Banner

Šestým svazkem se završují unikátní DĚJINY SVĚTA, jaké tu dosud nevyšly

Email Tisk

V roce 2012 začalo nakladatelství Vyšehrad vydávat v českém překladu šestidílnou řadu DĚJINY SVĚTA z prestižního německého nakladatelství WBG v Darmstadtu. Nyní jsou na trhu všechny svazky unikátního projektu. „Jde o první skutečně globální přehled dějin světa, jaký u nás dosud nevyšel,“ říká historik a odpovědný redaktor českého vydání Martin Žemla.

 

 

Nový pohled na světové dějiny v 6 svazcích

„Postupující globalizace propojuje dnes již téměř všechno lidské dění. Vnímáme její slibné i tísnivé stránky a napadá nás také řada otázek. Předkládané DĚJINY SVĚTA odpovídají fundovaně na ty, které hledají orientaci a pochopení zkoumáním prehistorie a historie lidstva, jeho geneze a vývoje jeho kultur. Při četbě šestisvazkových DĚJIN, zpracovaných na špičkové úrovni dnešní vědy, nám přijde nejspíše na mysl i globální odpovědnost, kterou máme my lidé vůči sobě navzájem i společně vůči světu,“ říká historik Prof. PhDr. Luboš Kropáček.

 „Jde o nový pohled na světové dějiny,“ doplňuje odpovědný redaktor českého vydání Martin Žemla, „Je globální v tom smyslu, že se snaží zachytit i perspektivy neevropské.  Německý tým ukazuje globalizaci jako vývoj, který není něčím naprosto novým, ale jako kontinuální proces, jenž probíhal od počátku lidstva. Odhaluje cesty, které spojovaly nejenom místa a lidi, ale také myšlenky, artefakty, technologie, společenské útvary, politická zřízení a nejrůznější oblasti života lidí. Představuje globalizaci jako něco, co tu odjakživa bylo, jenom v různé míře, různě uvědomováno a především jako něco, co bylo většinou akceptováno pozitivně a také nevědomě. Teprve dnešek přinesl termín ´globalizace´, tedy uvědomění si tohoto procesu a potřebu zamyslet se nad tím, co přináší dobrého a zlého.“


První díl mapuje dějiny světa od počátků do roku 1200 př. Kr.; druhý díl se věnuje starověkým světům a novým říším 1200 př. Kr. až 600 po Kr.; třetí svazek  popisuje výklady světa a světová náboženství (600 – 1500); čtvrtý svazek se zabývá objevy a novými strukturami 1200až 1800; pátý svazek nese podtitul Vznik moderny. 1700-1914; šestý svazek se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Početný kolektiv autorů projektu zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.

Dejiny sveta

Prof. Dr. Hans-Ulrich Thamer (ed.): DĚJINY SVĚTA 6 – Globalizace od roku 1880 do dneška
Závěrečný svazek šestidílné edice DĚJIN SVĚTA se věnuje dvacátému století – století razantních proměn. Již na jeho počátku dosahoval obchod a průmyslová produkce bezmála dnešní globální šíře. Dvojice světových válek měla sice negativní dopad na celou širokou oblast lidského života a společnosti, nicméně právě v jejich průběhu dosáhl technicko-průmyslový pokrok svého vrcholu. Politické změny vedly k novému uspořádání společnosti i mezinárodních vztahů, jehož vliv je patrný dodnes. Konec 20. století se vyznačuje dramatickým zrychlením toku informací, jakož i toků finančních, zároveň se však vynořuje vědomí odpovědnosti vůči přírodě a životnímu  prostředí. Svazek se věnuje rovněž fenoménu masové  kultury a je završen obsáhlým výhledem
do 21. století.

