Kříženecký, Švejk, Popelka i masožravá Adéla. Filmy známé i neznámé získají digitalizací nový život

Kříženecký, Švejk, Popelka i masožravá Adéla. Filmy známé i neznámé získají digitalizací nový život

Email Tisk

Dosud největší projekt digitalizace v historii českého filmu spočívající v restaurování deseti filmů z dvou stovek filmů vybraných dvěma komisemi Ministerstva kultury ČR zahajuje od 30. března Národní filmový archiv (NFA). Cenný soubor zahrnuje takové perly jako je ucelená kolekce snímků filmového průkopníka Jana Kříženeckého z přelomu 19. a 20. století, animovaný Špalíček Jiřího Trnky, barevný Švejk z 50. let, pohádka Tři oříšky pro Popelku nebo detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela z let sedmdesátých. Digitalizace všech deseti titulů bude dokončena už v dubnu 2016: od té chvíle budou zrestaurované filmy k dispozici pro uvádění v kinech, v televizi a na filmových festivalech. Část z nich spatří diváci také na DVD a Blu-ray discích.

 

 

 

Digitalizaci provedenou v nejvyšším dosažitelném rozlišení významně podpořily Island, Lichtenštejnsko a Norsko prostřednictvím EHP fondů, které jsou obdobou známějších Norských fondů. Fondy tří zemí Evropského hospodářského prostoru tak na restaurování českých filmů přispívají vůbec poprvé. Projekt za celkem 26,5 milionů korun dofinancovalo Ministerstvo kultury ČR, technicky se na něm podílí sdružení CESNET a své know-how poskytne také Norská národní knihovna.

Filmové skvosty znovu ožijí

„Vybrané filmy znovu uvidíme v jejich původní podobě: ne vylepšené podle momentální módy, ale tak, jak se jimi v biografech bavili a dojímali naši rodiče či prarodiče,“ říká Michal Bregant, ředitel NFA. Ten proces digitalizace přirovnává k odbornému restaurování vzácného malířského plátna. Staré filmy je totiž třeba v archivu nejprve vědecky prozkoumat. Teprve pak je lze digitalizovat: pomocí nejmodernější techniky citlivě odstranit poškození, která přinesl čas, a znovu jim navrátit jejich původní detaily a lesk. Software ale nesmí zároveň setřít dobovou patinu jako je třeba hrubší obrazové zrno nebo lehce rozkmitaný obraz, které jsou pro starší filmy typické a kromě historické autenticity jim dodávají i nezaměnitelné kouzlo.

nfa 1

 

Pokud jde o výběr filmů, podle Michala Breganta jde o průřez nejen dějinami kinematografie, ale i o průřez různými žánry, materiály a technikami, jimiž jsou vybrané snímky natočené. Z dvou set snímků vybraných dvěma komisemi Ministerstva kultury ČR se tak do desítky určené k restaurování dostaly vůbec nejstarší černobílé filmy od Jana Kříženeckého, zachycující mimo jiné unikátní záběry ze života staré Prahy. Zastoupeno je i sociální drama Takový je život Karla Junghanse z konce éry němého filmu a - se zvukem a hudbou už elegantně pracující - film Ze soboty na neděli Gustava Machatého, na jehož vzniku se podílela tehdejší umělecká elita. Restaurování se dočká i půvabný Trnkův Špalíček a barevný snímek Dobrý voják Švejk s Rudolfem Hrušínským natočený na východoněmecký Agfacolor. Restaurování se dočká také širokoúhlý muzikál Starci na chmelu, podobenství Případ pro začínajícího kata a Postava k podpírání režiséra Pavla Juráčka, historické drama Adelheid v režii Františka Vláčila a populární detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela.  A chybět nebude ani oblíbená „vánoční“ pohádka Tři oříšky pro Popelku, kterou podobně jako u nás milují i norští diváci.

Digitalizace Praha-Budapešť

Digitalizace samotná bude teď úkolem laboratoří patřících pod největší maďarské studio Magyar Nemzeti Filmalap, které zvítězily v otevřené mezinárodní soutěži. Renomované maďarské pracoviště zrestaurovalo třeba vzácný němý film Nežádoucí (A tolonc) Mihály Kertésze, který se později - už jako Michael Curtiz – proslavil režií legendárního filmu Casablanca. Tytéž laboratoře nyní dokončují digitalizaci třeba i Starých pověstí českých vynikajícího animátora Jiřího Trnky, které už 26. dubna slavnostně zahájí festival Finále Plzeň.

