Město Ústí nad Labem má v těsné blízkosti svého centra dvě rarity. Tou první je doposud fungující kamenolom, tou druhou, daleko příjemnější, je lesopark. Vznikl v místech, kde se ve středověku těžilo stříbro, a bývalo to bohaté naleziště. Město totiž čas od času, podle svých finančních možností, dávalo do zástavy svou poddanskou obec Stříbrníky, aby jí zase vykoupilo zpět.
Nejstarší záznamy o těžbě stříbra jsou od roku 1438, na území existovala i tzv. dědičná štola sloužící k odvodňování šachet a jam. V posledním doposud nalezeném dokladu z roku 1491 město propůjčuje stříbrný důl Bartoloměji Čapkovi. Pozůstatky po štolách jsou patrné i dnes, zejména při slabém poprašku sněhu v místech zaniklých štol země „dýchá“. Z těch dob vznikl úzký a hluboký terénní zářez na mariánském vrchu s několika roklemi a převažujícími třetihorními horninami. Terén je rozdělen Stříbrnickým potokem.
V 80. letech 19. století si toto místo oblíbila paní Bertha a protože její manžel byl významný a bohatý ředitel Spolku pro chemickou a hutní výrobu, byla její myšlenka k vybudování přírodního parku podpořena i náležitě vysokým peněžním darem. Na její počest bylo údolí nazváno jejím jménem v roce 1899. Vznikly cesty protínající celé území s lavičkami, místy se záhony okrasných květin, ale také umělý vodopád a altán. Údolí se brzy stalo vyhledávaným místem pro procházky a koncerty. Správcem celého areálu se stal Horský spolek, který jej udržoval až do konce II. světové války.
V poválečné době celé údolí postupně chátralo. V polovině 50. let se údržby ujali tzv. Podskaláci, jejichž domy bývaly pod Mariánskou skálou. V roce 1959 se areál slavnostně otevřel pod názvem Skalní údolí a pořádaly se tam různé akce. Menších úprav se údolí dočkalo v 70. letech, ale většinou se stávalo smetištěm. V roce 2003 byl lesopark úplně upraven a obnoven i s původním názvem Bertino údolí a stal se opět přírodním klenotem. Stromy v celém údolí jsou různého stáří od majestátních různých druhů dubů, buků, jasanů přes břízy, akáty až po křoviny. Na úbočích se vyskytují různé bylinky od bršlic kozích noh, považovaných za plevel, přes kuklíka až po vlaštovičník. Zastoupeny jsou i živočišné druhy, brouky a motýly počínaje, přes obojživelníky až po savce.
Je velmi smutné, když člověk si přírody i práce jiných neváží a dále toto údolí považuje za své smetiště. Jinak by tam v dubnu letošního roku nemohli dobrovolníci vysbírat 1,5 tuny odpadu, pneumatiky, plasty, plechovky, sklo až po lepenku a rozřezané kabely. Pro obyvatele to není dobrá vizitka.
Do Bertina údolí se dostanete u první esovité zatáčky za garážemi v Důlcích a podél Stříbrnického potoka nahoru do Stříbrníků a přes sídliště v Doběticích lesem až na Erbenovu vyhlídku.
Pramen : Bertino údolí
Foto : Ústecký deník, Venušanka
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Najlepšie sa nám hra doma. Máme tam svojich skalných poslucháčov, ktorí chodia na naše koncerty úplne od začiatku. Nemôžeme sa sťažovať ani na Bratislavu. Ľudia sú tu tiež úplne super,“ aj to sú slová 
Když Major Thorkildsen náhle zemře, zůstanou jeho věrný psí společník Tassen a ovdovělá paní Thorkildsenová sami. Se svou ztrátou se vyrovnávají různými způsoby – paní Thorkildsenová utápí ...
Městské divadlo Zlín na začátku své 73. sezóny přišlo s komedií polského autora Andrzeje Saramonowicze Testosteron, která má velké ambice stát se velmi oblíbeným titulem.
Film Noční běžec (2015) je novodobá klasika v žánru gangsterských filmů, životě v undergroundu, mimo zákon a pravidla společnosti. Ti špatní a sympaťáci jsou zde a zápletka filmu je tak zajímavá, že se vyplatí podívat na něj i vícekrát.