Ukázka z knihy - kapitola Masová a světová média

Začátkem roku 2010 existovaly více než tři miliardy IP adres v 240 zemích. Vedly USA s téměř 1,5 miliardou adres, s určitým náskokem před Čínou s 240 miliony, Velkou Británií, Japonskem a Německem s 200 a 100 miliony. Dokonce i na odlehlých Pitcairnových ostrovech s asi 50 obyvateli existuje osm IP adres. Společenské zastoupení je ve velkých prostorech jako Severní Amerika s podílem více než 75 procent uživatelů internetu v obyvatelstvu stále ještě výrazně napřed, náskok však zvolna zkracuje Evropa s 50 procenty, přičemž rozpětí zastoupení se pohybuje od 95 pro¬cent na Islandu po 20 procent v Albánii. Přístup k internetu se v poslední dekádě dramaticky zvýšil v Africe – od roku 2000 o téměř 2000 procent na asi 86 milionů uživatelů, kteří ovšem přesto představují jen něco přes 7,5 procent obyvatel. Ke světové kultuře „Webu 2.0“ tvořené prostřednictvím internetu tedy ještě zdaleka nemají přístup všichni lidé, globální hospo¬dářská a politická nerovnováha nejde na internetu stranou.


V době internetu se tedy v podstatných oblastech ruší význam filtrační funkce, kterou měly redakce rozhlasových a televizních institucí a tiště¬ných médií. Tok informací narůstá a univerzalistický nárok občanských elit na výklad pojmu kultura, jejž masmédia jakožto strážcové kultury držela, se stává nesplnitelným. To nesouvisí ani tak se skutečností, že na internetu jsou dostupné informace i na velkou časovou vzdálenost nebo že celosvětová síť nezapomíná, nýbrž s tím, že přístup k těmto informacím v jádru není regulován ničím (pokud opět odhlédneme od cenzury) než vhodným počítačem, zdrojem proudu a internetovým připojením. Většina uživatelů internetu sice zjišťuje, že obsahy jsou vyhledavači jako Google při vyhledávání hierarchizovány, tato hierarchie se však neřídí kulturním zadáním, nýbrž takřka výhradně podléhá zákonům trhu.


Zásadní kvalitativní rozdíl pro masovou a světovou kulturu ovšem je v tom, že uživatelé internetu se zároveň stali tvůrci. Zatímco u všech ostatních médií byly náklady na přístup na produkční stranu příliš vysoké, nástroj nezbytný pro publikovaný a masově vyvolatelný příspěvek, počítač, který člověk jako recipient beztak potřebuje, je většinou po ruce, nebo ke sta¬žení stačí pár kliknutí myší. Tyto rozmanité podoby kulturního vyjádření na první pohled nemají mnoho společného se světem literatury či klasické hudby, přesto se klubou struktury četných hybridních kultur. Oživovány mohou být lokální kultury, vznikat mohou kulturní niky – s několika či mnoha účastníky – rozeseté na velkém zeměpisném prostoru a přístupné jen prostřednictvím www. To vede k zániku masové kultury,  jež ovšem sotva kdy existovala jako kultura homogenní.

Z německého originálu WBG Weltgeschichte přeložili Jan Hlavička, Helena Medková a Pavel Kolmačka
Odpovědní redaktoři Filip Outrata a Martin Žemla
Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., koncem roku 2014
První vydání
Počet stran 464, MOC 598 Kč


www.ivysehrad.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Dánský thriller roku: Chlapec v kufru

chlapec v kufru uperexChlapec v kufru je dánský thriller od dvou autorek Lene Kaaberbalové a Agnete Friisové, který byl přeložený do 27 jazyků. Jeho úspěchu se člověk nemusí divit, příběh chytne a nepustí. 

Divadlo

„My pijeme rum!“

zavislosti navzdory200Závislost. Máte taky na něčem závislost? Možná nějakou, která není škodlivá pro vaše okolí – dezert po obědě? Ranní káva? Že nesmíte chybět na žádné premiéře filmu, divadelní hry…? A co ty horší formy závislosti, které už ovli...

Film

Letní filmová škola je za námi

hradiste 200Dvaačtyřicátý ročník Letní filmové školy Uherské Hradiště, největšího nesoutěžního filmového festivalu v České republice, dnes končí. Za 9 dnů se v sálech kin vystřídalo 5 700 akreditovaných diváků. Ti měli možnost zhlédnout přes 230 snímků z ce...