Reklama
Banner
Banner

Pouť prehistorického obra se završila v muzeu

Email Tisk

obr200V monumentální celistvosti si konečně mohou návštěvníci prohlédnout zkamenělou schránku obřího prehistorického amonita, kterého vylovili ústečtí muzejníci koncem září ze dna řeky Ohře. Přes měsíc vzácný nález sušili, čistili a slepovali. Nyní ho vystavili coby exponát měsíce společně s dalšími exempláře tohoto druhohorního hlavonožce ze svých sbírek. A připojili také fotopříběh dokumentující náročnou a nezvyklou záchrannou akci.

 

 

Amonit o průměru 70 cm „vylovený“ z vod Ohře u obce Křesín patří k typickým zástupcům druhohorního (jurského a křídového) moře. Jeho příběh tedy započal již před více než 90 miliony let. Vedl aktivní způsob života, v prastarém moři patřil mezi dravce, živil se rybami a drobnými vodními živočichy. Někomu by mohl svým vzhledem připomínat křížence chobotnice a šneka. Typická pro něj totiž je spirálově zavinutá vápnitá schránka, ze které vyčnívalo tělo s chapadly.

„Po odumření se schránka amonita stala součástí mocných jílovitých a vápnitých uloženin původního mořského dna. Po velmi dlouhém období pohřbení těchto sedimentů se z hlubin geologických vrstev dostala již zkamenělá schránka opět na zemský povrch, kde byla nakonec zcela obnažena erozními procesy. Shodou náhod byli letos jedinci tohoto druhohorního hlavonožce objeveni opět pod vodní hladinou, tentokrát však ne mořskou ale říční,“ poznamenala geoložka muzea Zuzana Vařilová.

obr1

 

Dlouhý pobyt na dně řeky dal zkamenělině zabrat. Vodní proud ji zbrousil z jedné strany téměř na poloviční tloušťku. Ulitou pak procházely trhliny vzniklé v kamenném dnu řeky. Muzejníci ji proto vydobyli z křehké opuky říčního dna po kusech. Po převozu do Muzea města Ústí nad Labem se části amonitů nejdříve museli pozvolna vysoušet. V laboratoři je potom konzervátor Jiří Belis odborně očistil od povrchových nečistot (zejména nánosů zelených řas) a sestavil do původního tvaru. Šlo doslova o „chlapskou modelařinu“, neb některé části amonita vážily i po vysušení až 15 kg (celá schránka pak kolem 70 kilogramů). „A to je ten menší z nich... Kolegové muzejníci vylovili ještě jednoho o deset centimetrů většího, ten se však rozpadl ještě na více kusů a jeho restaurování stále probíhá.“ okomentoval aktuální situaci Jiří Belis.

obr2

 

Čerstvé nálezy amonitů o průměru 80 a 70 cm se staly největšími exempláři tohoto dravého mořského hlavonožce v  geologických sbírkách muzea. Jejich novým životem budou teď prezentace a výstavy. Pro další generace návštěvníků i badatelů se stanou dalším z nenahraditelných dokladů dávné historie naší Země. Zásluhu na tom mají i nálezci Eva Vokurková a Jaroslava Vogelová z Křesína, kteří se o svůj objev podělili prostřednictvím ústeckých muzejníků s širokou veřejností.

obr3



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Tajemství umění

Tajemstvi umeni 200Tahle zvoleným rozměrem překvapivě malá knížka vzhledem k tomu, co slibuje na své zadní straně, tj. výběr 80 výjimečných obrazů a soch z celého světa napříč staletími, se snaží určit, proč a čím tato díla tolik uchvacují.

<...

Divadlo

Imaginací a divadlem proti zlu

festival akcent 200Letošní ročník mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT představí pestrý výběr inscenací, které v aktuálním společensko-politickém kontextu zkoumají místa a situace, kde se rodí zlo. Vedle uznávaných světových tvůrc...

Film

Hodný dinosaurus, Špunt a jedno velké dobrodružství

Film Hoddinosaurus 200ný dinosaurus (2015) je bombasticky zpracované animované drama pro děti, kde v jednu chvíli trhají dinosauři na poli kukuřici, aby se vzápětí po řece přiřítila vlna tsunami.

...