Potěšilo nás, že maďarští kolegové přijeli do Prahy negativy nejdřív osobně prozkoumat, a také to, že uložené materiály shledali ve velmi dobrém stavu. Jejich obnovu si tak mohou troufnout zvládnout v krátkém čase a zároveň ve vysoké kvalitě,“ říká ředitelka sekce audiovizuálních sbírek NFA Anna Batistová, podle níž mají zachované negativy každého z filmů nevyčíslitelnou historickou i uměleckou hodnotu.

nfa 5

 

Všechny filmové pásy v celkové délce 26 kilometrů pojednou nyní zvláštními zásilkami do Budapešti. Tam poputují hned po doručení na digitalizační pracoviště. Restaurování bude probíhat okénko po okénku: maďarští operátoři jich celkem odkliknou 1 365 000. Díky zapojení sdružení CESNET proběhne část prací formou videokonference. „Postup maďarského restaurátora tak budeme moci sledovat a připomínkovat z Prahy online,“ upřesňuje Anna Batistová z NFA - instituce, kde se o uchovávání filmů systematicky starají už od roku 1943.

Právě správné skladování křehkých, často hořlavých a jinak citlivých materiálů společně s pečlivě zpracovanou dokumentací ke každému filmu způsobily, že se část původně plánovaných prostředků na digitalizaci podařilo ušetřit. A z nich se v NFA rozhodli financovat digitalizaci dalších čtyř titulů. V novém kabátě se tak v nejbližších letech objeví i Bílá nemoc, Krakatit, Poslušně hlásím i kultovní černo-bílá scifi Ikarie XB 1.

nfa 6

 

www.nfa.cz
eea.nfa.cz

Filmy určené k digitálnímu restaurování (do dubna 2016):
Filmy Jana Kříženeckého: 24 krátkometrážních filmů z let 1898-1908
Takový je život (1929), r. Karl Junghans
Ze soboty na neděli (1931), r. Gustav Machatý
Špalíček (1947), r. Jiří Trnka
Dobrý voják Švejk (1956), r. Karel Steklý
Postava k podpírání (1963), r. Pavel Juráček a Jan Schmidt
Starci na chmelu (1964), r. Ladislav Rychman
Případ pro začínajícího kata (1966), r. Pavel Juráček
Adelheid (1969), r. František Vláčil
Tři oříšky pro Popelku (1973), r. Václav Vorlíček
Adéla ještě nevečeřela (1977), r. Oldřich Lipský

Digitální restaurování je nově naplánováno i pro snímky:
Bílá nemoc (1937), r. Hugo Haas
Krakatit (1948), r. Otakar Vávra
Poslušně hlásím (1958), r. Karel Steklý
Ikarie XB 1 (1963), r. Jindřich Polák

Filmy Jana Kříženeckého: 24 krátkometrážních filmů z let 1898-1908
Díky Kříženeckému se Čechy staly šestou zemí na světě, kde se začalo s filmováním. Architekt a fotograf Jan Kříženecký nasnímal své pohyblivé obrazy na Výstavě architektury a inženýrství v Praze roku 1898. Na krátkých skečích, z nichž nejznámější jsou Výstavní párkař a lepič plakátů, Smích a pláč a Dostaveníčko ve mlýnici, spolupracoval s tehdy oblíbeným hercem, kabaretiérem a písničkářem Josefem Švábem-Malostranským. V dalších letech Kříženecký natočil víc než dvacet dokumentárních filmů, které podávají cenné svědectví o životě v Praze a dalších městech na začátku minulého století.

Takový je život (1929)
Autorský snímek německého režiséra Carla Junghanse líčí tragický osud stárnoucí pradleny, utiskované prostopášným manželem, násilníkem a alkoholikem. Do role pradleny obsadil režisér Věru Baranovskou, známou z ruského avantgardního filmu Matka. V úloze manžela vystoupil Theodor Pištěk, který se chtěl vymanit ze škatulky komediálních lidových typů a Junghansův umělecky ambiciózní film zároveň produkoval. „Junghans spojil poznatky a zkušenosti z nejlepších ruských a jiných filmů k vytvoření mnoha fotogenických krás…. Dovedl scény zmontovat tak, aby divák se nemohl vyprostit z přívalu dojmů,“ obdivně psaly v roce 1930 Lidové noviny. Snímek sice v době svého vzniku prohrál nerovný boj s nástupem zvukového filmu, ale koncem 50. let se coby významné dílo evropské němé kinematografie dočkal obnovené premiéry.

nfa 8

 


Ze soboty na neděli (1931)
První zvukový film Gustava Machatého vypráví o dvou stenotypistkách, hledajících v sobotu večer únik z celotýdenní pracovní rutiny. Na jeho vzniku spolupracoval výkvět umělecké avantgardy: námět dodal básník Vítězslav Nezval, hudbu složil Jaroslav Ježek, architektem byl Alexandr Hackenschmied. Bravurně natočený film teď i díky digitalizaci konečně vystoupí ze stínu režisérových známějších filmů, zejména němého Erotikonu a světově proslulé Extáze.


