Židovské muzeum v Praze ukončilo stavební a restaurátorské práce v Maiselově synagoze, jedné z dominant pražského židovského města. V synagoze je nyní nová stálá expozice a auditorium pro programy komornějšího rázu. Expozice otevřená začátkem července přibližuje život židovských obcí v českých zemích a jejich vztah k okolní společnosti. Je rozdělena do osmi tematických celků rozmístěných po obvodu synagogy.
Úvodní témata mapují židovské osídlení v českých zemích, postavení Židů ve středověké a raně novověké společnosti a tradiční židovské vzdělanosti.
Centrální prostor synagogy je věnován renesančnímu zlatému věku pražských Židů; zvláště mecenáši a staviteli synagogy Mordechaji Maiselovi a legendě o Golemovi. Severní boční loď je věnována židovským zvykům a společenskému životu, diskriminaci Židů, protižidovským nepokojům a duchovnímu útlaku. Epilog v západní části prostoru pod galerií na příkladu židovského osvícenství a sílících kontaktů mezi židy a křesťany v osvícenské Praze předznamenává proměnu života českých Židů od konce 18. století. Expozice vystavuje exponáty, které většinou pocházejí ze sbírek Židovského muzea v Praze.
Za druhé světové války Maiselova synagoga sloužila jako skladiště židovského konfiskátu. Po skončení války byla předána do správy Židovského muzea a sloužila jako depozitář až do otevření expozice věnované synagogálnímu stříbru v roce 1965. Poslední, částečná rekonstrukce objektu, proběhla v první polovině 90. let 20. století v souvislosti s přípravou první stálé expozice o dějinách Židů v českých zemích od počátků osídlení do konce 18. století.
Náročné revitalizaci této významné kulturní památky předcházela dvouletá projekční příprava. Vedle sanačních a restaurátorských prací si muzejní expozice vyžádala vybudování nového technologického a návštěvnického zázemí, včetně bezbariérového přístupu. Pro veřejnost byl objekt uzavřen v dubnu 2014. Na rekonstrukci se podílely stovky odborníků nejrůznějších profesí. Stavební práce byly dokončeny a budova byla zkolaudována v dubnu 2015. Výsledná vnitřní barevná výzdoba je v kontrastu s předchozí bílou výmalbou a interiér synagogy nyní návštěvníkům přibližuje její někdejší podobu před 110 lety.
Maiselova synagoga byla postavena v na sklonku 16. století na základě privilegia císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Roku 1689 synagoga při požáru ghetta vyhořela; následně byla několikrát přestavěna. Do současné novogotické podoby byla obnovena podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893-1905. Její dnešní podoba pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy byla během asanace židovského města novogoticky upravena.
Návštěvníci synagogy se mohou těšit na audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy.
Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností. Díky možnosti proměnit výstavní prostory i v auditorium se synagoga ve večerních hodinách stane místem pro komorní umělecká vystoupení: hudební, recitační, či divadlo jednoho herce.
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Vždycky jsem ráda objevovala nové věci a místa, kreslila a malovala, četla a vše si zapisovala, učila se jazyky, kutila, vařila,“ přiznává Lucie Brejšová, která letos debutovala knihou Město na...
Pro jedny hrdina, vzor a zbožňovaná modla, pro druhé sprosťák, symbol arogance a amatér, který se afektovanými pózami snažil zakrýt nedostatek talentu. Názory na frontmana legendární kapely The Doors Ji...
Když se podíváte do slovníku na význam slova pravda, najdete definici, která říká, že pravda je tvrzení považované za skutečnost. To nám v podstatě dává velký prostor k tomu, co přijímat jako pravdu a dva manželské páry ve francouzské inscenaci toh...
Není pochyb, že noblesní, jemně ironický kreslíř, výtvarník, scenárista a zejména režisér animovaných filmů Jiří Brdečka (1917-1982) se trvale zapsal do dějin české kinematografie. Do diváckého povědomí vstoupil díky nápaditým, parodicky styliz...