Pozdrav ze slunných Helsinek – část druhá

Pozdrav ze slunných Helsinek – část druhá

Tisk

hel5 200Katedrála Tuomiokirkko na Senátním náměstí je středobodem města, které nelze minout ani přehlédnout. Když se řekne Helsinky – tato monumentální stavba se objeví v mysli každého, kdo už město navštívil. Vedou k ní obrovské schody, které využívají místní, ale i turisti k odpočinku a poklidnému rozjímání. Nedaleko narazíte ještě na Uspenskou katedrálu (nebo také Chrám věčného spánku Panny Marie), která se tyčí na kopci a shlíží na město. A i přesto, že jsou všude nápisy, aby nikdo nelezl na skálu okolo, narazili jsme na Helsinčany, kteří i zde polehávali, posedávali na dekách a užívali si květnového slunce.

 

Katedrála na Senátním náměstí

hel5

Náměstí Kauppatori najdete na konci Esplanadi a můžete z něj odplout na poznávací plavby nebo si projít stánky s občerstvením nebo jiným zbožím – laponské rukodělné výrobky, trička, tašky, hrnečky pro turisty nebo snové náušnice – a pozor, i ve stáncích u vody (tedy asi ne stoprocentně u všech) můžete platit kartou. Překvapením bylo, když stánky s ovocem nabízely čerstvé jahody, třešně nebo borůvky. U rychlého občerstvení ochutnáte třeba grilovaného lososa, a pokud si troufáte, nabízejí i sobí maso.
Temppeliaukio Kirkko nebo také Rock Church patří mezi další vyhlášené „atrakce“. Kostel je vytesán do skály a má netradiční kulatý půdorys. Netyčí se do výšky, jak je zvykem, ale na atmosféře to neubírá. Otevřeno bývá mezi desátou dopoledne a pátou odpoledne a první skupina je obrovská, takže pokud budete mít na výběr, komornější prostředí na vás čeká až později během dne.

Interiér Temppeliaukio Kirkko

hel6

Památník věnovaný Jeanovi Sibeliovi, hudebnímu skladateli tvořícímu ve dvacátém století, je umístěn v Sibeliově parku. Památník připomíná varhany a v jeho blízkosti se nachází i Sibeliova busta. O pár kroků dále si můžete sednout k moři a užívat si klidného relaxu.

Detail Sibeliova památníku

hel7

Z muzeí, která bych mohla z vlastní zkušenosti doporučit, je například Národní finské muzeum, galerie Ateneum, Muzeum designu nebo Umělecké muzeum Amose Andersona. To se nachází na Yrjönkatu, která je zajímavá tím, že se táhne netypicky přes tři odbočky – takže až narazíte na její začátek na křižovatce s Lönnrotinkatu a myslíte si, že muzeum je zřejmě na neviditelném místě, tak prostě ještě párkrát zahněte. V tomto muzeu máte také jedinečnou možnost navštívit osobní kapli Andersona. Zajímavým počinem tohoto muzea byla také zvláštní výstava propojená s detektivním příběhem.
Pokud jste milovníci obrazů, určitě zajděte do Atenea, kde vás ohromí finské umění. Mě osobně překvapilo, jak většina vystavených obrazů hraje teplými barvami, jak finští malíři ve svých obrazech používají růžovou, fialovou a žlutou, jako například Magnus Enckell a jeho současníci.

Jeden z obrazů Magnuse Enckella

hel8

Muzeum architektury bych doporučila asi jen opravdu nadšencům. Dvě nevelké místnosti s několika modely není asi to, co by vás doopravdy nadchlo. Do galerie moderního umění Kiasma jsem nakonec nestihla zajít, ale už jen budova je uměleckým zážitkem. Naproti narazíte na helsinské hudební centrum a za ním se dostanete k Finlandia Hall a samozřejmě dalšímu parku s jezerem.

Uspenská katedrála

hel3

Výlet bez jídla? To by bylo skoro za trest. V Helsinkách najdete spoustu laponských restaurací, kde můžete ochutnat třeba sobí maso (to si můžete dát i ve stáncích na Kauppatori), ale jistě se na jídelníčcích najdou i jiné netradiční pochutiny. Pokud dáváte přednost indické nebo mexické kuchyni, najdete je i zde na severu. Nemusíte se bát ani toho, že byste přišli o pizzu nebo burger. Akorát návštěvu restaurace Vltava v těsné blízkosti hlavního nádraží jsem odložila na příště. Na chuť za mě doporučuji čokoládu se salmiakki od tradiční finské firmy Fazer (ano, ta, co vyrábí Geishu). Nebo další tradiční záležitost, tentokrát původem z Karélie – kaarjalanpiirakka – oválný košíček z žitného těsta naplněný rýži a nahoře může být pokrytý sýrem nebo míchanými vejci, popřípadě zkuste plněný žitný chléb. Věřte tomu, že je toho ale daleko více, co se dá ochutnat.

Relax u Sibeliova parku

hel9

Helsinky, stejně jako Stockholm, jsou krásné, čisté, udržované město, kde narazíte na turisty, ale přesto není nikde přeplněno. Při plánování pečlivě zkoumejte, zda je otevřeno v době vašeho příjezdu (na začátku května je pár atrakcí ještě uzavřených, a tak jsem nemohla dovnitř ponorky, fňuk!).
I když jsem na město měla čtyři dny, nestihla jsem zdaleka všechno a doufám, že se co nejdříve vrátím, protože Helsinky na mě působily opravdu velmi přátelsky, jako bych tam odjakživa patřila. Pokud chcete relax, ale exotické země vás moc neberou, zkuste Finsko!

{youtube}ZXVU3Lbgt9Y{/youtube}

Foto: autorka


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Blanka Kovaříková: „Těžko odpouštím těm, kteří se dopouštějí křivd a podvodů…“

blanka kovarikova foto zdenek kovarikŘečeno s mírnou nadsázkou - novinářka a spisovatelka Blanka Kovaříková ráda zkoumá životy lidí z černobílých fotografií a filmů. Literatura faktu v jejím podání rozhodně není „suchá“, sa...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...


Literatura

Kniha Houby aneb Co o nich potřebují zvídavé děti vědět

houby 200Nejen pro mladé čtenáře vyšla v červnu v nakladatelství Pikola poutavá a hravě barevná kniha Liliany Fabisińské plná ilustrací Asie Gwis s názvem Houby, s lákavým podtitulem Podivuhodné skutečnosti ze života hub, o kterých jste neměli tušení.

...

Divadlo

Divadelní Flora odstartovala ve velkém

altOd čtvrtečního večera probíhá v Olomouci jeden z největších českých divadelních festivalů, Divadelní Flora. Její 16. ročník přibližuje festivalovým návštěvníkům tvorbu režiséra Jana Mikuláška, v unikátní retrospektivě se loučí s p...

Film

Frankenweenie - Domácí mazlíček: Když vědu neděláme s láskou

Frankenweenie-plakat-200Film z produkce Walt Disney Pictures s prapodivným názvem Frankenweenie - Domácí mazlíček je animovaným příběhem chlapce Viktora a jeho psa Sparkyho. Když Viktor nečekaně přijde o svéh...