Špalíček (1947)
První celovečerní loutkový film režiséra a animátora Jiřího Trnky, který se prosadil i jako malíř, grafik, ilustrátor, sochař a spisovatel. Snímek vytvořený pracnou ruční animací „okénko po okénku“ vychází z knihy Mikoláše Alše „Špalíček národních písní a říkadel“. Film získal mnoho cen, včetně Zlaté medaile za nejlepší loutkový film na MFF v Benátkách v roce 1948.


Dobrý voják Švejk (1956)
Nejznámější filmová adaptace satirického románu Jaroslava Haška dodnes pobaví svým břitkým humorem. Film inspirovaly knižní ilustrace Josefa Lady a zdobí ho plejáda nejlepších českých herců v čele s Rudolfem Hrušínským v roli hrdiny, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí.


Starci na chmelu (1964)
Dosud nepřekonaný český filmový muzikál režiséra Ladislava Rychmana z prostředí chmelové brigády vypráví o první lásce, která se musí prosadit navzdory nepochopení spolužáků i vychovatelů. Film natočený po vzoru světových muzikálů odráží svobodomyslnou atmosféru 60. let a do kin na něj přišly dnes neuvěřitelné tři miliony diváků. Hudební a taneční čísla vynikla i díky použití širokoúhlého anamorfotického formátu se čtyřkanálovým magnetickým záznamem zvuku.

Postava k podpírání (1963)
Středometrážní film Pavla Juráčka a Jana Schmidta z počátku české nové vlny je příběhem muže, který si vypůjčí kočku, a pak se ji marně pokouší vrátit. Jenže půjčovna už není k nalezení, a tak muž s kočkou v aktovce kráčí bludištěm chodeb, čekáren a kanceláří… Kafkovsky laděný černobílý snímek získal mj. Velkou cenu na festivalu Oberhausenu.

nfa 9

 

Případ pro začínajícího kata (1966)
Volná adaptace třetího dílu Gulliverových cest Jonathana Swifta je posledním filmem talentovaného scenáristy a režiséra Pavla Juráčka, který po utužení poměrů v 70. letech už nemohl točit a byl donucen k emigraci. Groteskní podobenství o totalitním zřízení, kde platí podivné zákony a lpí se na nepsaných pravidlech, se mísí s magickou podívanou, ve které se ,,sen dotýká světa a svět snu“.

Adelheid (1969)
Psychologické drama zasazené do poválečných Sudet vypráví o vztahu českého poručíka (Petr Čepek) k německé hospodyni (Emma Černá). Poručík touží po klidném životě, ale Adelheid česky nerozumí, a navíc jde o dceru aktivního nacisty… Snímek byl prvním barevným filmem režiséra Františka Vláčila, scénář napsal Ladislav Körner.

Tři oříšky pro Popelku (1973)
Film natočený v koprodukci Filmového studia Barrandov s východoněmeckým studiem DEFA je i díky půvabné Libuši Šafránkové dodnes nejoblíbenější vánoční pohádkou nejen u nás, ale třeba i v Německu a Norsku. Restaurování v režii Národního filmového archivu filmu teď vrátí známému filmu podobu, ve které ho kdysi viděli první diváci v kinech.

Adéla ještě nevečeřela (1977)
S gustem napsaná, natočená i zahraná parodie na brakové detektivky líčí dobrodružství slavného amerického detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), který přijíždí do Prahy za záhadným případem. V doprovodu komisaře Ledviny (Rudolf Hrušínský) zde poznává točené pivo, olomoucké syrečky i pravidla českého fackování… Atmosféru filmu Oldřicha Lipského a Jiřího Brdečky s mnoha nezapomenutelnými hláškami výborně dokreslily i výpravné kostýmy Theodora Pištěka a animované sekvence Jana Švankmajera.



Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (8)


Literatura

Modrá CREW 3 - Okko - Cyklus vody

okko200Komiksové nakladatelství Crew přináší nástupce oblíbeného Časopisu Crew, který nese název Modrá Crew. Třetí díl nám přináší Okko – Cyklus vody 1 a 2. Pokud vás zajímají evropské komiksové vody a máte náladu vyzkoušet něco netradičního, akční historický př...

Divadlo

Studio Hrdinů zve na premiéru inscenace Macocha

Macocha Marta Sobotkova Na úvod své 6. sezóny představí 9. září 2017 Studio Hrdinů v pražské premiéře inscenaci Macocha. Přepis textu současné české spisovatelky Petry Hůlové v režii Kamily Polívkové připravily pro divadlo ob...

Film

Musí se do práce, i kdyby se nechtělo!

200filmFilm Já to tedy beru, šéfe…! reaguje na tehdejší podnikovou a ekonomickou stabilitu v Československu. Pracovních míst bylo mnohem více než práceschopných a kdyby nebylo zaměstnání ze zákona povinné, museli by se lidi k činnosti přemlouvat.

...