpracování známy a oblíbeny po celé Evropě, kam se exportovaly jako tzv. Smutný obraz z Prahy,“ upozorňuje na mimořádnou hodnotu díla kastelán Jan Mikeš. Původně byla socha objednána Jindřichem z Hradce pro oltář Božího Těla v hlavním hradeckém chrámu Nanebevzetí Panny Marie. „Socha bude výjimečně vystavena ještě před restaurováním, po konci návštěvnické sezony bude nově analyzována a restaurována. Návštěvníci tak uvidí jak původní stav, tak budou moci sledovat průběh příprav, průzkumů a následného restaurování,“ doplňuje kastelán Mikeš.  

jh2

Oba exponáty doprovází panelová výstava o jejich historii a technologii výroby.

Kromě zmíněných exponátů je pozornost věnována i jednotlivým členům rodu pánů z Hradce, Menhartovi z Hradce, Oldřichovi IV. z Hradce, ale především Jindřichovi II. z Hradce, jehož osudy jsou srovnatelné s životem „krále rytíře“ Jana Lucemburského.  Stejně jako on byl neustále na cestách, a v drobných i větších válkách se svými šlechtickými soupeři. Soupeřil se samotným králem Karlem IV., který jej za skvělé služby při taženích do ciziny odměňoval zástavami měst i statků, aby je kvůli Jindřichově divoké povaze a neustálým půtkám zase vojenskou mocí bral zpět.  Přesto to byl právě Jindřich z Hradce, který Karlovi při jízdě do Říma za císařskou korunou zachránil život při pokusu o vraždu v Pise. Jindřichova manželka Markéta z Hardegu po smrti manžela vstoupila do řádu klarisek, ale ve svém bělostném hábitu nadále přijížděla na Jindřichův Hradec, aby hostila chudé sladkou kaší. Založila tak pověst o dobré Bílé paní. Teprve Bohuslav Balbín v 17. století spojil starou legendu s Perchtou z Rožmberka.

Kurátorem expozice je kastelán zámku Jan Mikeš, architektem výstavy Martin Hrdina, a odbornými garanty Luděk Jirásko z Akademie věd ČR a Michal Konečný z NPÚ.

Další informace naleznete na webových stránkách www.npu.cz nebo https://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/cs/nasledovnici-sv.-jiri.

Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích je jedním ze čtyř pracovišť zabývajících se správou objektů v péči Národního památkového ústavu. NPÚ je největší příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR a z pověření státu spravuje a veřejnosti zpřístupňuje více než sto nemovitých památek. V rámci zpřístupněných objektů pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky. Z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je sedm zapsáno v Seznamu světového dědictví UNESCO. NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích se stará o 30 památkových areálů na území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Má na starosti hrady a zámky Červená Lhota, Český Krumlov, Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec, Kratochvíle, Landštejn, Nové Hrady, Rožmberk,Třeboň s hrobkou Domanín,Vimperk, Zvíkov, Červené Poříčí, Gutštejn, Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Přimda, Rabí, Švihov, Velhartice, Jaroměřice nad Rokytnou, Lipnice, Náměšť nad Oslavou a Telč, klášterní areály Kladruby, Plasy a Zlatá Koruna i památky lidové architektury (usedlost U Matoušů Plzeň-Bolevec). Další informace najdete na www.npu.cz.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Zobrazit další články autora >>>