Banner

Pouť prehistorického obra se završila v muzeu

Email Tisk

obr200V monumentální celistvosti si konečně mohou návštěvníci prohlédnout zkamenělou schránku obřího prehistorického amonita, kterého vylovili ústečtí muzejníci koncem září ze dna řeky Ohře. Přes měsíc vzácný nález sušili, čistili a slepovali. Nyní ho vystavili coby exponát měsíce společně s dalšími exempláře tohoto druhohorního hlavonožce ze svých sbírek. A připojili také fotopříběh dokumentující náročnou a nezvyklou záchrannou akci.

 

 

Amonit o průměru 70 cm „vylovený“ z vod Ohře u obce Křesín patří k typickým zástupcům druhohorního (jurského a křídového) moře. Jeho příběh tedy započal již před více než 90 miliony let. Vedl aktivní způsob života, v prastarém moři patřil mezi dravce, živil se rybami a drobnými vodními živočichy. Někomu by mohl svým vzhledem připomínat křížence chobotnice a šneka. Typická pro něj totiž je spirálově zavinutá vápnitá schránka, ze které vyčnívalo tělo s chapadly.

„Po odumření se schránka amonita stala součástí mocných jílovitých a vápnitých uloženin původního mořského dna. Po velmi dlouhém období pohřbení těchto sedimentů se z hlubin geologických vrstev dostala již zkamenělá schránka opět na zemský povrch, kde byla nakonec zcela obnažena erozními procesy. Shodou náhod byli letos jedinci tohoto druhohorního hlavonožce objeveni opět pod vodní hladinou, tentokrát však ne mořskou ale říční,“ poznamenala geoložka muzea Zuzana Vařilová.

obr1

 

Dlouhý pobyt na dně řeky dal zkamenělině zabrat. Vodní proud ji zbrousil z jedné strany téměř na poloviční tloušťku. Ulitou pak procházely trhliny vzniklé v kamenném dnu řeky. Muzejníci ji proto vydobyli z křehké opuky říčního dna po kusech. Po převozu do Muzea města Ústí nad Labem se části amonitů nejdříve museli pozvolna vysoušet. V laboratoři je potom konzervátor Jiří Belis odborně očistil od povrchových nečistot (zejména nánosů zelených řas) a sestavil do původního tvaru. Šlo doslova o „chlapskou modelařinu“, neb některé části amonita vážily i po vysušení až 15 kg (celá schránka pak kolem 70 kilogramů). „A to je ten menší z nich... Kolegové muzejníci vylovili ještě jednoho o deset centimetrů většího, ten se však rozpadl ještě na více kusů a jeho restaurování stále probíhá.“ okomentoval aktuální situaci Jiří Belis.

obr2

 

Čerstvé nálezy amonitů o průměru 80 a 70 cm se staly největšími exempláři tohoto dravého mořského hlavonožce v  geologických sbírkách muzea. Jejich novým životem budou teď prezentace a výstavy. Pro další generace návštěvníků i badatelů se stanou dalším z nenahraditelných dokladů dávné historie naší Země. Zásluhu na tom mají i nálezci Eva Vokurková a Jaroslava Vogelová z Křesína, kteří se o svůj objev podělili prostřednictvím ústeckých muzejníků s širokou veřejností.

obr3



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Budu živ tři sta let … Příběhy pacientů

budu ziv trista letÚtlá knížka velmi poutavým způsobem předkládá čtenářům příběhy lidí, kteří prožili a přežili závažné onkologické onemocnění. Příběhy jsou rozmanité, vyprávěné často velmi prostými, syrovými slovy, ale právě proto velmi přitažli...

Divadlo

Tomáš Baťa ožil prostřednictvím Gustava Řezníčka

bata-tomas 200Městské divadlo Zlín nechalo ožít Tomáše Baťu, ševce, podnikatele, starostu, jednoduše velkou osobnost nejen českých dějin. Nesnažilo se o žádnou životopisnou hru ani nudný výklad, šli na to po svém a velmi dobře. Režisér Dodo Gombár a př...

Film

Méďa aneb když plyšáček ožije

Film Meda plakatKdo má rád americké filmy, může se jít podívat na nový americký film Méďa, a jakmile ho zhlédne, nemusí ani přemýšlet, o čem vlastně ten film je. Hlavně, že se zasmál, až padal na opěradlo sedadla před sebou. Naví...